Chcete být milionářem?

S Vladimírem Čechem jsem to miloval, ale později už jsem to sledoval maximálně jedním okem a vím, že to byla hrozná sračka, u které tvůrci nechtěli, aby skončila, tak do ní cpali kohokoliv měli po ruce, jenže Vladimír Čech je zaprvé jen jeden a za druhé to všecko s Preissem, Hejmou a Šmuclerem stejnak bylo zbytečné, takže se ukázalo, že tahat do toho dál prachy bylo hrubě pod úroveň divákova oka. Jenže tvůrci chtěli býti milionáři a to se jim hrubě vymstilo. (14.01.2009)

Měl jsem tu možnost porovnat tento soutěžní fenomén v různých zemích a musím říct, že ten náš je hodně odlišný. Především díky Vladimíru Čechovi, který dokážě člověka natolik zblbnout, že už si ani není jistý, jestli byl Křemílek a Vochomůrka nebo Křemílek a Cipísek :-D:-D...chci tím říct, že v zahraničí ty peníze jsou docela snadno nabyté, protože moderátoři vám do toho nekecají. Tady to bylo tězké nejen na vědomosti, ale i na psychiku, vůli a také víru ve své vědomosti. (14.09.2009)

Hodnotím období Vladimíra Čecha. Ten tomu dával obrovský náboj. Jeho hlasová intonace byla naprosto parádní. V jeho podání byl i přiblblý výčet čísel nebo základních informací sledovatelný. No a jestli mám tuhle soutěž spojeno krom Čecha s něčím dalším, tak to je překvapivě nikoli MILIONÁŘ Z CHATRČE, ale úžasná píseň Nohavicova, kterou zde musím citovat: _________________U nas v domě řikaji mi Franta Šiška bo už od pohledu chytry sem jak liška a když kery něco nevi nebo když je na co levy tak de za mnu a ja všecko najdu v knižkach ha há ha-ha-ha há tak de za mnu a ja všecko najdu v knižkach Raz mi řikal jeden znamy dole v baře že s tú hlavu moh bych do Milionaře čemu ne řikam si brachu šak ma Železny dost prachu no a Čechovi se podivaš do tvaře ha há ha-ha-ha há no a Čechovi se podivaš do tvaře Dostal jsem se mezi partu uchazeču nikdo nema šajnu jak tam nervy teču všecko viděl jsem to hněde tak jsem zmačknul A B C D no a už mě kurňa ke stolečku vleču ha há ha-ha-ha há no a už mě kurňa ke stolečku vleču Čech to začal takym malym interviju co pry robim jestli kuřim a co piju tak jsem řeknul co jsem řeknul on se evidentně leknul a už začly blikat světla ve studiu ha há ha-ha-ha há a už začly blikat světla ve studiu Prvni otazka pry co je ukulele tož to se přiznam měl jsem bobky u prdele tak jsem radši hlavu sklonil abych to všecko neskonil řikam chtěl bych se obratit na přitele ha há ha-ha-ha há řikam chtěl bych se obratit na přitele Lojza byl po hlasu silně nevyspaly asi zase celu šichtu prochlastali bylo slyšet jak tam dycha ale třicet vteřin ticha to je tak když se vam kamarad navali ha há ha-ha-ha há to je tak když se vam kamarad navali Moju staru zatim doma braly mory lidi ohryzavali televizory tady nešlo nad čim plesat tož padesat na padesat ať vim esi su to ty bulharske hory ha há ha-ha-ha há ať vim esi su to ty bulharske hory A už jasně na tym komputeře sviti buď to je to za A vzacne lučni kviti nebo za B nastroj strunny tu de kurňa o koruny a ja stejně jak na začatku sem v řiti ha há ha-ha-ha há a ja stejně jak na začatku sem v řiti Čech tam zatim maval tymi svymi čisly tak si řikam Franta napij se a mysli jake tudy saky paky obratiš se na divaky šak tu zatim za ty prachy enem kysli ha há ha-ha-ha há šak tu zatim za ty prachy enem kysli Sám jsem byl zvědavy co publikum zvoli bo aj v obecenstvu možu sedět voli devadesat procent za B ale to mi přišlo slabe bo co neni stopro to mě dycky smoli ha há ha-ha-ha há bo co neni stopro to mě dycky smoli Ještě že sem chlap co z boja neutika řikam pane Čechu pudem do rizika měl jsem v gaťach nadělano ale Čech zakřičel ano mate pravdu je to nastroj hudebnika ha há ha-ha-ha há měl jsem pravdu byl to nastroj hudebnika Lidi tleskali bo uspěch to byl plny radosti zrobili dvě mexicke vlny a ja co mam srdce skromne jako všeci z Dolni Lomne sem byl spokojeny bo sem ukol splnil ha há ha-ha-ha há sem byl spokojeny bo sem ukol splnil Pane Čechu nerad přetahnul bych strunu končim hru a beru tisicikorunu Čech se jenom chytnul stolu oboči mu spadlo dolu no a už se modry ku podlaze sunul ha há ha-ha-ha há no a už se modry ku podlaze sunul Prvni třidu do Ostravy Intercity v jidelňaku celú cestu valim kyty a ta stovka co mi zbude to je přispěvek na chude bo Ostrava je region razovity a ta stovka co mi zbude to je přispěvek na chude bo Ostrava je region razovity ha (13.09.2016)

