Reklama

Reklama

Během občanské války v Angole bylo 12. března 1983 ve městě Alto Catumbela uneseno 66 československých občanů povstaleckým hnutím UNITA. Většina z nich pracovala v místní papírně v rámci hospodářské pomoci této africké zemi. Filmové zpracování Vladimíra Kavčiaka vypráví příběh jejich strastiplné 1300 kilometrů dlouhé cesty na základnu povstalců. Strach, zoufalství, vyčerpání, špína, zima, horko, hlad, nemoci a smrt - to je nyní každodenní realita pro skupinu zajatců. (Bart)

(více)

Recenze (10)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,, Za velitelem půjdu já za vedení, ty za partaj a ty za ROH! '' --- Tak zase jednou první! O tomhle incidentu i strastiplné pouti Čechoslováků jsem shodou okolností před nedávnem četl. Byla tomu věnována útlá knížečka Angolská anabáze vyšlá v edici Naše vojsko - Magnet 4/85 a výpovědi účastníků nesepsal nikdo jiný než Josef Klíma. Nic podrobnějšího asi k tomuto incidentu u nás nevyšlo. Dr. Hudečková byla jediná lékařka ve skupině a na základě jejích zápisků byla natočena tato televizní inscenace. Divákovi asi neujde, že to nebylo točeno v Angole ani jiné alespoň částečně exotické zemi, ale u nás. Nejčastěji skupina putovala lomem Amerika a jeho blízkým okolím. Herecky to na mně moc přesvědčivě nepůsobilo, navíc jsem se díval na nějakou verzi bez titulků a nevědět o co tam jde a znát děj předem, asi bych nechápal ty rozhovory v portugalštině s vojáky Unity. Na stranu druhou zde byla snaha poctivě a po pravdě rekonstruovat ony události i strastiplnou pouť Afrikou s nemocnými a malými dětmi a to se počítá. Co dodat na závěr? Zlaté kolonie. Afrika je dnes z většiny svobodná a také jeden velký binec. Řada států se zcela zhroutila, v Angole skončila teprve před pár lety občanská válka.... Dávám za 3 pytlíky kukuřičné mouky. * * * ()

Buxholka 

všechny recenze uživatele

Ten film už je jen zdrojem ilustračních záběrů pro dokumentární filmy o této události, které jsou prostě daleko zajímavější než tato filmové ztvárnění. Není to vlastně film podle skutečné události, je to vlastně taková jednoduchá filmová rekonstrukce. V danou chvíli asi byla potřeba něco takového natočit, ale pozdější dokumenty mají již lepší vypovídací schopnost. Kdo čeká dobrodružný biják z exotické Afriky, bude zklamán. ()

Reklama

Lojz@ 

všechny recenze uživatele

Dost dobré zpracování, sice jsme se toho moc nedozvěděli, ale jako film neurazí. Navíc, téma je mi blízké, protože tehdy můj nebožtík děda (papírák), měl do Angoly také odjet, no naštěstí babička mu to zarazila a to bylo jediné štěstí. Upřímně, nechápu, jak tam mohl někdo dobrovolně odcestovat (do takové zaostalé prdele), někdo navíc s dětmi (totální magořina) a proč naši soudruzi podporovali stavbu fabriky v téhle díře, to jsem nepochopil už vůbec. Pokud si o tom dopředu něco nepřečtete a o toto téma se nezajímáte, ani se na film nedívejte, nepochopíte nic. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Vraťte se do postele, jdu zjistit co se děje, určite to bude běžná noční přestřelka." V rámci hospodárskej pomoci rozvojovej krajine sa niekoľko desiatok československých občanov, vrátane rodín s malými deťmi, odobralo podporiť papierenský priemysel do Angoly. Vďačná krajina sa im odmenila občianskou vojnou, únosom a viac než dvojmesačným peším pochodom drsnou prírodou s nedostatočným turistickým vybavením a chatrnou stravou. Scény putovania pod uniformovaným ozbrojeným dozorom, pribúdajúce choroby, čoraz väčšia únava, napätie, neistota a z nich vyplývajúce nezhody sú na televízny film hodne dobré. Rozpočet síce na nejaké exotické exteriéry nevydal, dojem Afriky v Českom krase sa pokúšajú vyvolať černošskí komparzisti, trstinové chyže a jeden leopard. Film tiež dáva možnosť vidieť známe herečky bez mejkapu, špinavé a spotené. Za najväčšie negatívum pokladám absenciu titulkov pri častých dialógoch v portugalštine. Slušný počin za tri a pol škorpióna v deke. "Zvolíme zástupce, já za vedení, Ivan za partaj a ty za ROH." ()

sator 

všechny recenze uživatele

Viděno 2020.... I přes tu propast času a političnost tématu férově a dobře natočeno. Na objektivní zpracování o tom co se vlastně stalo jsme museli čekat desetiletí, tento film mnoho neobjasňuje.O únosu napsal jeho účastník Lubomír Sazeček 4 knihy, všechny ale mohli vyjít až po roce 1989.V dokumentárním cyklu Osudové okamžiky byl na základě události natočen díl : "Alto Catumbelo 1983". v roce 2009 vzniká hodinový dokument  Zajati v Angole. Lékařka podle jejíhož deníku film z velké části vznikl, se jmenuje  Marie Hudečková (*1940) a žije v Kyjově na Moravě. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Velká část snímku se točila v tzv. Americe. Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů v Českém krasu, které jsou propojené podzemními štolami. Mezi nejznámější patří Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko, několik dalších větších i menších lomů se nachází v okolních lesích. (sator)
  • Na objektivní zpracování o tom, co se vlastně stalo, diváci museli čekat desetiletí, tento film mnoho neobjasňuje. O únosu napsal jeho účastník Lubomír Sazeček čtyři knihy, všechny ale mohly vyjít až po roce 1989. V pořadu Před půlnocí (od r. 2006), v epizodě ze dne 12. března 2013, byl Lubomír Sazeček hostem. V dokumentárním cyklu Osudové okamžiky (od r. 2001) byl na základě události natočen díl Alto Catumbelo 1983. V roce 2009 vzniká hodinový dokument Zajati v Angole. (sator)
  • Lékařka, podle jejíhož deníku film z velké části vznikl, se jmenuje Marie Hudečková (*1940) a žije v Kyjově na Moravě. (sator)

Reklama

Reklama