Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Zajímavosti (7)
- Role ve filmu měli ztvárnit nejpřednější herci své doby, autor námětu Svatopluk Turek si však ve svých poznámkách stěžoval, že to mnozí odmítli (konkrétně uvedl jména Bedřich Karen, Miloš Nedbal, František Kreuzmann, Jaroslav Vojta, František Smolík a Vlasta Fabiánová). (raininface)
- Na post režiséra byli zvažováni také Martin Frič, Otakar Vávra nebo Jiří Weiss. (Duoscop)
- Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
- Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)
- Už s prácou na scenári sa tvorcom dostalo exkluzívnej pomoci v podobe nezištne poskytnutého niekoľkomesačného pobytu v Sovietskom zväze a spolupráce s vtedy významnými ruskými filmármi. V Rusku bol potom vtedy podľa scenára natočený vopred dokonca celý skúšobný (niekoľko desiatok minút dlhý) film, aby sa overilo, ako potom bude pôsobiť na československého diváka, ktorému mal byť Baťa a jeho Zlín predstavený ako stelesnenie všetkého kapitalistického zla. (Raccoon.city)
- Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
- Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)