Začínalo to slibně, konečně nějáká pořádná soutěž v TV, říkal jsem si. Systém byl slušně promyšlen, atmosféra zejména díky hudbě napínavá a Vladimír Čech zvládal moderování s přihmouřením oka na jedničku. Jenže kouzlo časem pozvolna vyprchávalo, holt stereotypu se v této branži vyhnout nelze, a k oné proklamované výměně moderujících jsem se ani nedostal. Jen podle toho mála, co jsem později koutkem oka zahlédl, mohu potvrdit, že po Čechovi šla soutěž už úplně do hnoje... 5/10 (28.11.2008)

U nás v domě řikaji mi Franta Šiška, bo už od pohledu chytry jsem jak liška a když kery něco nevi, nebo když je na co levy, tak de za mnu a ja všecko najdu v knižkach. Raz mi řikal jeden znamy dole v baře, že s tu hlavu moh bych do Milionaře. Čemu ne, řikam si, brachu, šak ma Železny dost prachu, no a Čechovi se podivaš do tvaře. Dostal jsem se mezi partu uchazeču, nikdo nema šajnu, jak tam nervy teču. Všecko viděl jsem to hněde, tak jsem zmačknul A B C D, no a už mě kurva ke stolečku vleču. Čech to začal takym malym interviju, co pry robim, estli kuřim a co piju. Tak jsem řeknul, co jsem řeknul, on se evidentně leknul a už začly blikat světla ve studiu. Prvni otazka pry, co je ukulele, tož to se přiznam, měl jsem bobky u prdele, tak jsem radši hlavu sklonil, abych to všecko neskonil, řikam, chtěl bych se obratit na přitele. Lojza byl po hlasu silně nevyspaly, asi zase celu šichtu prochlastali. Bylo slyšet, jak tam dycha, ale třicet vteřin ticha, to je tak, když se vam kamarát navali. Moju staru zatim doma braly mory, lidi ohryzavali televizory. Tady nešlo, nad čim plesat, tož padesat na padesat, ať vim, esi su to ty bulharske hory. A už jasně na tym komputeře sviti, buď to je to za A vzacne lučni kviti, nebo za B nastroj strunny, tu jde kurňa o koruny a ja stejně jak na začatku sem v řiti. Čech tam zatim maval tymi svymi čisly, tak si řikam Franto, napi se a mysli, jake tudy saky paky, obratiš se na divaky, šak tu zatim za ty prachy enem kysli. Sám jsem byl zvědavy, co publikum zvoli, bo aj v obecenstvu možu sedět voli. Devadesat procent za B, ale to mi přišlo slabe, bo co neni stopro to mě dycky skoli. Ještě že sem chlap, co z boja neutika, řikam, pane Čechu pudem do rizika, měl jsem v gaťach nadělano, ale Čech zakřičel: "Ano, máte pravdu, je to nástroj hudebníka!'' Lidi tleskali, bo uspěch to byl plny, radosti zrobili dvě mexicke vlny a ja co mam srdce skromne jako všeci z Dolní Lomne sem byl spokojeny, bo sem ukol splnil. Pane Čechu, nerad přetahnul bych strunu, končim hru a beru tisicikorunu. Čech se jenom chytnul stolu, oboči mu spadlo dolu, no a už se modry ku podlaze sunul. Prvni třidu do Ostravy Intercity, v jidelňaku celu cestu valim kyty a ta stovka co mi zbude, to je přispěvek na chude, bo Ostrava je region razovity. **** (11.02.2021)