Akiresu to kame
Achilles and the Tortoise
Achiles a korytnačka
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Kacumi JanagidžimaHudba:
Juki KadžiuraHrají:
Takeši Kitano, Kanako Higuči, Kumiko Asó, Masató Ibu, Nao Ómori, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Eri Fuse, Bobby Ologun, Nacumi Seto, Mariko Cucui, Eri Tokunaga (více)Obsahy(1)
Svobodomyslné melancholické satiře proslulého japonského režiséra Takešiho Kitana dominuje suchý humor, poklidné tempo a otázka, co je to vlastně Umění. (Cinepur Choice)
Recenze (61)
film mě začal opravdu bavit teprve až v poslední části s nasazením samotného Kitana a po scéně ve vaně jsem musel film na chvíli zastavit, neboť jsem minutu marně přemáhal křečovitý smích. něco tak absurdního a přitom vtipného se nevidí každý den. škoda té první a druhé části, kterým sice není moc co vytknout, ale neudržely 100% mou pozornost. v kině by to určitě bylo lepší... ()
Filmik s jasnou skvelou myslienkou. Avsak jeho forma a ani dej mi neulahodil, pretoze sa jedno o pomerne absurdnu a dlhu sialenost. Nebyt slusneho zaveru, tak ledva dvojhviezdie. A to Kitanovu tvorbu mozem. ()
Skvělý a chutný černý humor po Japonsku, během filmu jsem si asi desetkrát řekl, že větší absurdita už přijít nemůže a chyba lávky :-))) ()
Kitanovo zamyšlení nad výtvarným uměním ve třech dějstvích.První 2 třetiny jsou(na režiséra celkem 'normální') tragikomickou biografií smyšlenýho umělce,ve který až na pár situací ani nelze rozpoznat jeho rukopis.Závěrečná třetí část už je čistej Kitano.Komická i bizarní snaha stárnoucího umělce bez výraznějšího talentu o sebevyjádření a nalezení vlastního stylu,pomocí čím dál absurdnějších technik a postupů až ke smířlivýmu finále. Přitom jediná ryzí pravda o většině umění a mnohdy přeceňovaných umělcích zazní z úst pouličního kuchaře: "Když nabídneš hladovějícímu v Africe Picassa nebo misku rýže,co si vybere? Umění je jeden velkej podvod". Hai. ()
Někdy bylo černého humoru až přespříliš, ale co taky čekat od Kitana... ()
Tragikomedie o tom, že umění je řehole a opravdovou cenu má jen člověk, který vás pochopí. Ve filmu je pár opravdu skvělých obrazů a opravdu hodně dobrých výtvarných nápadů (obraz s metrem nebo město z barevných tub). Silný snímek, který rozhodně stojí za vidění . ()
Co to znamená plnit očekávání jejich rodičů, a zároveň obětovat vše pro umění? Kitano sice nešetří absurdním humorem, ale občas ukazuje zaslepenost v plné nahotě a neustále nutí přemýšlet o tom, kde je hranice mezi seberealizací a obsesivní posedlostí. ()
Tentokrát jsem si s Takeshim Kitanem moc neporozuměl. Pro mě příliš rozvláčné, pár opravdu groteskních a bizarních nápadů jakoby tam nepatřilo a salvy smíchu v tu chvíli působily nepatřičně. Určitě je těžké tvořit a neustále hledat nápady a pokud je to tak namáhavé jako sledovat Achilla a želvu, tak se o malování raději nebudu pokoušet :-) ()
na mého oblíbence takeshiho slabší..... ()
On chudak nepoznal nic ine nez smrt :(( ()
S japonským filmem nejsem moc obeznámen, chvíli jsem z toho byl vykolejený, ale zase tam byl nějaký výmol, který mě vhodil do správných kolejí celého děje filmu. Achilles a želva je pozoruhodný satira o moderním umění. Příjemně ztvárněné dnešní pokusy umělců a následná hodnocená kritika. Chvílemi je film, takový prázdný, chladný. Ovšem následně vás zahřeje barva všech obrazů a celkové melancholické tempo tvorby, hlavního hrdiny. ()
skvely Kitano, ale trosku prilis morbidne na moj vkus, niektore sceny su uz tazko prijatelne, azijsky extrem ako napr. Kim Ki Dukov ostrov ()
