Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (877)
Co to, český film, po kterém nemám chuť zvolat kupříkladu "Ta úvodní scéna byla ale trapná!" (Ačkoliv u většiny českých filmů posledního pětiletí až desetiletí mám spíš chuť naříkat "Všechny scény kromě té úvodní byly trapné!") Toto je prosím pěkně český film, u kterého mě nenapadá vůbec nic, co bych mu vytkla. Všechno sedlo jako nočník na zadek a nenastala jediná chvíle, kdy bych se nudila. A konečně také film pro děti, který děti nechápe jako slintající nablblé tvorečky, které stačí odbýt nějakým protivným popěvkem a pár pády na hlavu, nýbrž tak nějak ve smyslu Malého prince. Jsem naprosto spokojená. ()
Kuky je strašně promarněná šance, protože dílo Franty Skály by si převod do kvalitního filmu zasloužilo (a stejně tak AmanitaDesign J. Dvorského). Ale Jan Svěrák na režisérské sesli byl asi nahrazen nějakou hračkou s pilinami v hlavě, protože zde nezvládl předvést zhola nic z režijního umění, o kterém jsem věřil, že ho ovládá. Ono je to asi trochu náročné, točit s loutkami. Ale tohle bylo prostě totálně nezvládnuté. K čemu je propracovaná vizuální stránka (ano ta je téměř dokonalá), když film po narativní stránce naprosto selhává?? A to se ani nezmiňuji o neskutečně prázdném scénáři... Tento film mě absolutně nebavil, vlastně jediný důvod, proč jsem ho nezavrhl docela, je dabing Zdeňka Svěráka. ()
Animačně precizní a stylizačně namachrovaný, jakož i do detailu propracovaný, rodinný film ne jako obvykle od dvou, ale už rovnou od třech Svěráků (Kam tohle povede?). Nechápu jak to udělali, ale ten zvláštně nezapadající hlas Zdeňka Svěráka (i když patří jedné z hlavních postav) působí jako hlas vypravěče, a to k pohádkám zkrátka patří. Je třeba pokleknout a udeřit čelem o zem před luxusními dabérskými výkony herců ve vedlejších rolích a před tvůrci scénáře, protože v Kukym VŠECHNO dává smysl. Tedy, tak moc jak jen mohou věci dávat smysl ve filmu, v němž se režisér snaží propojit reálný svět se světem fantazie...který ovšem možná není tak úplně jen světem fantazie;) Zkrátka nejde nedoporučit, i když (obávám se, že nejen dětské) publikum očekávající čistou pohádku bude možná trochu rozčarováno - rozhodně ale není důvod cítit zklamání, protože se během těch nikterak krátkých 95 minut kromě jiného především dosyta zasmějete a několikrát budete rozhodně překvapeni. Zajímalo by mě, jak by při Svěrákových schopnostech fungovala stoprocentní vyhraněná pohádka..."obávám se", že bych mohl jít s hodnocením tam, kam se s Kukym pro jeho dějově ideový obsah nemůžu vydat - dávám mu "jen" 80%. Divácky velmi spokojených 80%. ()
Proč jsem si neužil film Kuky se vrací. Zdeněk Svěrák svou postavičku nedabuje, jen čte její text stejně jako učitel předčítá diktát. Velké moudro číhá pod každým spadnutým listem. Akční scény jsou velkolepé, ale až na jednu výjimku (vajíčka) agresivně samoúčelné. Lesní svět je nádherně svůj (i s onou špetkou pro českou animaci příznačné ošklivosti), ale nejspíš v něm nefungují žádná stálá pravidla (jako například ve fikčních světech pixarovek). Netuším, kdo měl být cílovou diváckou skupinou: menší diváci se na projekci nudili a odcházeli dlouho před koncem, jako „dospělý“ jsem se u některých momentů (píppíphafhaf) cítil velmi trapně a coby dospělému by mi nejspíš vadilo zredukování rolí obou rodičů na nutné minimum. Psychického času jsem v kině strávil nejméně 2 hodiny (reklamy nepočítám), obzvlášť úmorných bylo posledních deset minut. Kuky se tváří jako hravý film (nelze si nevzpomenout na Pojarovy medvědy), ale potřeba poučovat je v jeho případě silnější než touha hrát si. Apendix: s ústřední eko-myšlenkou návratu k přírodě jaksi neladí fakt, že ti, kteří z lesa záslužně odvážejí syntetický odpad, jsou vykreslováni jako padouši … mít navíc pod deset let, asi se pár týdnů bojím do lesa vůbec vkročit. 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Magyar, Dannysek4U, fuckme, Adam's ()
Galerie (77)
Photo © Falcon
Zajímavosti (29)
- Film obsahuje třikrát více trikových záběrů než zatím nejnáročnější snímek Jana Svěráka Tmavomodrý svět (2001). Počítačové triky měly být původně použity výhradně k vymazání drátků, kterými byly loutky voděny. Filmaři je také využili na spojování záběrů, aby v jedné scéně mohlo hrát třeba i třicet loutek najednou. (POMO)
- Za originálním výtvarným ztvárněním filmu stojí Jakub Dvorský, tvůrce her „Machinarium“ a série „Samorost“. (Saur.us)
- Veverky, ježek, všemožní ptáci našich lesů, liška, motýli, vážky, včely, mouchy a pes - ty všechny trpělivě snímala kamera několik hodin, dokud neudělali pohyb, jaký si režisér představoval. Ptáci se natáčeli u krmítka celé dva dny, ale nejhorší prý byly plaché veverky - s těmi musel být kameraman ve studiu sám, a osmělily se až po šesti hodinách. (POMO)
Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (méně) (více)