Daleko od hlučícího davu

Ani vlastně nevím, co jsem od toho čekal. Je to romantika a byla to romantika. Nic víc, nic míň. Snad jenom jsem doufal, že když nic jinýho, tak film nabídne slušné herecké výkony. Speciálně jsem byl zvědavej ma Matthiase. To je pro mě v současné době nejvýraznější postava evropského filmu a jelikož se ukazuje v evropských filmech, tak si myslím, že i oprávněně. Jen ten film byl taková ta eyrovská romantika, na které nebylo, kromě prostředí, vůbec nic zajímavého. Všichni jsou tu sladký, jak čokoládovej bonbonek a přitom se kolem nich neustále děje nějaké nepříjemná úskalí a životní prokletí. Stará Škopková by to oplakala, já nic. (22.06.2019)

Pěkný příběh o jedné takové, která vybírala, vybírala, až přebrala. Od Hardyho jsem četla jen toho jeho Starostu, jako autor mě trochu vytáčí, takže jsem se rozhodla Hlučící dav a Bathshebu 'jen' zkouknout a myslím, že to byl takový rozumný kompromis. Na plný počet to není, ale jako názorná ukázka toho, že když si člověk vyzkouší vícero oblečení na akci a nakonec stejně jde ven v tom, co měl na sobě jako první (pánové prominou ten příměr), to postačí. (05.02.2016)

Pipulinda přelétavá to nemá v hlavě citově srovnané a tak hraje na všechny strany, díky čemuž působí zmatek nejen sobě, ale i v hlavě nejednoho nápadníka. Nejhorší je, že v reálu bych za ní nejspíš běhala i já, jak se znám. Pěkně natočené, Carey jsem nesnášela, ale od Velkého Gatsbyho jí vidím čím dál raději. Na tyhle austenovské harlequinky ale zas tak nejsem, takže ve výsledku mě to nechalo celkem chladnou, přece jen jde zpracovat dobovou romanci daleko více epicky (Navždy a daleko, Cold Mountain atd), tady se trčí až moc na jednom místě. (25.07.2015)

Ačkoliv tenhle film na první pohled působí hodně ve stylu Jane Austenové, přece jenom je vidět, že autorem příběhu je muž. Bathsheba je spíš prezentovaná jako silná a nezávislá, než že by disponovala vnitřní silou a světem austenovských hrdinek. Daleko od hlučícího davu je zkrátka krásně natočený film (a Vinterberg očividně zbožňuje zvířátka :)), ale k tomu, aby se stal romantickou klasikou, mu chybí epičtější rozměr a vývoj postav. Bathsheba pochopí, kam ji srdce táhle, ale naučit se ideálně měla i pokoře, protože její muž s ní projevil svatou trpělivost. (09.07.2015)

Miluju tenhle román a vůbec mám moc ráda Hardyho a přirovnání k románům Jane Austenové je nesmysl. To může napsat jen člověk absolutně neznalý jeho díla. Je pravda, že kdo nečetl knihu, má zde trochu těžký úkol vše pochopit, jelikož stopáž filmu není nakloněna řádnému vykreslení postav a jejich pohnutek a hlavně v první půlce děj letí útržkovitě vpřed, což je trochu škoda, ale na obhajobu autorů musím napsat, že to není nevkusně zjednodušené. Viděla jsem všechny tři zfilmované verze, kdy v mých očích jednoznačně prohrála ta verze nejstarší, jasný vítěz co do výpravnosti je verze z roku 98, což je vcelku pochopitelné vzhledem ke stopáži. Pokud bych ale měla srovnávat herecké výkony, v této nejnovější verzi mě doslova nadchl představitel Oaka, jakkoliv je N. Parker z miniserie sympatický, tady se Vinterberg trefil do černého, stejně tak mi seděl více Boldwood M. Sheena,než N. Terryho z té předchozí verze. Co se týče Carey Mulligan, i ta mě bavila. S Tomem Sturridgem ovšem autoři šlápli úplně vedle. Ve filmu je nač se dívat, nádherná kamera a velmi podmanivá hudba, což je pro mě vždycky velké plus. (19.08.2015)