Rango

U digitálních animáků mi většinou vadí, že postavy a prostředí postrádají osobitost. To ale není případ filmu Rango. Ten je po vizuální stránce opravdu originální a skvěle provedený. Postavičky jsou opravdu jako živé. Ale technická dokonalost je bohužel tím nejvýraznějším kladem filmu. Zamrzí, že tahle krása nestojí na nějakém propracovanějším nápadu. Upřímně musím říct, že jsem film tak nějak nepobral. Asi jsem na půlně jiné vlně. Často mi humor nesedí, ale zde jsem ani nepochopil čemu bych se měl smát. Třeba tomu, že se Rango objeví v dámských šatech? Potencionální hlášky mi přišly úplně mimo a navíc mi přišel film nepoměrně násilný na to, že se jedná film hlavně pro děti. Tím nechci říct, že by mi to nějak vadilo, ale působilo to na mě dojmem, že Verbisnki neví kterým směrem jít. Po tom co se postavičky srandovně perou na voze na jednu z nich spadne kus skály. A one není rozpláclá a nenafoukne se zpátky, je prostě mrtvá. Přijde mi to trošku asociální. Jako celek na mě film působil stejně jako Piráti z Karibiku, krásně propraocované žánrové nic. (14.09.2011)

Létám rychleji než Superman, šplhám po barácích stylověji než Spiderman, používám pokročilejší technologie než Batman, vlastním mnohem větší kladivo než Thor a když se naštvu, tak jsem mnohem sytěji zelený než Hulk. Pokud však opustím svou virtuální realitu, tak jsem přibližně stejně statečný jako ukecaný snílek Rango, ale to neznamená, že nedokážu chřestýšovi podrazit nohy, vytahat ho za uši a udělat mu tři uzly na ocasu. Tento snímek je zkrátka hodně inspirativní a já si ho užil s klukovským nadšením. (15.07.2014)

V jistém momentu vyprávění se ústřední hrdina ocitne ve slepé uličce, neví kudy dál. Iluze, mýtus, který kolem sebe utkal se náhle rozplyne, stejně jako veškeré tužby a motivace, jež ho doposud poháněly kupředu. Bezcílně bloumá vyprahlou pouští, dokud - metaforicky řečeno - "nepřejde na druhou stranu", kde se mu od ikony nejpovolanější dostane vpravdě děsivé (a zároveň povznášející) lekce. Hrdina totiž sezná, že nemůže opustit pevně daný rámec příběhu (který je během filmu dvakrát vykreslen přímo jakoby na imaginární objektiv), jakkoli by si to v onu zoufalou chvíli možná přál. Musí zkrátka neochvějně pokračovat ve své cestě, uzavřít rozehranou partii, protože taková jsou pravidla hry. S touto znalostí se po "campbellovsku" vrací na jeviště dramatu, aby dovedl příběh do zdárného konce, resp. aby byl sám do zdárného konce dotlačen již dávno vyšlapanými stezkami. Vzpoura proti determinaci, proti nepoddajné pavučině utkaného osudu není možná. Film (stejně jako každé jiné vyprávění) má jasně vymezený začátek a konec. Třebaže mnohdy nejsme s to odhadnout, jak přesně skončí, víme, že se tak dříve či později stane, protože má určitou stopáž, tedy časový rámec, ze kterého nemůže vystoupit. Tragédie všech fikčních postav spočívá právě v této nemožnosti pozměnit směřování své existence, neboť ta je pevně v rukou vyšší mocnosti - autora a jeho záměrů. Nepropadejme proto truffautovskému klamu, že film je více než život. Ve srovnání s filmovými hrdiny, kteří se sice mohou stát terčem našeho obdivu či nenávisti, ale nikdy nepocítíme teplo jejich přítomnosti, totiž máme skutečnou možnost volby (samozřejmě do určité míry omezenou okolnostmi, zákony atd.), a do poslední chvíle nevíme, jak a kdy náš příběh příběhů skončí. Kdykoli můžeme ve svém životě způsobit "změnu paradigmatu", vystavět nový, nově vyhovující rámec. (13.03.2011)

Velká škoda, že jsem film neviděla v původním jazyce! Jinak samozřejmě animovaný Západ fantastika! Celkově to bylo pojato tak hezky normálně..až se skoro divím, jak tohle může "požvejkat" dětský divák. A přesto, že perfektní animaci se v dnešní době už nikdo nediví, tady se opravdu divím...a ta hudba..hmmmm. Nový pohled na animák. (21.03.2011)

Rango je viac o epizódkových bonbónikoch než o celistvom príbehu. Ale tie bonbóniky sú tonami nápadov sršiacou poctou všetkým slávnym westernom, rodriguezovkám a nakoniec i Pulp Fiction. Postavičky zarastených jašteričích, odpľúvajúcich si hombres, ktorí sú graficky detailnejší a živší než Clu v Tronovi, sú delikatesou pre milovníkov žánru. Zimmerova post-sherlockovská kompozícia, rezaná mechikom, vypointováva komické vsuvky a dodáva grády akčným scénam, ktoré sú „nakrútené a zostrihané“ lepšie než čokoľvek čo ste videli v najlepších akčných filmoch. A pozor, kadencia dospeláckeho humoru výrazne prevyšuje mieru toho detského. (08.03.2011)