Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Celá zápletka a předševším její rozuzlení působí hodně naivně (ta zkouška vodou, to už bylo příliš). Na druhou stranu se "Posledná bosorka" může pochlubit opravdu vynikající výpravou a řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž vyčnívá půvabná Olga Zöllnerová v hlavní roli a zejména František Dibarbora coby slizský a licoměrný pokrytec, hnaný nejprve chlípným chtíčem a později pomstychtivostí k těm nejhorším skutkům. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

No, tak zase jednou poplavu s hodnocením proti proudu.... Historický film s tak špatnými hereckými výkony jsem tedy dlouho neviděl. Trochu to působí, jak kdyby tvůrci sehnali dohromady osazenstvo nejbližších dvou tří podhorských salaší a šlo se točit. Takže po několika celkem povedených SK filmech (Růžové sny, Obchod na korze) jsem tentokrát sáhnul vedle. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Na rozkaz drevo narúbeš, ale obraz na rozkaz nenamaľuješ...“  Pěkná to barevná historická romance z dávných časů, líbila se mi. Nečekal jsem navzdory žánrovému zařazení tradiční historické drama a jestli mě něco překvapilo, tak že od okamžiku malování prvního obrazu Júlie mi Posledná bosorka svými motivy připadala v nejedné scéně jako film se slušným náběhem k horroru (v té původní romantické podobě) a silně evokovala jak temné příběhy o čarodějnictví, tak „malířské“ horrory typu Podobizna, i jistou tajuplnost si v pár scénách s atmosférou dokázala zachovat... ač se později děj obrátí úplně jiným směrem a cokoliv temného časem zahladí, minimálně u malovaného obrazu děsivého mučení, jeho popisu s příběhem matky hlavní hrdinky či u varhanní hudby v napínavou chvíli mě dost mrazilo. Tenhle film však v malebných padesátkových barvách ukáže více tváří a jindy mi naopak příjemně lichotil lidově muzikálovými popěvky studentů a jejich humoru v času tráveném s malířem, bavil mě chvilkovým skoro-parodováním filozofické diskuze (třeba s hláškou o tom, zda je Boží zákon nakonec také nedokonalý, když Bůh coby jeho tvůrce ho může porušit). Na dobu vzniku mě překvapilo i vyznění závěru, který s vyústěním (ač pravda, hodně doslovně) předkládá hned dvě možná vnímání události nazvané zázrakem, fantaskní i realistické. Klasické provedení starého mělo pro mě v Poslední bosorce své kouzlo, stejně jako mladá Oľga Zöllnerová v titulní postavě. [80%] ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Bezpochyby veľdielo slovenskej tvorby. Hoci je vytvorený v proticirkevne ladenej komunistickej dobe je nadčasový, presvedčivý a v podstate nezaujatý. Ukazuje veci, ako sa v skutočnosti naozaj mali. Iste je dôstojným bratom Kladiva na čarodejnice. Náboženské šialenstvo a absencia racionality sú stvárnené v absolútne vernom zobrazení. Silný zážitok, ktorý nenechá divákov chladnými. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Talentovaného malíře nutí panstvo malovat obraz svaté Juliány podle vzoru arogantní rychtářovy ženy. Ten se však vydá svou Juliánu hledat sám. Najde tu pravou a namaluje nevídaný obraz. Jenže bývalý kat na obraze pozná čarodějnici, kterou dal kdysi upálit a ta ve vězení porodila dceru ... Velmi oceňuji Josefa Kronera, který roli podlého práskače a zloducha Krvaje ztvárnil znamenitě. Příběh je velmi poetický a krásný. Líbila se mi slovenská lidová hudba, tanec a temperament. Nezklamal mě ani konec, naopak. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Film reprezentoval slovenskú kinematografiu na X. medzinárodnom festivale v Karlových Varoch (1957). (Arsenal83)
  • Film videlo v kinách 2,5 milióna divákov. (Arsenal83)
  • Exteriéry - Jur u Bratislavy, Trnava, Zemné, Budmerice. (Lebensmittel)

Reklama

Reklama