5* za originalitu! tuto pan maestro to vzal trochu svojsky, no nik mu nemoze povedat ze takto umenie nema vyzerat. predsa umenie nie je kopirovat, ale vytvorit ineco nove, ine... podla mna nejde ani tak o komediu ako o zivotopisnu tragikomediu jedneho nepochopeneho umelca s prvkami Jackass :) uz animovany zaciatok daval najavo o co pojde asi v tomto filme. co dava zmysel matematikovi nemusi davat beznemu cloveku; to iste plati o umelcovi, ktory vchada do marnice s rúžom a uz je len 0,9999cm od uznania z predania prveho obrazu. a ten typek v galerii by si zasluzil pekne sfarbit ksicht farbami ako si to vyskusala Machisuova zena ;) ()
Kitano v top forme. Znova dokaz, ze Kitanovy sadnu tieto dramatickejsie diela viac ako bezduche vyvrazdovanie. Osobne sa venujem umeniu a prave preto som mal este silnejsi zazitok ako pri inych filmoch... Detajlne rozpytvana mysel umelca, ktory zil len pre svoje malovanie a sialene tuzil po uznaniu a slave. Bravo Takeshi! ()
Koncepčně silný scénář se roztavil v místy zábavný, ale po většinu času nudný pokus o art film. ()
Jakoby film kopíroval život a tvorbu hlavního hrdiny - zatímco první třetina je zajímavá (stejně jako i dětské malby hrdiny a jeho přístup k umění jsou originální, nápadité a bezprostřední), postupně se snímek začíná propadat do jednotvárné nudy (která příliš neosloví, sotva v divákovy vyvolá něco silnějšího - podobně jako hrdinovi pozdější obrazy: slušně provedené neoriginální napodobeniny jiných se mísí s opačným extrémem originality za každou cenu), kterou oživují krásně barevně provedené kompozice některých scén. Bylo toto záměrné režisérovo sdělení? ()
Opravdu Takeshiho snímek?..Tleskám. Výborný počin. Tento film spojuje vše co mám ráda, suchý leč místy ironický humor, melancholii a umění. Film nejen o umění ale i o hledání a životní cestě. Odlišný, netypický ale kvalitní. ()
Popravdě, já většinou moc japonskou kinematografii nemusím. Přide mi divnej ten expresívní přepjatej hereckej projev, nebo nesmyslný a nepřirozený haldy násilí. To se vždy objeví boom s korejskými, japonskými filmy, všichni se bez rozmyslu dají do sledování, pak většina zvesela hodnotí max. počtem hvězd. Pravdou je, že Kitanova tvorba něčím vybočuje. Zatím ještě asi nedokážu pro sebe pojmenovat čím, ale je originální. No a pak jestli tohle měla být komedie, tak i pojetí humoru je u Kitana poměrně zběsilé. Nebylo to tak úplně, že bych se popadal dvě hodiny za břicho, ale párkrát mě k ušklíbnutí donutil. Navíc mám k malířství intimní vztah po většinu života. A pokud si dobře vzpomínám, i já jsem se před mnoha lety za pomoci ohně, loučil se svou tvorbou, která pochopitelné tvořila pouhý zlomek toho, co vyprodukovala absurdní Kitanova postavička. ()
Film začíná sledovat příběh malého chlapce, ktrerý nepřízeň osudu překonává láskou k malování. Tato část je vyprávěna naprosto realisticky v duchu asijských dramat. Následně se film přesune v čase dopředu a hlavní hrdina, nyní mladý muž a outsider si vydělává v tiskárně na svého životního koníčka - malování. Jeho uzavřený vnitřní svět, příznačný pro mladé umělce imponuje jeho kolegyni v zaměstnání. Osudné maliřovo setkání s galeristou započne poněkud nečekaně ( ale pro potřeby nástupu samotného režiséra na scénu nutnou ) honbu hlavního hrdiny za hledáním svého malířského stylu. Společně s hlavním hrdinou se ocitáme v umělecké škole a spolu s ním prožíváme bezradnost součastného moderního malířství. Nástupem Kitana na scénu je dokonán žánrový obrat filmu. Dále již sledujeme nekončící honbu cynického Kitana umělce za originalitou a úspěchem v uměleckém světě, jeho neuvěřitelně obětavou manželku a přirozeně empatickou dceru. Satira je to mrazivě vtipná, film má myšlenku, ale je to již jiný film, než na který jsem přistoupil na začátku sledování. Mohly to být dva samostatně fungující výborné filmy, ale jako celek ( byť zřejmě záměrný ) to u mně dokonale nefungovalo. ()
Doslova a do písmena jedna báseň! Malo to dej, postavy, spád, nádherné (filmové:P) obrazy, strašne som sa nasmial a pritom vážne... Po tých dvoch hodinách sa mi zdalo, že prešli veky, presnejšie, celý život... Takeshi na vrchole tvorby :) ()