Jerichow

Tak kdo vyhrál tu bitvu u Jerichowa, kdo způsobil zhroucení zdí a překročení dosud fungujících mezí? Samozřejmě žena (tajemná žena, prostitutka). Dle Knihy soudců: "Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy... Ta žena ale oba muže odvedla a ukryla. Proto odpověděla: Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevím odkud". Laura je nezná (nechce znát), protože od jednoho může mít jen peníze a od druhého jen lásku, ale nikoli oboje současně a u jednoho, jak by chtěla, neboť to považuje za jedině možné. Prvním "zvědem" je Ali Özkan. Jako každý boháč, pozezřívavý a defétistický, "žije v zemi, která ho nechce, s ženou, kterou si koupil" (citace z filmu), tj. ani žena ho nechce. Zprvu nechce ani druhého zvěda, Thomase, urostlého milovníka; nakonec mu však podlehne a hned se mohou kout pikle... A jak skončila bitva u Jerichowa? Dle Knihy Jozue: " Vše, co bylo ve městě, pak vyhladili jako proklaté: muže i ženy, mladé i staré, skot, ovce i osly." Ve skutečnosti však Jerichow dobyt nebyl nikdy. Pozn. 1: Téma milostného trojúhelníku (manželé + další muž, nebo další žena) je odvěké, proto odvolávat se na Jamese M. Caina a jeho román "Pošťák vždycky zvoní dvakrát", 1934, jako na zdroj, je veskrze nerelevantní. Aneb, jak říkali staří Indové: "vem si, co tu je, a ukaž, co s tím dokážeš udělat" (parafráze). Pozn. 2: Svého času (v několika letech) jsem prošel celé pobřeží tehdejšího NDR. Jerichow leží mezi Lipskem a Wismarem, tedy ca. 200 km (po silnici) od moře. (02.10.2017)

Škoda, že to ke konci púsobí trochu jako formální cvičení a "hra se žánrem". I když jde o celou dobu o zajímavé rozkrývaní nečitelných postav, dobrou napjatou "thrillerovou" atmosféru a zároveň její popíraní všedností/obyčejností dramatických situací /tak jak to berlínská škola umí/. