poster

Dárce

  • anglický

    The Giver

  • slovenský

    Darca

Sci-Fi / Drama

USA, 2014, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • becki_tu
    ***

    Ono je to celé fajn, ale výraznější diváckou přidanou hodnotu tu budete hledat jen stěží. Zásluhu na tom mají nevýrazní mladí herci, neschopnost jít více do hloubky a to neskutečně oddalované čekání na to, až se Jonas konečně vydá k oné bájné hranici. Zkrátka tak nějak mi přišlo, že ty emoce zapomněli dát tvůrci i do samotného filmu.(27.9.2014)

  • Terva
    **

    CITÁT - Z popela zkázy byla zbudována společenství.......... Už od počátku příběhu jim nevěřím. Tvrdí se zde, že jsou potlačeny takové vlastnosti jako je závist, lež, snaha o vyniknutí nebo bohatství. Ale když tak sleduju hlavní hrdiny, tak to prostě nefunguje. Herci přehrávají a ikdyž tvrdí že ne, tělo dává jasně najevo že ano. Ono se potvrdí, že lež má krátké nohy a to záhy. CITÁT - Smíš lhát.......... V mnoha ohledech mi to připomínalo jednu známou diktatůru, tak že mě to vlastně nebavilo. Tolik let to budují, už to musí být dávno vymýcené, ale těžko věřit, že se to vše posere zrovna v době, kdy na scénu nastupuje divák. CITÁT - Tato spací pomůcka není hroch..........Konec mě vůbec nepřekvapil. Jedna za kameru a druhá za hudbu.(19.1.2015)

  • Shakers
    ****

    Ale hej bavilo ma to. Je to taký iný neakčný Ostrov. Philip Noyce a Marco Beltrami postupne síce zaujímavo odhaľujú divakovi a hlavnej postave svoje karty, no nás divákov, ktorý vieme viac ako hlavný hrdina nás skutočná pravda o svete neprekvapí a ani nijak nezaskočí. Celkový príbeh ani tak nieje moc strhujúci a ani príliš zaujímavý ako skôr zručne natočený a napísaný. Každopádne sa jedna o dosť dobrý film, ktorý drží nad vodou hlavne postupne pridávanie na tempe, Bridges a Beltramiho hudba. Obľúbený soundtrack: Main Titles, End Credits. 80% - 4*(21.4.2015)

  • Big Bear
    ****

    ,,Nelze přijímat pravdu od někoho jen proto, že je uznávaná autorita'' --- Tak jsem si četl komentáře Verbala a Malarkeye....Nevím, jestli je Verbal mladý, ale Malarkey udeřil hřebík na hlavičku. Já naštěstí ke každému filmu přistupuji jako k listu nepopsaného papíru, takže to co bude dál není až tak ovlivněno očekáváním, že tento film bude jistě podobný nějakému jinému. Samozřejmě na konci je to jiné, tam pak opravdu přichází zúčtování, poměřování a hodnocení. Abych to vyjádřil co nejslušněji, Dárce je tu kurevsky podhodnocený. Ale já se tomu nedivím. Dnešní divácká většina - tedy teenageři - očekávájí od sci-fi filmů přemíru vizuálních efektů, bitky vesmírných lodí s emzáky, případně bitky přeživších mezi sebou... Proto tenhle film, který je vlastně o něčem tak triviální a primitivním - tedy o lásce a pocitech, navíc podávaný s Malickovskou poetikou prostě nemá šanci oslovit širší masy. Film vás nutí spíše přemýšlet a vnímat. Ten černo-bílý pohled byl skvělý nápad. K těm zmiňovaným vykrádačkám zde v komentech bych dodal jen jediné. Dnes je možné na každý film koukat jako na vykrádačku... Máte někde zpomalený záběr na pomalu letící kulku při rotující kameře? Jasná vykrádačka Matrixu. Máte někde padající mrakodrapy? Jasná vykrádačka 2012, nebo dokonce filmu Gappa? A mohl bych pokračovat.. Postapo světy, ztráty paměti atd... Každý dnes nově příchozí film má prostě tu smůlu, že jsme před ním už toho (leckteří z nás obzvláště) viděli mnoho a mnoho a navíc často ve stejném námi preferovaném žánru. Nově příchozí je tedy vždy v nevýhodě. Netvrdím, že tu nejsou ve filmech vykrádačky, ale Dárce se to myslím netýká. I mne zamrzel ten konec, hlavně ona sama cesta, kterou by hrdina těžko asi dal jen v teniskách.. Závěr pak taky logicky mírně skřípne, kdy jsem neporozmněl eliminaci chemické látky v krvi jen tím, že někdo něco udělal... Více nechci napovídat těm co film neviděli. Bridges mi tu dabovaný Štěpničkou skvěle sednul a i Thwaites, který na mne nepůsobil jako tuctový americký bejček z nové vlny mladých herců. navíc český hlas, který jej daboval byl velmi příjemný, ale slyšel jsem ho poprvé. Katie je také stále baba, ale když občas blýskla zlobně očima jako ředitelka kontroly přeběhl mi mráz po zádech... No a Meryl dabovaná svojí dvorní skvělou Zlatou Adamovskou tu konečně zase hrála. Takže nebýt toho závěru, klidně bych šel na max. mě se to moc líbilo. Dávám 4 plyšové ,,hrochy''.(25.10.2015)

  • Marze
    **

    Nedá se popřít, že Dárce má slušné řemeslo, obejde se bez podpůrných krvelačných rekvizit, podmanivě pracuje s barvami, které hrdina v černobílém světě shora řízené vyrovnanosti postupně objevuje. A dvě herecké legendy tvoří příjemný protipól představitelům teenagerů, dodávajících snímku zase náladu prvotní čistoty. Jenže onen objevitelský půvab vzpoury dospívajících rebelů proti systému ocení naplno jen člověk, který se s žánrem sci-fi potká poprvé. Respektive se sci-fi v její romantizované úpravě pro náctileté, kterých jsou kina plná. Zápletka Dárce kříží přinejmenším dva snímky. Jednak Equilibrium, kde uměle udržovaný svět budoucnosti také trestal jakékoli projevy citu včetně umění a občany proti emocím očkoval, jednak Divergenci, kde také přidělovali mládeži budoucí profese a nevěděli si rady s nezařaditelnými - ostatně rituál téhle utopické „maturity“ je opsán skoro doslova. Pohledné jsou t technické hračky, zato ve chvíli, kdy Dárce v rámci výcviku následníka vpustí nováčka do své přísně střežené paměti dějin lidstva, následuje mohutné klišé, bezmála reklamní sestřih bývalé radosti v podobě zvířátek, vloček, tanců, polibků - a poté zase krutosti zabíjení, utrpení, válek. Na posledních dvacet minut se dostaví akce, jinak je Dárce dosti naučným, byť pozitivně výchovným soubojem tezí. Ovšem diváci ve věku milostné i žánrové nevinnosti si mohou k hodnocení bez obav deset procent přidat.(25.5.2020)

  • - Zatímco v knize bylo Jonasovo (Brenton Thwaites) číslo 19, ve filmu je to číslo 52. (jezurka42)

  • - Tento film je na motivy první knihy "The Giver " z roku 1993, ze čtyřdílné série "The Giver Quartet". Další knihy vyšly se značným odstupem a jmenují se: "Cathering Blue" (2000), "Messenger" (2004), "Son" (2012). (Martrix)

  • - Jonasov (Brenton Thwaites) vek bol zmenený z 12 rokov na 16, a to kvôli intímnejšiemu vzťahu hlavných protagonistov, než bolo popisované v knihe. (figliar)