VOD (1)
Obsahy(1)
Redakce zpravodajství a publicistiky pro vás každý týden připravuje třicet minut strhujících reportáží. Příběhy štěstí, proher a objevů.
Jedno téma a několik reportáží, které ho překvapivě variují - velké věci, velké osudy, velké události. Tzv. pozitivní publicistika diváka nejen informuje, ale také potěší, někdy i pobaví a inspiruje. Velké příběhy ho mohou snad i dojmout. Přijďte se každé pondělí od 21:30 přesvědčit, že seriózní informace vědců, historiků a očitých svědků nejsou nudné.
Magazín Televizních novin Víkend se na obrazovkách poprvé objevil 18.3.2005 a postupem času ho diváci vynesli mezi nejsledovanější publicistické Víkend pořady v ČR. V první polovině roku 2007 ho průměrně sledovalo více než 1 330 000 diváků. V procentech to znamená, že Víkend si vybralo 48 % procent lidí mezi 15 až 54 lety, kteří měli v pondělí po 21. hodině puštěný televizor. V kategorii mladých diváků mezi 15 až 24 lety to bylo dokonce 58 %.
Nejčastější témata se týkají osudových momentů moderních lidských dějin, přírody, techniky, medicíny, sportu, ale také netradičního představování rozličných profesí, které reportér vyzkouší na vlastní kůži. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Jestli mě něco dokáže chytit za srdce, abych se o něco opravdu zajímal tak je to víkend a reklamy na něj. Připravují nám snad většinou novou várku věcí, které jsme nevěděli. V dnešní konkurenci podobných pořadů si ho vážím a vnímám ho mezi nejlepšími, i když má lehký nedostatek serioznějších informací. Tak trochu mi splývá s Loskutákem nízké kvality a to mě mrzí. ()
Z Víkendu se dá někdy dozvědět něco zajímavého, ale mnohdy jsou reportáže bez nápadu a nevím co by na nich mělo diváku zaujmout. Velká chyba je taky v moderátorech, často jsem se bál aby Dumbrovský nedostal infarkt. Fialová je nevýřečná blbka. A moderátor v terénu vypadá a mluví jako kuře. Tak co to je.. ()
To je nefalšovaný doklad toho, jak dokáže televize paušalizovat různá témata. Jak dokáže davu přiblížit zcela prostě i to nejsložitější téma. To je, jako když dáte Čtyřlístek do ruky neléčenému mentálovi a řeknete mu, že se tam dozví, jak funguje Lorentzův faktor ve vztahu k teorii relativity, jak funguje kontrakce délek, čím tvoříme dilatace času apod., jen proto, že právě Myšpulín dost často pracuje s Lorentzovo transformací, uzavřen ve své dílně a dělaje opět na nějakém převratném a dimenze lámajícím vynálezu… A to je právě hloupost. Příklad za všechny: Víkend o metalu. Prostě, něco tam nablejme, ať mají babičky u pletení radost. Kašleme na nějakou erudovanost, chceme lidi bavit. Baví to ale ještě? A baví to, když je to často taková amatérsky podaná nepravda? A nejde samozřejmě o ten metal, aby to nevyznělo, jakože jsem nějaký dotčený metalista, kterému šáhli na bebí, když o metalistech hovoří jako o nějaké entitě jednoducháčů, kteří by jinak strašně rádi byli normálními lidmi. Ne, to opravdu ne. Zkusmo jiná reportáž a jiná a další - a nejdeme mnoho redaktorského šlendriánu. Za vše mluví taková ta novácká snaha o dávku erudovanosti (resp. lidovosti) právě z úst obyčejných lidí nikoliv odborníků. Takže například v reportážích o známých (žijících - samozřejmě) lidech, nemluví jejich maséři, kolegové, přátelé nebo zkrátka někdo, kdo ty dotyčné aspoň jednou potkal, ani žádný uznávaný kritik nebo vyhlášený znalec na život a dílo, ale čistě jen nějací kluci a holky z ulice, kteří o sobě tvrdí(?), že jsou fanoušky. Prostě vzorek populace dle koláče sledovanosti... Děkuji, nechci. Nechci zírat na reportáž o nějaké filmové ikoně, která je složená z výpovědí nějakých juvenilních alfaznalců. Co potom, až bude reportáž o nějakém novém léku? Co si pak o tom mám myslet? Na druhou stranu, abych nebyl za nějakého zaslepeného morouse, některé sumarizace mě docela bavili. Chce to asi ničemu nerozumět a o nic nejevit zájem, pak takový magazín určitě obzory rozšíří, zaujme a pobaví. Je to pořád lepší, než seno v prdeli. ()
Tak jsem se takhle jednou jakožto metalista o sobě dozvěděl věci, které bych se o sobě, nebýt naší milované televize Nova, asi nikdy nedozvěděl. Jako třeba to, že jsem satanista. A nebo že poslouchám zásadně buď jen zvracení, chrchlání, nebo transvestity. O největších a nejslavnějších kapelách zde nepadlo jediné slovo. Od té doby vím, že princip Víkendu NENÍ divákovi poskytnout objektivní informace, ale tupě něco pohanět, pomluvit, popřípadě opačně tupě vychválit. A lidi tyhle svinstva polykaj. Ach jo! ()
Je to pořad od pořadu, reportáž od reportáže.., komentáře k tomu většinou otřesný až debilní, ale některá témata jsou zajímavá.. Nesleduji to rozhodně pravidelně, víceméně jednou do měsíce. Samozřejmě, pro mě jako pro hudebního nadšence, byl velmi úsměvný díl nebo spíše téma ´´heavy metal´´ :-) Tam to vypadalo asi tak, jako kdybych já dělal reportáž o mimozemských civilizacích a jejich vlivu na světovou ekonomiku a s tím související přemnožení slimáků. Nebo reportáž o Kurtu Cobainovi :-) Tam sem se taky slušně zasmál těm jejich komentářům.. Prostě debilové. Ale některá jiná témata mě naopak potěšila. 50% ()
Reklama