Rock ze střední

Příjemný film s příjemnou "nejen rockovou" muzikou nahlížený pohledem loosera Willa (hudebního nadšence), který po přestěhování navštěvuje novou školu, kde poznává tajemnou uhrančivou Sa5m a hudebnici o pár let starší Charlottu. Will se stává manažerem Charlottiny kapely, kterou pojmenuje Nemůžu jít dál, půjdu dál, ta se připravuje na tzv. Bandslam. Právě muzika produkovaná touto kapelou je malinký škraloup. Je nereálné, aby kapela složena s x členů perfektně ladila na první zkoušce (i z patra zahraná hitovka na Bandslamu bez předchozího zkoušení je scénáristický úlet) Ale tohle nemůže zkazit výsledné pohodové naladění během celého téměř dvouhodinové počinu, při kterém jsem se ani na chvíli nenudil. Nezapomenutelných scén je tu pro mě několik - Návštěva Willa a Sa5m už zaniklého legendárího punkového klubu CBGM, školní práce na téma představení toho druhého či první polibek (ať už s Charlottou či Sa5m)... Sice zatím nedávám plný počet, ale v budoucnosti se na tenhle malý velký film znova podívám, to vím jistě... Podobné filmy - Zábavný park, Nekonečný playlist Nicka a Norah, Vyfič... (17.03.2010)

Moc milé překvapení v podobě netradičního středoškolského muzikálu. Bandslam na mě působil jako kříženec Muzikálu ze střední a Školy ro(c)ku, přičemž si z obou filmů vzal jen to nejlepší, přidal řadu dramatických momentů a rezignoval (díkybohu) na infantilní srandičky i fekality, tak typické pro filmy "o teenagerech pro teenagery". Postava hlavního hrdiny je skvěle vybalancovaná, Gaelan Connell je velmi sympatický a zaroveň dostatečně střelený na to, aby se s ním divák ztotožnil a napjatě sledoval jeho příběh. Za trefu do černého by se dalo označit i obsazení vedlejších rolí, ať už jde o Lisu Kudrow, která v posledních letech čím dál více herecky vyzrává, nebo hvězdiček Hudgensové a Michalkové, které tentokrát oslňovaly nejen svým zjevem, ale i hereckými a pěveckými výkony. Když k tomu připočtu ještě vynikající soundrack, je výsledný dojem více než uspokojující a velkoryse pominu několik drobných vad na kráse. Bandslam vřele doporučuji a nebojím se jej označit za nejpovedenější hudební film desetiletí určený náctiletému publiku. Jen tak dál. (18.02.2010)

Film mi nabídl vše co jsem očekával, až jsem se divil jak romanticky začínám v poslední době uvažovat. Ale pojďme zaplašit tyto vibrace a raději se vrátit k filmu. Až na několik jasných náboženských narážek v textech písní je to velice koukatelná záležitost s účastí neotřelých herců, s armádou pěkných písniček a taky se zde člověk dozví co je potřeba udělat těsně před prvním polibkem:) V roli matky potěší Lisa Kudrow a v roli Sa5m se zjeví krásná Vanessa Anne Hudgens. Ale ani ta mě nedonutí abych se někdy kouknul na Muzikál ze střední. 55% (26.08.2010)

Tady ty teen-band movies mám moc rád. Je to taková moje skoro guilty-pleasure. A když to brkne na tu pravou rockovou stunu (a je jedno jestli ze strany indie scény, několikátého oživení ska a nebo Davida Bowieho), tak mě to potěší ještě víc. Ale k Bandslamu jsem přistupoval s nedůvěrou... přeci jen Vanessa Hudgens z "Disneyeho kolekce hvězdiček", mnou ne až zase tolik oblíbená Lisa Kudnrow a taky "nějaký týpek", zoufalého vzhledu nebudící moc úvodní sympatie. Ale o to víc jsem byl překvapen, když se další z Disneyovských hvězdiček ukázala v pozitivním světle, našlápnuto se odtrhnout od předchozí tvorby a pomalu si udělat vlastní jméno a místo. A Lisa Kudnrow, poprvé po dlouhé době, jako svobodná starostlivá matka (té Feebee pachuti už se asi nikdy nezbaví, ale co...) mi nebyla kupodivu proti srsti. Hlavní hrdina je hlavní hrdina, moc mě neuchvátil, ale zde splnil svůj účel na 100%. A když už jsem u toho osazení, tak největší oříšek byla Charlotte. Alyson Michalka - tvář a hlas sakra povědomé, ale filmografie zeje celkem prázdnotou... až během psaní tohoto komentáře mi to došlo, rána jak facka - Aly & AJ! Co dodat. Jak Vanessa, tak Aly mají nepochybně hudební (nehledě na vizuální) kvality, a tak potěší, že ta hudba není úplný zákulisní konstrukt do kterého jsou herci navlečeni. Co se týče filmu - Vidět takovouhle sestavu, ještě k tomu říznutou (nyní již celkem populárním) indie-rock stylem, v pro tento žánr předlouhých 111 minutách, bylo pro mě celkem překvapení. Naštěstí velmi milé. Není to žádný průkopnický snímek, spíš tak na sobotní klidný večer doma. Ale když vezmu potaz hudbu, co mě těšila, dobu, co mě nenudila ani okamžik, příjemně a nevyhroceně zpracovaný žánrový vzor příběhu (od začátku do konce, často to vypadá že dojde na další klasické klišé, a nakonec je tomu poněkud jinak, potěší), velmi padnoucí obsazení a jako perličku závěrečná píseň, která mi místy připomněla počátky No Doubt, si u mě zaslouží, obzvlášť v rámci žánru, jediné. Plný počet hvězd. Za snímek, co si na nic nehraje a dá ze sebe víc, než na co vypadá. (31.01.2010)

Tenhle film byl. já nevím, jak to popsat, slovo cílevědomý jej moc nevystihuje, ale například slova nemůžu dál, jdu dál, jej vystihují naprosto skvěle. I když to neměl v životě lehké a je jej obrazem všech. Když potom nezvítězí, nikdo si z toho hlavu nedělá, proč? Protože všichni vědí, kdo je tady nejlepší, no přeci - nemůžu dál, jdu dál. A o tom to je, o překonání několika nových překážek, kterých neubývá, když překážku překonají, objeví se další. A i když někdo nevyhraje soutěž, zjistí, že ji vlastně nepotřebuje, protože důležitý je názor lidí - posluchačů a ne ten, který má porota. Tenhle film naprosto přesně ukazuje, jak se dokáže dát dohromady skupina lidí, jen díky jedinému cíli, a to vyhrát, ze skupiny lidí se stanou přátelé a o tom to je, o přátelství, kterým všechno skončí. Tenhle film doporučuji na zahnání dlouhé chvíle a na odreagování, které člověk čas od času potřebuje. (03.09.2014)