Mother and Child

Jsem matkou, jsem i dcerou a nepřestávám rekapitulovat, co jsem dostala, co mi dluží, co dávám já a jaký dluh tu jednou zanechám. Co jsem pochopila je, že nikdy není pozdě věnovat někomu svůj čas. Je to dar, co se dárci i obdarovanému vyplatí. V Mother and child sledujeme i matku a dceru, co spolu nežily, navzájem se neobrušovaly, ale mají stejnou studenou krustu, naštěstí se záruční lhůtou, a ta jednoho dne povolí a pustí na svět laskavou a milující ženu, co se zaštítila před světem. Byla jsem dcerou, jsem matkou. Když už není komu vracet, pošlu svůj čas dál a poděkuju, že mám kam, stejně jako matky a dcery v tomhle úžasnym filmu. (31.01.2011)

Odporúča desať z desiatich aktivistov z organizácie Aliancia za rodinu, dokonca určite aj samotný pán Chrokot, pardón, Anton Chromík... No, tentoraz ale musím uznať kvality filmu a tiež vziať do úvahy fakt, že nejaká tá papierová vreckovka predsa len zažila počas sledovania blízky kontakt s mojím enormne vyvinutým nosom, takže... 5* (27.01.2015)

To bylo teda dráááma... Hvězdami nabitý film o celkem netradičním námětu - adopce dětí. Pustil sem si to díky celkem hodně vysokýmu hodnocení, Samuelovi a v neposlední řadě Naomi. Až na to první mě všecko potěšilo. To hodnocení je nějak podezřele vysoký. Jako jo, je to vážný film, proti kterýmu nic nemám, ale 85volťáků? Každý herec se do své role parádně hodí, ale ačkoli jich tamje hotová plejáda, tak mě nejvíc stejnak bavila Naomi. Její příběh nad ostatními tak trochu vyčnívá. Tak jak to u podobných filmů bývá, všecko se to spojí, všecko to do sebe zapadne na konci. Tak tomu bylo i tady. Vzhledem k tomu, že o adopci a o dětech vím kulový, dávám hezký 3*. (22.07.2015)

Zajímavé rodinné drama, které netlačí na pilu. Nechává příběh volně plynout, pomalu zaplétat a taktéž i rozplétat. Na tomto snímku oceňuji především jeho lidskost, skvělé herecké výkony (zejména Naomi Watts a Annette Bening) a pro mě trochu neočekávaný konec, který mě velmi překvapil, což se tak často nestává. Přiznávám, že mě v poslední době žádné americké drama příjemně nepotěšilo tak jako právě toto. Film rozhodně stojí za doporučení, já jeho volby nelitovala. (11.09.2012)

Nezvrhává-li se film v banální dojímadlo o tom, že správná křesťanská matka své dítě nikdy nedá, pak díky věcné režii a realistickým hereckým výkonům. Během pár úvodních záběrů je s brutální jednoduchostí shrnuto několik desítek let života i hlavní „prohřešek“, který hlavní hrdinku od jejího mládí pronásleduje. Stavbou příběhu – tři odděleně se odvíjející dějové roviny – připomíná Mother and Child drastičtější dramata Alejandra Gonzáleze Iñárritua, výkonného producenta filmu. Neromanticky fyziologické pojetí sexuálního aktu pro změnu oživilo mé vzpomínky na seriál Tell Me You Love Me, aniž bych věděl, že Rodrigo García režíroval jednu z epizod. Rovněž režíroval několik epizod cvokařské série In Treatment, což by mohlo vysvětlovat psychoanalytickou povahu filmu. V dlouhých záběrech, snímaných kamerou jen málo svolnou k jakémukoli pohybu, se odehrávají velká dramata. Jenomže ne melodramaticky, tedy na povrchu. Postavy po sobě nemusí křičet a prožívat šílená muka (vážně, Alejandro), abychom pochopili, jak se úporně snaží najít svá místa v životě a jak je trápí, že to nedokážou. Zatímco u jiných filmů mne ledabylost, s jakou hrdinky vyhledávají a nabízejí tělesnou rozkoš dokáže naštvat, zde mi sex přišel jako přirozená, psychologicky podložená součást dějového vývoje. Třebaže není závěrečné propletení rozpletených dějových nití stoprocentně věrohodné (těch náhod je najednou nějak moc), autentických momentů, kdy jsem plně cítil s postavami, se ve filmu nachází dost na to, abych scenáristům odpustil jejich dobráckost. Osud stejně milostivý nebývá. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Beagle, mat.ilda (12.12.2012)