Sense and Sensibility
Režie:
John AlexanderScénář:
Andrew DaviesKamera:
Sean BobbittHudba:
Martin PhippsHrají:
Hattie Morahan, Charity Wakefield, Linda Bassett, Dan Stevens, Mark Williams, Mark Gatiss, Janet McTeer, David Morrissey, Dominic Cooper, Jean Marsh (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Jít za hlasem srdce nebo si za každých okolností zachovat chladnou hlavu? A měly vůbec na vybranou? Britský seriál podle románu Jane Austenové.
Anglie Jane Austenové na konci osmnáctého století. Doba tradic a neporušitelných pravidel. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: vdát se a být svým manželům věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem a jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí - i se svou matkou a nejmladší Margaret - po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství.
Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovana do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. Jejich vztah - typické pro tehdejší dobu - přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných. Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit, který je považován za klasické dílo anglické literatury. Jako ve většině románů J. Austenové i zde jsou hlavními postavami inteligentní, morálně silné hrdinky, jejichž životní přístup ostře kontrastuje s pošetilostí a pokrytectvím okolí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Docela zdařilá minisérie, výhodu více dílů vidím v tom, že zde mohly být věrně zahrnuty všechny postavy. A líbilo se mi i trochu uvolněnější a tím i přirozenější jednání postav. Mým favoritem ale zůstává filmové zpracování z roku 1995, seriál pro mne bohužel nemá tak dokonalou atmosféru. ()
Pro mě velice příjemné překvapení. Film miluju, ale při sledování tohohle seriálu jsem si na něj ani nevzpomněla... ()
Velmi vkusny 3-dielny historický seriál. 3 povahovo rozdielne dcery, ktoré hladajú svoju pravú lasku a aj ked ju možno majú priamo pred očami uvedomia si to až na konci filmu. Velmi pekne prostredie aj herecke stvarnenie. Scenar v niektorých častiach robí tento seriál trochu nudnýcm. myslím že by stačilo obyčajné 100 min. spracovanie. ()
Možná pro někoho moc zdlouhaví a nezajímaví. Musím říct, že mi taky chvilku trvalo než jsme tomu přišla na chuť, člověk na tento seriál musí mít tu správnou náladu - melancholickou, trochu smutnou,... A pak si to podle mého člověk vychutná :-) ()
Když budu jako ostatní srovnávat s filmem z roku 1995, tak samozřejmě vyhraje film. Ale tento seriál je velmi zdařilou adaptací románu. Vzhledem k tomu, že samotný román jsem nedávno četla, mohu to objektivně posoudit. Musím přiznat, že Edward Ferrars v podání Dana Stevense se mi líbí o poznání víc než Hugh Grant. Plukovník Brandon je výtečný, ikdyž Alan Rickman u mě samozřejmě vítězí. Celkově příběh vyzněl velmi dobře, prostě klasická Jane Austen. ()
Krásná hudba a nádherná krajina ještě umocňuje příznivý dojem, kterým na mne seriál působí. Asi nejlepší adaptace tohoto románu Jane Austenové. ()
Výhodou oproti verzi 1995 je, že postavy alespoň zdánlivě odpovídají věku, který by měly mít podle knihy mít a právě díky jejich věku na mě působily přesvědčivěji. Vyhovovala mi i délka zpracování - tři díly byly dostatečně dlouhé, aby zobrazily ty nejpodstatnější věci. Ve srovnání s Kate Winslet, kterou mám obvykle velmi ráda, si Charity Wakefield poradila s úlohou láskou zničené Marianne lépe, člověk jejímu žalu víc věřil a nebyl tak přehnaně hluboký jako v případě Winslet. Povedená minisérie. ()
Další adaptace oblíbených Austenovských románů. Těžko říci zda povedená či ne. V mnohém kopie filmového zpracování s Emmou Thompson a Hugh Grantem z roku 1995 - pro zasmání - např. vlasy Fany Dashwoodové jsou jak přes kopírák. Edward se vyvedl snad trochu lépe, působí nesměle (jen občas) a skromně. Hugh Grant byl trošku takový ťulpas. ()
Bála jsem se, že téměř 3 hodiny budou příliš a bude to celé působit natahovaně, ale moje obavy byly zbytečně. Nemůžu jinak, než srovnat s verzí z roku 1995. Obě verze jsou výborné a ve většině věrné knize. Ve verzi z roku 1995 Kate Winslet jako Marianne tak zazářila, že se snad ani nedalo čekat, že se jí někdo vyrovná. Líbil se mi výběr herečky do role Elinor v této nové verzi. Díky tomu, že si sestry byly věkově blíž, zdál se mi i jejich vztah bližší. V předchozí verzi mi připadalo, jako by Elinor suplovala Marianne matku, protože jejich matka byla pořád jako ve snách. Elinor ve verzi 2008 je praktická a kontroluje své emoce, ale je taky veselejší a vřelejší a celkově se mi líbí o něco víc. Některé scény skoro kopírovali verzi z 1995 a i některé herce snad vybrali úmyslně velmi podobně. Například bratři Ferrasovi vypadají na chlup stejně. Na celém příběhu mám nejraději, jak se pomalu mění a vyvíjí vztah mezi Marianne a Brandonem. SPOILER: V této novější verzi mi připadalo, že si Brandon Marianne trochu kupuje a že Marianne nakonec neodolá líbivým věcem. Ukazuje to scéna, kdy Marianne hraje v knihovně na piano a před sebou má mísu jahod a broskví. Chvíli před tím říkala Elinor, jak je Brandon hodný a co všechno jí půjčí a dovolí. Ale i přesto věřím, že mezi nimi pomalu vykvetla láska. ()