Coco Chanel

Nebylo by to tak špatné, nebýt NAPROSTO TRAGICKÉ hlavní představitelky. Já jsem zastánce toho, aby byli herci hrající skutečné osobnosti ALESPOŇ TROŠKU podobní svým předlohám. Chápu, že nemůže být každý jako Ben Kingsley, který se stal Gándhím, ale aspoň typově to přece jde. Nebo musí být (ti herci) tak kvalitní, že vám dají na skutečnou podobu předlohy zapomenout - jako Tom Hulce v Amadeovi a koneckonců s přimhouřením oka i Shirley McLainová v tomto filmu. Ale koho proboha napadlo strčit do role mladé Coco Chanel někoho tak typově totálně mimo? Já jsem teda myslela, že to byla nějaká tuctová Maďarka nebo Polka sebraná na ulici nebo kýho šlaka! Východní Evropa z ní byla vidět na hony! Ano, máme tu hezké holky, ale bohužel šarm a osobitost nejsou zrovna vlastnosti, kterou bychom tu běžně potkávali. Ani další nebyli o moc lepší a bohužel herci jsou to, co je na filmu s herci alfou a omegou. Vůbec to nemusí být mezinárodní hvězdy, třeba ve Smrt čeká všude by působily rušivě. Ale herci mimo a ještě v poměrně slabém filmu...No nic končím...Jenom už dodám, že chudák Coco teda na svoje životopisy neměla štěstí, protože následující film o ní s hvězdnou Audrey Tautou byl stejně špatný a potopila ho mimo jiné i ona. Vypadala a hrála jako že jede na autopilota! (22.08.2012)

Běžný životopis, který se zaměřuje hlavně na dobu, než se z Coco stala Chanel. Příběh vzpomínek rámovaný první neúspěšnou poválečnou a druhou poválečnou úspěšnou přehlídkou přináší život děvčete, kterému život rozdal prachmizerné karty, ona je ale dokázala proměnit v trumfy tím, že nehrála podle uznávaných pravidel. Souhlasím s ní. I když měla drajf a talent, bez porušení tehdejších pravidel morálky by se nedostala nikam. Asi záměrně tvůrci vynechali válečnou etapu, jejíž průběh přiměl Coco po válce na léta zmizet do ciziny, aby se „zapomnělo.“ I tehdy však uplatnila stejnou strategii přežít za každou cenu. A souhlasím i s jejím: „Žena mého věku se na výložky svého milence nedívá,“ jak odpovídala, když ji obviňovali za styky s nacistickým důstojníkem. SHRNUTÍ: V klášteře se možná naučíš šít, nenaučíš se tam ale prodávat. (05.10.2023)

Historické filmy mají vždy své osobité kouzlo a když jej povýší o stupínek výš herecká sestava jako tato, pak není o kvalitě a úspěchu pochyb. Barbora je ta pravá volba pro Coco i pro mě, protože mě dokonale omámila svým vzhledem, svým postojem k životu a celkově nenuceným lehkým hraním, čímž mi byla nesmírně sympatická a moc jsem jí fandila. Vlastně se ani nedivím, že očarovala několik mužů kolem a podmanila si celou Paříž. Osobité kouzlo a výjimečnost z ní přímo sálaly, škoda že jsem nestihla tvé bio Báro, byla jsi v mém úzkém výběru. Pokračování příště... (11.01.2014)

Sehnala sem si tuhle Coco pro prosté srovnání s její novější verzí z roku 2009. A asi takhle. Sou zkrátka filmy, během jejichž sledování si pod fousy mumláte něco jako: „Ale jo, v pohodě, příjemný to je, dojemný to je, zajímavý taky, koukat na hezký šaty-proč ne, blablabla.“ Když to skončí, víte, že toto všechno ste viděli hrubym odhadem tak šedesátkrát a že ani štěky Malcolma McDowela to nezachránily. No a poslední fází pak je už jen to, že mozek tenhle film poměrně rychle zařadí do přihrádky “Určeno k rychlému zapomenutí.“ (15.10.2009)

Poměrně pěkný životopisný(?) snímek, který má v sobě příměs romance. Bohužel ale i poměrně zajímavý příběh jedne z nejznámějších pařížských návrhářek by mohl být zpracovaný o dost lépe než v tomto snímku, a i když vypadají pěkně prolínací scény udělané "starou" kamerou, pocit z nich kazí to, že se jedná bohužel jen o předělané normální snímky na kterých jsou ty samí herci a tak z toho nemáte pocit že by byla scéna opravdu dobová. Ale, pokuď vás zajímá život návrhářky, rozhodně pěkně na zkouknutí. Přeci jen, i ty nejvýznamější návrháři se vždy museli prosadit mezi elitou, aby se stali pojmem.... jako Coco Chanel. (25.01.2011)