Láska a jiné kratochvíle

Ťažko si k tomuto filmu nájsť cestu. Svojím spôsobom je podaný veľmi citlivo a ľudsky, ale bohužiaľ necítiť z neho výraznejšie emócie - minimálne také, ktoré by nám priblížili zmätenosť Emílie a jej strach. Natalie ako obvykle hrá bezchybne a jej postava je najvýraznejšou v celom filme(ktorý je vlastne o nej) lenže jej premena a jej city sú podávané veľmi chladným spôsobom(ktorý môže byť príčinou buď režisérskej rutiny, alebo scenáristickej bezradnosti). Kudrow bohužiaľ prehráva viac ako by sa na herečku jej formátu patrilo, aj keď jej postava je rozhodne zapamätania hodná. Lenže celý film akoby kĺzal po hladine emócií a nesnažil sa o výraznejší ponor, pričom rozpráva o citlivej téme a rozpráva o nej citlivo. Mám z neho veľmi rozpačité pocity. Roos je pre mňa tvorca bez výraznejšieho rukopisu, ktorý sprostredkúva témy, ktoré mi rovnako nie sú práve najbližšie. Film som pozeral len kvôli Natalie Portman. A nebol som sklamaný. Ale ani ohúrený a bohužiaľ ani emocionálne pohladení. A trocha sa mi toho emocionálneho pohladenia, tých sĺz, alebo aspoň kúska empatie voči hlavnej hrdinke žiadalo. (12.02.2012)

Nikdy bych nevěřil, že film s tak silným dramatickým potenciálem, příznivými komentáři a především s půvabnou Natalií Portman mě zklame natolik, abych nakonec neudělil ani průměrné hodnocení. Za jediný skutečný klad považuji právě přítomnost Natalie, která prakticky nesleze z obrazovky. Za podobnou dramatickou roli by leckterná seriálová hvězdička udělala prakticky cokoliv. Natalie je nejen pohledná, ale i talentovaná herečka, takže po této stránce jí není co vytknout. Jenže scénář film kormidluje do těch nejprovařenějších vod hollywoodského studiového mainstreamu s citovým vydíráním, knižními dialogy, přemoudřelým děťátkem a typickým happyendem. Hudba je vážně srdcervoucí, a to bohužel myslím ironicky, ale film sráží o dvě třídy zpět především dialogy. Věty typu snad jsem nebyl dobrý manžel, ale myslím, že jsem dobrý člověk, nejsou nic proti tomu, co je scénárista ochoten vložit do úst svých hrdinů v klíčových momentech. Scénárista si sice hraje na velké drama, ale k opravdovému střetu a zásadnímu konfliktu nemá odvahu. Soužití dětí s novými partnery jejich rodičů mívá často mnohem horší průběh i přes ty nejlepší úmysly dospělého. A ještě jedna věc mi vadí. Člověk by při sledování americké studiové produkce snadno nabyl dojmu, že americká společnost se skládá takřka výhradně z elitních právníků, prestižních lékařů a úspěšných podnikatelů, kteří považují za naprosto zásadní, aby se jejich ratolest dostala ze soukromých jeslí do prestižní mateřské školky a odtud na exkluzivní soukromou základní školu považovanou za přípravku na Harvard. Jejich spolužáci mohou mít i jinou barvu pleti, ale nikdy nesmí být z jiné společenské třídy, prostý plebs by patrně mohl jejich děti kontaminovat. Jo jo, i vláda meritokracie může být někdy k zblití. Celkový dojem: 40 %. (18.10.2013)

Film mě vůbec nechytl. Bylo mi celkem jedno, jaké trápení zažívá postava Natalie Portman, přestože dokázala zahrát zcela "nemateřský typ ženy"a její vztah l nevlastnímu dítěti. Kdo mě ale dostal byl Charlie Tahan ve své postavě nevlastního syna, který svým negativním přístupem a neustálým strachem nedal možnost, aby se k němu Emilia dostala o krok blíž. Tenhle kluk je výborný a jen doufám, že ho uvidíme čímdáltím častěji. (08.05.2013)

Co na to říct, krásný snímek s krásnou a okouzlující Natalie a znovuobjevení Lisy Kudrow (já ji fakt od Přátel asi nikde ještě neviděla, nebo jak koukám na filmografii, tak spíš měla takové malé role, že jsem ji ani nezaregistrovala) a Scotta Cohena (toho jsem snad zas naposled viděla v Gilmorkách). Takže nevidím důvod, co bych měla filmu vytknout. Tak trošku ze života, aneb když se něco sere, tak pořádně a nejlíp všechno najednou. (19.12.2012)

Jsou příběhy, pěkné i bolestivé, ve kterých si někdy můžeme nedobrovolně zahrát hlavní roli. A film nám dává možnost, nakouknout do zákulisí a pocitů druhých, byť zrozených s fantasie autora, nebo skutečnou událostí. Toto je jeden s těch příběhů, které nechci rozpitvávat do hereckých výkonu, kvality scénáře, nebo obsazení. Beru jej jako celek, se všemi nedokonalostmi, protože právě ta jednoduchost je mnohem realističtější a mnohem víc uvěřitelnější. (28.07.2011)