Fotři jsou lotři

Začátek je spíše otravný, ale postupem času dojde i na vtipné situace. Neříkám, že smíchy prasknete, ale znáte to sami. Když se rodiče pletou do vašeho života, né vždy je to ideální. Ale dá se s tím vypořádat po fockerovsku, tedy dát si přes držku a všechno si vyříkat z očí do očí. 60% (14.08.2011)

Opakovaný vtip není vtipem. To by si autoři obdobných špatných komedií měli konečně uvědomit. A jestliže byl tady ten "vtip" vyčpělý už v prvním díle, v tomhle (třetím?) se jedná o velice zoufalé herce, kteří se snaží zachránit velice zoufalý počin bez jakéhokoli (!) humoru. Nepamatuji, že bych se u toho jedinkrát zasmála. Myslím, že by se měl vymyslet nový termín pro tenhle žánr, kdy je "komedie" naprosto nevtipná. Vážně. Už to jméno hlavního hrdiny nevyvolává salvy smíchu, ale spíš pocit trapnosti. (08.06.2013)

Zasmála jsem se až v samém závěru filmu, jen si nejsem jistá, jestli to bylo tím, že se daná hláška opravdu vyvedla, nebo tím, že mi z té nudy skomíraly buňky, až se stačily v devadesáté minutě naladit na stejnou vlnu... První díl je skvělý, druhý poněkud trapný, ale ten třetí, ten už je jenom prázdnou recyklací předchozího. (13.09.2012)

Kupodivu ne tak blbé, jak jsem předpokládal. Hlavní oporou je sice stále De Niro těžící z těch samých situací, co v předchozích dvou filmech, ale celková úroveň se i tak drží na průměru, až lehkém nadprůměru. Možná je to i tím, že Fockerova rodina (při vší úctě k Dustinu Hoffmanovi, který se sice snaží, ale se scénářem udělá máloco), která mi ve "dvojce" přišla coby hlavní zdroj trapnosti se tu objevuje tak málo. Zhlédnutí Little Fockers rozhodně není ztrátou času, ale na druhou stranu ani filmem, který by člověka dokázal přikovat ke křeslu. Je to sice svou komikou omletá, nicméně slušně obsazená a stále celkem solidní komedie-jednohubka. (05.07.2011)

Pobavíte se, ne že ne, ale nevím jestli není spíše smutné se tímhle stylem bavit při sledování herců De Nirova formátu či Stillerova nepopiratelného komediálního talentu. Co ještě fungovalo v jedničce, protože to působilo roztomile a nevinně, a kulminovalo ve dvojce díky živelným charakterům Hoffmana a Streisandové, už tady vyznívá otravně a jaksi přebytečně. Některé scény, pokud jste obrněni odpovídající dávkou tolerance, mají ještě ten správný crazy náboj a ona smutná přítomnost těch super herců se zkrátka pozitivně projevuje, ale jinak se jedná minimálně o sprostou urážku té inteligentnější části publika, která do svých miláčků stále vkládala důvěru, a přímo ukázkový příklad stupidního hvězdného trademarku, který vznikl opravdu jen proto, aby se co nejvíce prodal... 50% (17.08.2011)