Povídky ze záhrobí: Rytíř Démon

V zámorí naprosto kultová záležitosť a jeden z posledných štúdiových hororov predtým, ako žánrové pole v druhej polovici 90s vyklidil Wes Craven so svojimi Vreskotmi. Ernest Dickerson odštartoval kariéru ako dvorný kameraman Spikea Leeho, ale vo svojom treťom režijnom projekte si berie to najlepšie z ranného Carpentera a Raimiho. Demon Knight napĺňa všetky atribúty tzv. siege films a je priamym pokračovateľom tradície v duchu Rio Bravo či Assault on Precinct 13. Základom úspechu u podobných záležitostí často bývajú charizmatickí herci a v tomto ohľade je obsadenie bez chyby. Pre Williama Sadlera je to popri plukovníkovi Stuartovi z Die Hard 2 životná úloha, Jada Pinkett je ultra cool final girl podľa môjho gusta (fuck you, Neve Campbell) a Dick Miller je proste Dick Miller. Spotlight však nekompromisne kradne démonický Billy Zane, jeden z najštýlovejších záporákov ever. Jeho divoké improvizácie sa v snových sekvenciách vyznačujú intenzitou Branda v najlepších rokoch, inokedy zase challengujú maniakálnu psychózu Huntera S. Thompsona. Sledovať jeho postavu, keď je v ráži, je absolútny pôžitok a obrovská zábava. Štedrý budget, praktické efekty na úrovni a nabušený soundtrack (Pantera, Ministry, Gravediggaz) tomu celému dodávajú šťavu jak sa na devadesátky patrí. (05.03.2021)

Hledáš super 90' béčko? Tak s chutí do toho! Spousta zrůdiček, zelenýho slizu, ňáká ta amputovaná končetina. Znáte to. Doporučuji udělat filmový večírek a dát za sebou oba celovečeráky Povídek ze záhrobí. Tedy Rytíř Démon a Upíří nevěstinec. Udělejte si kopu popcornu, vychlaďte kolču a je o zábavu postaráno :) (02.03.2015)

První půlka devadesátých let byla pro horor nemilosrdná doba. Žánr zažíval tvůrčí krizi a rok 95´ byl jejím vrcholem. Proto i třeba průměrný Demon Knight působil jako nezvykle svěží dílko. První celovečerák kultovního seriálu nepostrádá všechny atributy starých krvavých béček: nechybí známé tváře (Sadler, Zane, Miller), povedené masky hnusných démonů, diváka ohodí spousta krve a zeleného slizu a to vše za nutně černohumorného nadhledu. Příběh je posunutý na vedlejší kolej, ve svojí přímočarosti jde stejně o souboj dobra se zlem ve starém hotelu, uprostřed ničeho. Snímek teda ctí pravidla žánru, je vyroben s fanouškovským zápalem a toho si já umím cenit. Následující Upíří nevěstinec mi však připadá o krapet lepší. (24.07.2011)

I když tomu delší než klasicky seriálová stopáž trochu škodí, je to povedené televizní horrorové béčko, navzdory době svého vzniku ještě zahleděné do konce osmdesátých let, se vším všudy, co k němu patří - nahá prsa (hned v prvních vteřinách!!!!), povedené masky, krev, gore, zelený hnus, křik, čáry, kouzla.... Potěší hlavně výskyt (tehdy ještě, nebo ještě ne) známých tváří - Billy Zane (kde je mu dnes konec?), Jada Pinkett (tehdy ještě ne Smith :-), nebo William Sadler a i ten nafoukaný parchant a bezruká černoška vám budou povědomí. Pokud nebudete očekávat dokonalé triky a masky (tohle je ještě stará dobrá ruční práce, ne žádný digitální sračičky) a filosofickou zápletku, ale jen a jen lehce sebeironický zábavný horůrek, budete velice spokojeni, stejně jako já. 3,5*. (17.11.2010)

Nie. TALES FROM THE CRYPT nepristane celovečerná stopáž. Práveže naopak, ubližuje a to fakt že dosť. To čo bolo spočiatku dobré sa ku koncu mení na nezáživné pobehovanie po dome kde zaručí démon, potom zajačí postava a tak stále do kola až to nakoniec lezie na nervy lebo je to zbytočne natiahnuté na neúnosnú stopáž. V začiatku lepšie ako BORDELLO OF BLOOD, v konečnom výsledku ešte horšie. (04.11.2008)