Hačikó - příběh psa

Na můj vkus se zde děje vše až příliš rychle... ostatně celá zápletka se dá shrnout ani ne jednou větou, ale spíš tak pěti slovy, takže mám z filmu takový sporý dojem. Ale to jsou jen dojmy. Co se týče skutečných kvalit filmu, tak Lasse Hallström je skutečný mistr ždímání citů, vše je podřízeno právě tomuto jedinému cíli: dojmout diváka. A to se mu skvěle daří, dokonce i v mém případě. V některých momentech se ale scénář musel hodně přizpůsobovat svému cíli: například prodavač párků i "přednosta stanice", kteří zřejmě oba nikdy nezmění své povolání - oba zůstávají na svých místech právě proto, aby se s nimi mohl Hachi neustále sektávat... Stejně tak podivná mi přišla osoba japonského profesora, který tvrdí, že japonští psi mají japonskou mentalitu, a proto nebudou nosit míček (bez ohledu na to, že je příběh založen na skutečných událostech). Takové mini-detaily, jakože nakonec i Hachi přinese míček, pak působí poněkud křečovitě. (31.03.2012)

Jedna z mála výjimek, kdy se remake povedl více než originál (kdo chce porovnávat, originál najde v Levných knihách ve zrůdném růžovém obalu a pod krycím názvem "Věrný pes Čiko"). Tohle je jeden z nejsmutnějších filmů, jaký jsem kdy viděl. Doják je to prvoplánovitý, ale velice účinný, i díky výborné Kaczmarekově hudbě a hlavnímu psímu představiteli, který by měl za ty smutné kukuče dostat zvláštního Oscara (i když jich asi bylo víc). Akita je skutečně nádherné plemeno, a to nejsem pejskař. Skutečný Hachi má v Tokiu tuto sochu, hned vedle té křižovatky s rušným přechodem pro chodce, která musí povinně být v každém filmu odehrávajícím se v Tokiu. (05.03.2010)

Akita je plemeno určené pre ruky skúsených chovateľov, ktorí majú za sebou roky práce s tvrdohlavými a sebavedomými psami. Hachika hrali vo filme tri psy plemena akita, pretože cvičitelia neboli ochotní riskovať s niektorými psami scény, kde by nemali psa pod kontrolou. Samotný Richard Gere popisoval, že jeho prvé stretnutie s dospelými psami, s ktorými mal ísť pred kameru, bolo skôr o strachu a bol upozornený, aby s nimi na začiatku ani neudržoval očný kontakt. Mne sa táto americká verzia filmu páčila viac ako japonský originál, lebo je tu krajšie zobrazené to puto so psom. Ale aj tak je na hlavu, že dopyt po psoch plemena akita sa tak zvýšil hneď po premiére. Útulky sa plnia, ale tvrdohlavý akita akceptuje iba jedného pána za život. Preto Hachiko čakal svojho pána 9 rokov a odmietal pomocnú ruku od iných. Každý vyhodený akita je mŕtvy akita. (16.04.2017)

Poslední půlhodina = permanentní ždímačka slz. Na to je třeba být připravený, nemáte-li srdce z kamene. Hachiko má vše, co výborný, upřímně dojemný dramatický snímek potřebuje: sympatického hlavního hrdinu (pes), sympatického sekundanta (Gere), bááječnou hudbu, přijatelnou stopáž, a... je to přece podle skutečnosti! (22.08.2011)

Možná to vypadá jako naivní útok na divákovy city, ale celé je to natočené s takovou láskou a citem, že jsem byl úplně unešen. Psí hrdina nemá chybu a jeho šíleně smutné oči jsou tím nejvýmluvnějším důkazem toho, jak je ztráta blízkého přítele bolestivou záležitostí.... S odstupem času sice musím uznat, že to citovyděračství nejtvrdšího rázu zkrátka je, ale vysoce uspokojivý první dojem tohle zjištění nijak výrazně neohrožuje. :) (29.06.2012)