• topi
    ****

    Když jsem film sledoval, měl jsem pocit, že koukám na nějaké divadelní představení. Hynek Bočan to tak i pojal a ve výsledku to působí opravdu jevištním dojmem. Vůbec to není na škodu, naopak příběh točící se kolem kabaretních umělců je takhle ještě věrohodnější. Navíc ožehavé téma kolaborace v období Protektorátu a jak se k tomu kdo postaví, zejména Přemek, kterému je spolupráce s fašisty nabídnuta. Zachránit si charakter nebo život? Toť těžká otázka v oné tehdejší ožehavé době. Myslím, že tato inscenace je mimořádná v naší kinematografii a neprávem je zapadlá. Díky České televizi byla znovu oživena. Kabaretní hlavní dvojici zahráli Olda Vízner a Zdeněk Žák, fašouna Radek Brzobohatý.(8.9.2018)

  • mchnk
    ****

    Pozůstatek filmové i herecké kvality z dob minulých, je základem tohoto výborného snímku. Taková nová vlna 90tých let, která, bohužel, za pár let ztratila na intenzitě a podobně laděných filmů jsme se skoro nedočkali. Oldřich Vízner si svou roli dává skvostně a Zdeněk Žák mu velmi zdatně sonduje. Revoluční odpor a hlavně styl humoru i postoj k nastalé situaci na prknech kabaretního divadla, musí každému naprosto jasně připomenout Divadlo Osvobozené. Problémy existenční zase Divadlo Starých forem. Ovšem zde jsou existenční problémy nejen divadelní, ale i lidské. Popravovat se dá různými způsoby víš...? Dva různý přístupy. Poddání se nátlaku nebo morální a čestné vítězství, které ovšem hodně bolí. Vedle výborné komediální dvojice je zde spousta herců v nezvyklých rolích. R. Brzobohatý si zde zahrává s manýry, které připomínají manýry R.Hrušínského, výborná práce. Skvělý humor na prknech i mimo ně, perfektní dialogy i monology a nakonec i celý životní příběh nejen Přemysla Horáčka. Bočan u mě zase válí.(11.5.2013)

  • Willy Kufalt
    ****

    Slušný a strhující pohled na život v Protektorátu, tentokrát skrze osudů dvou kabaretních komiků. Herectví Oldřicha Víznera /Saturnin/ je pro mě někdy těžko strávitelné a všechny ty jeho klaunské výstupy mě, narozdíl od bouřlivě tleskajícího publika, spíše minuly. Ale z dokumentárního hlediska beru a oceňuju pohled na problematickou dilemu, která se týkala mnoha více či méně známých herců a umělců té doby... Statečně dále bojovat a protloukat se spostou malérů a nebezpečí pro svou čest ? Nebo se přidat na výhodnou stranu a současně být považován za kolaboranta? Pozor, SPOILER! (Úplný závěr mě nečekaně překvapil, i když bylo by určitě hodně zajímavé sledovat osud takového umělca i na pozadí dalších válečných události, nebýt oné tragické smrti, případně jak by dopadl po konci války, kdyby přežil...)Konec spoileru! Zaujala mě taky postava vyšetřovatele v podání Radka Brzobohatého, který mi zde trochu připomínal Hrušínského spalovače mrtvol Kopfrkingla. Dobře postavena kamera působí zajímavě v momentech dialogů klaun - vyšetřovatel, která chvílemi působí optický klam vzdálování a přibližování stolku vyšetřovatele před vyšetřujícím :-) Působivé...(24.9.2017)

  • Anderton
    *****

    Momentálne si neviem spomenúť, ktorý český televízny film by sa mohol rovnať Klaunom a vlastencom. Asi by sa niečo po dlhšom uvažovaní aj našlo. Áno, vizuál je síce televízny, ale popravde tématiku okupácie uchopuje scenáristicky a herecky lepšie ako väčšina porevolučnej českej kinoprodukcie, ktorá pôsobí v porovnaní s Klaunami dosť prvoplánovo. Téma filmu, "lepší je adaptovaný problematický Čech ako zabitý či uväznený problematický Čech", je podaná dokonale nielen cez scenár, ale aj majstrovstvo pánov Víznera a Brzobohatého. Áno, aj nacista mohol vyzerať ako sympaťák, o vzhľade to predsa nebolo, ale o skutkoch.(9.9.2018)

  • Přemek

    Tato hra vznikla podle rozhlasového scénáře J. Justa z roku 1982. Rozhlasová inscenace s Václavem Postráneckým a Jiřím Klemem v rolích Přemka Horáčka a Jéni Čecha vznikla v dramaturgii Ivana Škápy. Inscenace „zavinila“ jeho propuštění, protože v Justově hře vedení rozhlasu rozpoznalo „reakční podstatu“. Škapa dal celou záležitost ohledně svého propuštění k soudu, který musel rozhodnout v jeho prospěch. Československý rozhlas jej opět přijal, Škapa však místo po roce opustil. Inscenace samotná měla premiéru až v roce 1989.(9.5.2013)

  • - Hra vznikla podle rozhlasového scénáře J. Justa z roku 1982. Rozhlasová inscenace s Václavem Postráneckým a Jiřím Klemem v rolích Přemka Horáčka a Jéni Čecha vznikla v dramaturgii Ivana Škápy. Inscenace „zavinila“ jeho propuštění, protože v Justově hře vedení rozhlasu rozpoznalo „reakční podstatu“. Škapa dal celou záležitost ohledně svého propuštění k soudu, který musel rozhodnout v jeho prospěch. Československý rozhlas jej opět přijal, Škapa však místo po roce opustil. (Přemek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace