Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (8)

  • Exteriéry - Jur u Bratislavy, Trnava, Zemné, Budmerice. (Lebensmittel)
  • Skutočné posledné bosorky z Trnavy a okolia boli upálené vo februári 1744, šlo o dve ženy z Ružindola – Anna Chlebová-Jamborka a Magdaléna Görögová. Podľa rozsudku sa jedna vedela premeniť na žabu a druhá na mačku. Šlo o posledný proces, pretože následne cisárovná Mária Terézia vydala dekrét, ktorým sa zakázali súdy s údajnými čarodejnicami. (Arsenal83)
  • Režisér Bahna pred premiérou snímky uviedol: "Téma, ktorú prinášame, nie je zhodou okolností nová. No treba povedať, že 'Posledná bosorka' nevznikla z akéhosi módneho záujmu. Stalo sa tak zrejme preto, že rozliční ľudia na rozličných miestach pocítili práve teraz - a to nijako nie náhodne - potrebu, aj touto formou bojovať za slobodu človeka, za pravdu a zdravý ľudský rozum." (Arsenal83)
  • Film videlo v kinách 2,5 milióna divákov. (Arsenal83)
  • Film reprezentoval slovenskú kinematografiu na X. medzinárodnom festivale v Karlových Varoch (1957). (Arsenal83)
  • Trojičné námestie bolo celé vytvorené v štúdiu. (andykovac)
  • Kedže v Trnave v čase natáčania stála len jedna pôvodná mestská brána, bola filmármi použitá vstupná brána na Červenom kameni. Tiež i výstrely z diel boli filmované na spomínanom hrade. (andykovac)

Reklama

Reklama