Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní inscenace zachycuje poslední desetiletí života dnes světově uznávaného malíře Karla Purkyně a jeho zápas o možnost tvůrčího vyjádření. Po studiích v Paříži se navrací do Prahy. Není uznáván, nemá úspěch a vlastně žije z podpory svého otce, slavného fyziologa Jana Evangelisty Purkyně. Jediné pochopení nalézá ve své obdivovatelce Marii, se kterou se ožení. Ale i tu ztrácí pro citové zaujetí jinou ženou… (Česká televize)

(více)

Recenze (14)

Peabody 

všechny recenze uživatele

Taková školní inscenace, nebo historická ilustrace slavných osob. Studené a dost sterilní, s místy pěknými, místy zcela rutinními byť solidními hereckými výkony, pro mne osobně se to vztahuje i na hlavní postavu. Mám trochu problém s jeho vztahy se ženami, všechny tři jsou takové, jak bych to řekl, salonní? jako z památníku? z Karolíny Světlé? Za shlédnutí to stojí, ale ne za to se vracet. Podle mne tomu chybí koule, abych to vyjádřil jazykem malířským. Najít v tom normalizační agitku, jak zde někdo psal, to chce ale hodně zaujetí. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Obětoval skutečnost monumentalitě. A svůj život zásadám, z nichž neslevil ani o píď. Syn slavného otce, bouřlivák a malíř, kterého nikdo neuznával a každý přehlížel, je další z Munzarových výjimečných hereckých kreací před televizní kamerou. Ovšem inscenace, ve které se sejdou herci formátu Karla Högera, Josefa Vinkláře, Hany Maciuchové, Daniely Kolářové nebo Karoliny Slunéčkové prostě nemůže být špatná. Naopak, je skvělá. Nádherná. Delikatesní. Ani se nechce věřit, že ji má na svědomí Marie Poledňáková. ()

Reklama

Cascabel 

všechny recenze uživatele

Luděk Munzar si po většinu stopáže nedokázal proklestit cestu změtí replik šustících učebnicovým papírem. Inscenace ovšem stojí za vidění zejména díky Karlu Högerovi, Haně Maciuchové a Daniele Kolářové, kterým byl dopřán luxus životně napsaných replik, a Janě Hlaváčové, které stačí k charakterizaci postavy pár pohledů a pár výmluvných úsměvů. Silné téma důvěry ve schopnosti nepochopeného umělce je utopeno přesně v těch klasických nešvarech žánru historického filmu, které paroduje Jára Cimrman ležící, spící. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Kazdy nejako zacina - pani Chytilova v Cisaruv Pekar a pekaruv Cisar, Satinsky s Lasicom v akomsi filme z roku 1962, Smeral neprilis vabnym filmom z roku 1937 , Elo Romancik akymsi muzikalom z 1953 roku, no a reziserka Polednakova touto Kravinou. Film sam nevie, ci chce byt historickym filmom, dramou alebo normalizacnou agitkou. Pribeh je nudny, divaka nezaujme a samotna Polednakova az neskor pochopila, ze prerazi v byvalej federacii az s normalizacnymi komediami, ktore ovsem pojdu sudruhom pekne po chuti. 30 % ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Věčný osud zneuznaných a dodatečně rozpoznaných má i svůj rub. A sice, že na jednoho dodatečně objeveného génia připadají další doposud neobjevení a několik desítek těch, kteří přecenili sebe sama. Einsteiny i Foltýny. Osobně si na této výpravné dokumentární inscenaci cením Karla Högra i pojetí postavy Jana Evangelisty Purkyně. Snášenlivost podepřená moudrostí je vzácné zboží a nepotkáme ho každý den. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama