Režie:
Damian HarrisScénář:
Damian HarrisKamera:
Paula HuidobroHudba:
Craig RicheyHrají:
Gillian Jacobs, Evan Ross, John Malkovich, Ryan Simpkins, Tom Arnold, Kevin Zegers, Harold Perrineau, Jeremy Sisto, Shiloh Fernandez, Peta Wilson, Evan Peters (více)Obsahy(1)
Sedmiletá Leslie je při cestě ze školy unesena dvojicí mužů, kteří jí namluvili, že byli požádáni jejími rodiči, aby se o ni postarali. Odvezli ji na neznámé místo, kde se setkala s černošským sirotkem Donniem. Po čase Leslie uvěřila, že rodiče už o ni nemají zájem a nechtějí, aby se vrátila domů. Obě děti zůstaly v rukou pedofilních únosců a musely se podvolit i požadavkům jejich zvrhlých „zákazníků“. Leslie s Donniem spojilo vzájemné až sourozenecké pouto a společně utíkali do svého tajného světa, který si vytvořili při čtení Knihy džunglí. Pak se příběh posune o deset let dopředu, kdy oba, již na prahu dospělosti, žijí na ulici, živí se tím jediným, co se v životě naučili, a přitom se stále starají jeden o druhého. Jednoho dne je však Leslie postavena před fakt, že její rodiče stále žijí a ona by se mohla vrátit domů. (lola3121)
(více)Recenze (88)
Problém filmů s podobnou tématikou je, že místo filmařiny se vždycky hodnotí závažnost jeho tématu. Vypadají podle toho pak hodnocení. První půlka je fakt až děsivě dobrá, druhá hrozná. Jak kdyby to natočil někdo jiný, nebo už došla všem energie a nápady a nějak se to muselo už dotáhnout. Herci pořád fajn, ale těžkopádně a nezáživně vyprávěné, špatná kamera, rozplizlé nic. Bylo mi jasné, že to nebude zrovna happyend, ale to už si tu zápletku s rodiči mohli raději odpustit, než to takhle odfláknout, "emotivnost" setkání s rodiči byla jak pěst na oko, pominu-li klasika rozdíl deset let matka-dcera. Celkově práce s emocemi šla už té půlky pomalu ale jistě do hajzlu, místo aby všechno nějak vygradovalo, takže bohužel. ()
Film, ktorý bol bravúrne zvládnutý scenáristicky a režijne (bravo pán Harris). Pointa nie je iba v krimi, ale hlavne v konečnom asociálnom správaní jedinca - zneužitého v rannom detstve a už jeho objektívna neschopnosť sa zaradiť neskôr do normálneho života. Neschopnosť vrátiť sa k rodine, pre stratu citov a väzieb k rodine, ktoré boli v kritickom veku (rastu a vývinu dieťaťa) surovo pretrhnuté. Nie, už nie je cesta k návratu, vznikajú nové city, vnímanie a vyznávanie iných "hodnôt", asociálne motívy správania, ktoré už nemožno napraviť. Nevedomé odcudzenie sa dieťaťa od rodičov a jeho nevedomá deštrukcia správania, ktorú však nemožno ľudsky odsúdiť (!). Typický priebeh citovej deprivácie dieťaťa. Prvých 49 minút som mal zimomriavky po tele...(Mráz mi běhal po zádech) 90%. ()
Příšerně smutné, že někdy život skončí jen několik let poté, co začal, a oběti nezbyde nic než utrpení a prázdné přežívání.... hodně těžký film.... věty o kuklách, motýlech a o spravedlivých soudcích mě dostaly.... ()
Hlavně první půlka s únosci byla uchvacující..jak lze čisté dětské duši namluvit, že ji nikdo nechce, že zlé věci jsou dobré atd...ale přechod do dospělosti a celkově zbytek filmu pro mě už tak uchvacující nebyl..čekala jsem od toho trochu víc..kupodivu se nekonal žádný kýčovitý happy end, což filmu jen prospělo. ()
Sakra to byly fakt divný pedouši. Každopádnš nevím proč ale tenhle film mi připomněl jednu z mojích oblíbených skupin The Smiths...tak krásně depresivní. ()
Bohužel je to tak. I ten nejkrásnější stromek, který vytrhnete z nádherné zahrady a necháte ho zakořenit někde na smetišti se prostě přizpůsobí. Po čase si zvykne na hnus, špínu, smrad a jakýkoliv pokus o návrat do původního prostředí selhává. Gardens of the Night je smutný film o jednom životě, který nebýt jednoho rána a odpoledne se mohl vyvíjet zcela opačným směrem. Nemá cenu klasifikovat mírou empatie s kterou jak který divák přihlíží na míru zvěrstev, které se malé Leslie dostává. Tím podstatným je fakt, že ze života ráje se v okamžiku stane život peklo. A to se až na pár detailů podařilo Harrisovi znázornit bravůrně. PS Gillian Jacobs je kočka. ()
Málokdy dávám filmům 5 hvězdiček. Tohle mě ale dokonale přimrazilo k obrazovce. Po zádech mi běhala husí kůže, chvílemi mi bylo horko a měla jsem strašnou chuť film vypnout, ale nakonec jsem to s velkým sebezapřením dokoukala. Klobouk dolů před všemi herci, zejména před mladičkou Ryan Simpkins. Harold Perrineau v malé, ale záporné roli jednoho z pedofilů mě děsil, zejména proto, že jsem u něj zvyklá na kladné role. Silný příběh, skvěle zpracovaný, ukazující drsnou skutečnost únosů a zneužívání dětí. Za mě 100%. ()
Když odhlédnu od tématu únosi detí a pedofilie a prostituce jako následku sexuálního zneužití v dětství, je tento film o tom, že spřízněnost osudem, údělem nebo volbou je silnější než všecka pokrevní pouta. Rodiče nejsou k ničemu, když mne nezachránili v době, když jsem to potřebovala. A vůbec to není o tom, že bych je vinila, jen jsem se rozdělili .... Leslie v otevřeném konci půjde se shledat s Donniem, spíše než by se vrátila k automatismu rodiny. Už nikdy by do ní nezapadla. ()