Režie:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (více)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
1798. hodnocený film: Tak takhle nějak si představuji zpracování Verneovky. Vynikající herecké výkony, skvělé kostýmy i kulisy a to nadšení ve tváři každého z herců, vždyť to je nádhera. Ještě bych si dovolil vyzdvihnout i skvělý český dabing. Opravdu parádní podívaná a tady vidím i velkou podobnost se snímkem Karla Zemana Cesta do pravěku". 4* jsou tedy jasnou volbou a můžu s klidným svědomím říct, že spousta dobrodružných soudobých filmů by se tady mohla učit. 4* ()
Kýč místo dobrodružství.¬ V místech, kde zdejší uživatel fragre obdivuje "nádherné staromódní dobrodružství" vidím já umělohmotný scénář tehdejšího USA filmového velkoprůmyslu; milý humor Verneův nahrazen přituplými nápady "hollywoodských" "mozků" zaměřených na ženy či drůbež (souvislost se pochopí po zhlédnutí); papírové kulisy jsou až příliš odfláklé i na dobu natočení (je to prostě dáno ne dobou, ale nepéčí — vždyť oni nám to diváci zbaští, známe své Američany, točte se, dollars!). Zpracováním necílí snímek ani na mládež, s ohledem na jisté náznaky mezi profesorem a vdovou.¬ Jak nesnáším "artová" díla, snoby a jejich komedie, ještě více je mi protivný přístup k umění, jaký předvedla tato "Cesta do středu Země". Doporučuju jako krajní případ pro maminky, jejichž děti jsou zrovna zlobivé a ony je chtí zabaviti.¬ Na závěr malá poznámka o kýči, kterým tato "Cesta" je. Nevadí mi, ba, mám rád kýče druhu obrázků s jelenem, zátiší s trpaslíkem atp.; ale udělati z Verneova románu kýč — to je totéž, jako byste Moně Lise od da Vinchiho přimalovali knír. Tfuj.¬ Příhodná opoznámkování: uživ. Mikino00, xaver. ()
Dobře zvolení představitelé a pěkné kulisy opravdu získaly filmu hodně bodů a po této stránce nemám absolutně žádné výtky, ale to klasický hodinový rozbíhání příběhu mi tentokrát moc nesedlo. Prostě se to nějak moc táhlo. A k tomu ještě onen fakt mé nelibosti příšer "vytvořených" z namaskovaných leguánů, ale možná jsem si to zkazil svým až moc velkým očekáváním. P.S. - Chci kachnu ()
James Mason je pro mě více méně zárukou kvality v každém případě a nezklamal mě ani v tomto snímku, který je navíc krásně fantasy, a to hlavně díky výborné předloze, ale i díky zpracování. Tohle jsou ty staré efekty, které prostě miluji, navíc práce s ještěrkami se povedla. Vypadají nádherně uvěřitelné jako obří ještěři. Naivní a přitom nádherné. ()
Poslední ze tří velkých amerických adaptací Julese Vernea 50.let - před tím 20 000 mil pod mořem a Cesta kolem světa za 80 dní. Na rozdíl od obou jmenovaných je Cesta do středu Země asi nejméně ambiciózní, ve své jednoduchosti možná až béčková. I když jistě ne rozpočtem, protože rozlehlé dekorace Atlantidy, houbového lesa a dalších prostředí jistě nebyly z nejlevnějších. Filmu dominuje fantasticky tísnivý soundtrack Bernarda Herrmanna (hlavně útoky ještěrek působí vážně démonicky). I přes svou délku Cesta do středu Země příjemně ubíhá, a občasné logické kotrmelce a naivní momenty se snadno odpustí. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (8)
- Dimetrodonm se kterým se hrdinové příběhu utkali, je rod vymřelého masožravého pelykosaura. Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 280 až 265 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci. Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Ve filmu za skutečný exemplář zaskakovala zvětšený a domaskovaný Leguán nosorohý. (sator)
- James Mason (Sir Oliver S. Lindenbrook) a Arlene Dahl (Carla Göteborg) mali počas natáčania neustále konflikty. (dwdb)
- Společnost Fox dala zelenou této velkorozpočtové produkci částečně díky úspěchu filmů 20 000 mil pod mořem (1954) a Cesta kolem světa za osmdesát dní (1956). Stejně jako v případě těchto předchozích filmů se ukázalo, že vysoké náklady byly dobrou investicí, která vyústila ve velký kasovní trhák. (Marek06)
Reklama