My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Už jsem to tu psal, mám rád filmy o cestování časem. A mám rád filmy válečné. My z budoucnosti v sobě mísí oboje. Proto snímek nelze hodnotit jako ryze válečný film či jako čistou sci-fi. Přesto si zde milovníci válečné vřavy přijdou tučným dílem na své ! Filatov se třemi parťáky spolu-vykopávači válečné výstroje se totiž octne v místě bývalých bojů po zvláštím setkání s jednou babkou a vykoupání v jezeře. A to přímo v roce 1942. Tedy v době těsně před Stalingradem, kdy se nezdálo, že je na na zemi síla, která by valící se wermacht zastavila... Dostanou se tak nejen do ruské jednotky, ale náhodou i do německého zajetí. Jejich vysvětlování, že jsou z budoucnosti většina vojáků chápe jako šílenství či šok z boje... Rusům se sice líbilo, že vyhrají válku, ale neveřili. Němcům se pro změnu tvrzení, že prohrají zdálo jen jako nacionalistické zfanatizované kopání kolem sebe.... A tak se čtveřice hrdinů sama musí zapojit do nejtvrdších bojů. Pochopí to, co dnes řada mladých a hlavně rádobynáckové nechápou. A tím je poznání, že válka není dobrodružství. Válka je svinstvo. Válka jsou vyhřezlá střeva kamaráda, prostřelené tepny, oheň, žhavé šrapnely, škřípot pásů tanků-- zkrátka nic pěkného, když se to vše odehrává přímo kolem vás.... Filatov se během návštěvy minulosti stačí i zamilovat a já se mu skutečně nedivím. Zdravotnice Nina (Jekatěrina Klimova) je zatím jednou z nejkrásnějších ruských hereček co jsem v ruských filmech viděl... Rusové se celkově lepší film od filmu a já se budu těšit na další dílko, třeba i na trojku My z budoucnosti... Dávám 4 poctivé rudé hvězdy, ale přeci jen ta čtvrtá byla jen tak tak . * * * * ()
Sám by som sa k k takej partii hľadačov "pokladov" pridal. Bavilo by ma to. Rusi natočil zaujímavý film, v ktorom skĺbili sci-fi a vojnový žáner. Tomu sci-fi a hlavne trikom sa šikovne vyhli, stačilo skočiť do jazera a sme na fronte v roku 1942...Neviem koľkí si všimli nenápadnú poctu staršiemu filmu Osud človeka Tu jeden z hlavných hrdinov rovnako pije vodku z veľkého pohára a prvý nezajedá...Akčné scény sú až prekvapivo dobré, príbeh rovnako, funguje tu akcia, humor i love story. Napriek tomu ma napadá množstvo detailov, ktorými by sa dal film vylepšiť. Námet ponúkal široké možnosti, preto sa pokračovaniu ani nečudujem (aspoň, kým som ho nevidel). Takmer každý film o cestovaní v čase rozoberá hlavne to, či postavy v minulosti svojimi činmi dokážu budúcnosť ovplyvniť. Tu sa tomuto záhadne vyhli. Prečo neukázali digitálne hodinky ako dôkaz, že sú z budúcnosti? Prečo nezachránil ošetrovateľku, keď poznal jej osud? Radšej to nebudem veľmi nerozoberať. Užite si film. 80%. ()
Pri tomto filme sa netreba veľmi zaoberať, či je to možné, treba si trošku zafantazírovať. Ekaterina Klimova je ozaj pekná herečka, no tí štyria chlapíci, to boli takí typickí chlapci aj herecky a podľa toho vyzeral aj dej. Síce mnohokrát prekvapil, no podstatné na ňom bolo to, že ukázal aký nezmysel je dnes oslavovať nacizmus, fašizmus a že to robia niektorí aj v krajinách ako Rusko a pritom keby si zistili informácie a a vedeli by sa vžiť do tej situácie, tak by zrejme konali inak. Inak to s tým veliteľom a človekom z kontrarozviedky bolo dosť jemné. Taktiež ten zbytočný pokus o hrdinstvo, keď Rus postrieľal niekoľkých nacistov až sám zomrel. A normálne im to, že sú z budúcnosti aj verili, to ma dostalo. Zaujímavý jednoduchý a pritom vnútorne pekný film. ()
V den 50. výročí sovětské okupace jsem si naordinoval tuhle agitku na hrdinné sovětské vojáky. Byl to jednoduchý, nekomplikovaný návrat do minulosti- hledači pozůstatků války se nechtěně teleportují do roku 1942, do jedné z bitev, o kterou se zajímali. Znovu jsem si uvědomil, jak moc tehdy to vítězství bolelo, jako film mě to ale nenadchlo. Fakt je ten, že adorovat coby Rus nacisty je nesmysl. Přitom se to děje poměrně ve velkém měřítku. Tohle si jejich pradědové nezasloužili. To ale ještě neznamená, že nás měli vnímat jako svoji věčnou válečnou kořist. ()
Presne ako poster. Gýčovitý popchaos, aneb prvý vojnový film základne školy (až na tú bradavku). Pre dievčiny lovestory, pre chlapčiská prestrelky so skopčákmi. Ale uznávam jedno veliké plus, že má potenciál cieľovku osloviť (moderným a dynamickým vizuálom) a zároveň edukovať (ano odkaz druhej svetovej pomaly zahníva v dejinách a treba refreshovať). My postarší, odkojení Spierbergovou normandiou len unavene mávneme rukou, lebo toto už nie je film pre nás. 50% ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama