poster

Věčný tulák (TV film)

Drama / Životopisný / Hudební

Československo, 1990, 65 + 75 min

  • Rodriguez
    ****

    Rudolf Piskáček skládá klasické české operetky, celkem se mu daří, nebýt jeho ženy se kterou má neustálé hádky. Nakonec se rozvádí, opuští Prahu s milenkou a utíká do Brna ředitelovat do nehorázně zadluženého divadla. Zde se podruhé žení, píše jednu úspěšnou operetu za druhou, ale tíha neúmorné práce si začíná vybírat svou daň. Když zjistí, že jeho manželka se spustila s houslistou, tak přijímá nabídku od svého bývalého kamaráda z armádního sboru. Odjíždí tedy do Chorvatska, jenže srdce ho táhne stále za velkou louži a tak svůj výnosný a populární džob opouští a pluje do Ameriky. Ani zde ale kariéru neudělá a tak se zklamaný a bez koruny vrací zpět do Prahy, kde zjistí, že jeho místo je tady. Nachází staré přátelé i bývalou ženu. Do třetice se žení, manželka zaplatí všechny dluhy, daří se mu, leč neumí se přizpůsobit době a tak jeho famózní ohlas upadá jako hvězda z nebe. Nakonec končí bez práce a ženy na ulici, kdy Československo obsazují nacisti. Nakonec umírá na zápal plic, opuštěný a úplně sám. 80%(20.1.2013)

  • NinadeL
    ****

    2/2 Je to sice tvorba televizního studia Ostrava, ale pokud se s tímto smíříme, lze Věčného tuláka akceptovat. Peníze nebyly opravdu na nic, takže kostýmy jsou směšné, kompars se nudí a mezi největší hvězdy můžeme počítat tak maximálně Satoranského, Steimarovou a Svobodovou, což by v konkurenci jiných pražských jmen nemělo zas až takový lesk. A co je ještě hodně zvláštní, jsou velmi dlouhé výjevy z Piskáčkových operet, které by se v jinak koncipovaném životopise smrskly na polovinu nebo na více ukázek z většího množství titulů. Nicméně za jakékoli zpracování Piskáčkova životopisu jsem ráda a aniž bych si dělala iluze, ze se v Ostravě pokusí o exteriéry chorvatské, či snad americké, těším se na druhý díl. 2. díl je pak sám o sobě velkým překvapením, z těch nuzných prostředků se daří realizovat téměř zajímavé drama o druhé Piskáčkově kariéře v Praze, o jeho třetí ženě a o osudech české operety do roku 1940. Takže přečkat ty neslavné počátky se vyplatilo. Jediné, co zůstalo zapomenuto, je Piskáčkova spolupráce s filmem a byla by to věru zajímavá kapitola o tom, jak napsal hudbu k první české zvukové operetě Děvčátko, neříkej ne! (1932). Ke komentářům kolegů: Rodriguez chybně považuje Piskáčkovu druhou ženu Sovákovou za milenku a České Budějovice (Jihočeské národní divadlo) za Brno, což je poněkud frapantní. On je bordel i v anotaci ČT, protože po rozvodu s Hanušovou, první ženou, Piskáček teprve míří se Sovákovou do Budějic, pak do Chorvatska a Amerika má přijít až na konec a pak zase ta Praha. Takže tímto rozmotávám klubíčko chaosu.(23.11.2018)

  • WANDRWALL
    ****

    Dva díly životopisného filmu o pozoruhodném zjevu české operety Rudolfu Piskáčkovi. Kdo si myslí, že jeho melodie nezná, ten si to myslí špatně. Zná, jen neví o tom, že je napsal právě Rudolf Piskáček... Oba filmy zachytávají i atmosféru ve společnosti a co se od kumštýřů žádalo, kdo byl kdy v kursu a kdo už ne a právě na to, že už tenhle žánr prodělal změny, které si diváci vyžádali dojel i Rudolf Piskáček. Jeho život končí v době druhé světové války... Hlavní postavu herecky ztvárnil Jaroslav Satoránský, který se uměl ve svém středním věku dobře zhostit rozporuplných psotav a zahrát veselého i smutného až tragického a rychle to střídat, jak bylo potřeba, takže proto byl režiséry na podobné role obsazován.(11.9.2011)

  • - Zrod operety Tulák (1924), zachycený v tomto životopisu, má k filmu velmi blízko, protože již v němé éře bylo jeho libreto inspirací pro komedii Aničko, vrať se! (1926). (NinadeL)