Dánská dívka

Dánská dívka trochu schizofrenně nabízí zcela povrchní a sterilní příběh, zahraný charismatickými herci, kteří podávají skvělé herecké výkony. Po celou dobu jsem si totiž užíval dvojroli Eddieho Redmayna, který se v mých očích měnil z muže na ženu neuvěřitelně sugestivním způsobem a už jen nasazení punčoch ho jako kouzlem přepínalo v někoho jiného. "Užíval" jsem si i utrpení Alicii Vikander. Postupně ztrácela manžela a nemohla s tím udělat nic, pouze ho podporovat, jinak by totiž ztratila úplně všechno. Zaútočila tak na mě celkem nečekaně motivovaná emoce. Přes všechny tyto silné dojmy jsem se ale zcela pronudil celým příběhem a na jeho konci jsem byl víc než rád, že to celé skončilo. 6/10 (08.03.2016)

To si takhle bezelstně zapózujete manželce na portrét v punčoškách, a než byste řekli Tina Tárner, přistihnete se, jak si ve sprše notujete Sladké mámení, schováváte toho škaredého šulínka mezi stehna a nalíčený, s depilovaným předloktím a v paruce franckujete v budoáru s uhrančivým bukanýrem jménem Olaf, který neomylně vyčichal váš testosteron i pod tou vrstvou mejkapu. Ach ty hormony! Jedinou vaší životní touhou se pak stává nechat si co nejrychleji přišít kundu, začít chcát v sedě a hřadovat, aby se ze sexuálního devianta stala co nejdříve plnohodnotná Lana Wachovská. Dánská transka (Takhle se poutavě překládají názvy do češtiny, hloupý distributore!) mohl být velmi zajímavý film. To by se jej ovšem nesměl chytit Bídný homonudil Tomáš Hůpr a opět ukájet své osralovské ambice. Tudíž dvě hodiny vesměs sledujeme artově empatické hormonální dysbalance hnusáka Edýho, který by mohl z fleku lítat Ajronům po pódiu a budit hrůzu, aniž by ho museli maskovat. Zahrál to sice zase naprosto fenomenálně, ale když já tu tlamu uzřím na plátně, nemůžu si pomoct a musím prostě odvracet zrak a raději myslet na nějaké hezké věci. Třeba na hnisavé abscesy, krvácející vředy nebo zanícené pochvy s výtokem. Pokud vás tedy právě nesvrbí koule, bytostně netoužíte mít místo nich mezi nohama prasklinu, chodit na píling a holit si nohy, víc než dvě rudé hvězdy si tahle sice hezky natočená, ale vyumělkovaná klišovitá otrava prostě nezaslouží. (07.02.2016)

Motto: "Ženský, zamkněte si prádelníky!" A taky se nedejte zmást láskou a oddaností nonkonformní malířky, s největší pravděpodobností za nimi stála jen další, cudně skrývaná bizarní úchylka, korektně přemalovaná na vyšší city, možná proto se divák hlouběji neseznámí s celkovým zaměřením jejího díla... Tolik ke Gerdě Wegener. To Redmayneova role vyžaduje fakt koule, ironií je, že se jich jejich nositel, Einar Wegener, chce umanutě zbavit... Takhle - už samo téma se mi příčí, nepokrytě víc by mně imponoval člověk, který se se svým popleteným sebeuvědoměním dokázal poprat, to jest, zapřel ho v sobě, jako ostatně všichni nešťastníci, kteří se nepohybovali v bohémských kruzích, takoví chlapi ve slévárně by pro Lili příliš pochopení neměli, což? Naštěstí nám doba přeje, a tak jsme k transgenderu obecně blahosklonní, takže, normálka - v dobrém i zlém, dokud nás opačná identita nerozdělí... Ani umělecký přínos nejsem s to docenit, Vikander je ve své paličaté póze partnerské světice až únavná a Redmayne tu "nezadržitelnou" ženu v sobě charakterizoval odpudivým zjevem, nevidomým pohledem, slabomyslným úsměvem a naoko zdrženlivým posedem, čímž mi připravil dost znechucující chvilky. Cílená dekorativní líbivost nezvládala zaplnit prázdnotu sdělení, paradoxně mi však k chabé útěše zbylo právě jen těch pár pařížských zákoutí, art deco styl, nádhera scenérie ve Vejle... a taky rozšířený obzor ohledně historie dalšího z neslavných průkopnických mezníků... Jen doufám, že mně příště nebude k obdivu podsouván nějaký pedofilní (anti)hrdina. A že zdravím Conchitu Wurst. (03.03.2016)

Herec Eddie Redmayne vypadá jako žena, nebylo nutné provést operaci, nebylo nutné nasazovat paruku, nebylo nutné líčení. I v obleku vypadal jako žena. Spíš tedy šeredka, velký nos, hnusné rty, vyzáblé tělo, křivé nohy... Nejúchylnější byla ve filmu ale manželka, protože s takovým individuem žila... Čekal jsem skandál ve společnosti, místo toho jsem viděl transku, která si od manželky půjčuje šaty. 50% (28.12.2015)

Další z filmů typu "áčkově zpracovaná sračka". Pokud zrovna nejste žena uvězněná v těle muže, a jelikož nemáte dost odvahy zhoupnout se na špagátě, tak po nocích sníte o ufiknutí si pytlíka i se zpěvákem, má smysl Dánskou dívku vidět jen kvůli božské, opravdu slaďoučké Alicii Vikander a Desplatově hudbě. Hodnotím průměrně, protože se sám divím, že jsem to dokoukal, což od vyložení karet na stůl nebylo moc jednoduchý. 60% (06.02.2016)