Deník nymfomanky

Erotické melodrama o tom, že každý si potřebuje nejdřív své odlišnosti přiznat a pak se s nimi naučit žít. Scénář vychází z autobiografického románu Valérie Tasso se vším všudy. Jménem počínaje přes španělsko-francouzský rodinný původ (dialogy s babičkou jsou tedy ve francouzštině) až po epizodickou strukturu a (občas moralistické) monology. Belén Fabra lépe vypadá než hraje, ale celé to má slušné tempo, kvalitní hudbu (a to nejen tu orchestrální, ale i vybrané písně) a řemeslně zručnou režii. Nečekejte žádné porno a ani nemusíte být feministka, aby se vám výsledek mohl líbit (70%). (18.03.2009)

Touha poznávat tělem omlouvá sexuální náruživost a směřuje k emancipaci žen... Nebo že bych poselství filmu špatně pochopil? Hrdinkou filmu je mladá žena, která má ráda sex, minimálněpětkrát za noc. Když ji opustí její přítel s jinou slečnou (to by mě zajímalo, proč asi?), začne si ženská hledat zaměstnání a vyjede po obou šéfech v obou firmách, kde se hlásí. Než se jí podaří některého z nich klofnout, postačí jí náhodné známosti v noci na opuštěné zastávce. Pak s jedním z těch šéfů začne milostný poměr (pravda, začátky nic moc, první sex trvá jen dvě minuty), jenže chlápek je žárlivý a tak si přivede prostitutku, což žena těžce nese, i stane se sama prostitukou... Všechna tahle dilemata ji těžce vyčerpávají, tedy fyzicky zdá se ne, avšak psychika je holt na štíru. Dokonce jednu chvíli přemýšlí o sebevraždě, považte! Sice znám jednu nymfomanku, ale ta si o svých rychlých známostech nejen nepíše deníček, ale ani o nich nepronáší hluboké myšlénky typu: "Při sexu se uvolňuje energie pro splynutí s vesmírem" nebo tak nějak...Trochu to celé připomíná Bestiář, naučíte se spoustu zajímavých pozic při sexu, jež bych stejně ve svém věku nemohl praktikovat bez nebezpečí natažení nějakého svalu. A celé je to tak nějak zbytečné, protože to lže o chudince nymfomance, lže to o jejích postojích, kterým nevěřím ani za mák, že jsou tak ušlechtilé, čisté a humánní, jak se mi snaží film vnutit, ta holka je mi z duše protivná, i když tvůrci filmu (a autorka předlohy) chtěli, abych ji litoval, chuděrku opuštěnou. Zaráží snad jen role babičky v podání Geraldine Chaplin, která snad nemá důvod hrát v takových blbostech. (12.06.2009)

Nymfomanii si vymysleli muži, aby se ženy cítily viny,když překročí pravidla. Takový deníček bych si s chutí přečetla. Narozdíl od jiných, kteří si hrají na puritány a hází tu odpady filmu, který si to nezaslouží. Je to takové soft porno, ale o mnoho zábavnější než to vaše "umělecké" Shame. Celé to mělo nějaký příběh a občas se to snažilo být až směšně filosofické, ale i tak mě bavilo poslouchat Valeriino hloubání. Chápu, že tady asi hodně lidem vadí ta skutečnost, že tenhle film není o žádné chudince z ulice, která šla nedobrovolně prodávat své tělo, je to o víceméně vyrovnané ženě, která jde dělat prostitutku jednoduše z toho důvodu, že ji to baví. Mně ten nápad připadá zajímavý, i když hlavní představitelka se do role nymfomanky a prostitutky teda vůbec nehodila. Nejen, že nebyla ani moc hezká, ale celkově jí role prostě nesedla. Navíc myslím, že kdyby tohle natočili Američani, bylo by to určitě koukatelnější. Takhle jen 3*. (29.08.2012)

Ty vole, co je na tom špatnýho ? Copak nynfomanka nemůže snít o velké lásce ? Souhlasím s uživatelkou Viktooorka mě ženská co si uvědomuje svou sexualitu, ale současně baží po lásce přijde úplně normální a zaplať bůh za to žijem v době, kdy už neplatí rovince, kluk - hodně žen = velkej frajer + holka - hodně chlapů = děvka. Líbí se mě jak tady panicové přímo píšou, nebo nepřímo vycházejí ze své zcestné myšlenky , že ženy maj menší sexuální touhu než muži :DD, kdyby tomu tak bylo, tak si vážení pánové ani nevrznem. Podle mě film vůbec nechtěl šokovat sexuálníma scénama, takovýhle šukaček se denně odehrává po celým světě miliony, chtěl jenom ukázat rozervanost mezi touhou po lásce a sexuální nenažraností a rozhodně to neukázal špatně. (12.12.2011)

Čekat drama, které by nabídlo vhled do těžkého života člověka s psychickou poruchou hypersexuality, bylo naivní. Stejně jako čekat romantické drama o hledání lásky komplikované nepříjemným handicapem. Teď už to vím. Ale asi mě zmátla ta Geraldine Chaplin na začátku. Nečekal jsem, že ji uvidím v regulérním, béčkově plytkém softpornu plném krásných prázdných figurín a samoúčelných koitálních poloh. A přitom tu bylo několik situací, ze kterých by se dalo i tady odpíchnout. Jenže nic z toho. Je to jen 100+1 variací na Ahoj. Chceš si se mnou zašukat? Možná by bylo zajímavější číst si v deníku nymfomanky, která by nebyla atraktivní a krásná. Nebo obyčejného třeba nesmělého chlápka, který trpí hypersexualitou. A když na to přijde tak i postava sexuálně hyperaktivní Val toužící po lásce, nabízela mnoho možností jak její příběh vyprávět poutavě. Pokud to shrnu, nebyl jsem pohoršen jako člověk, ale zklamán jako divák, tedy jako filmový divák nikoli voyeur. Z podobných deníkových filmů tak byla lepší třeba italská Melissa P. mimochodem také s Geraldinou Chaplin v podobné roli. (26.12.2014)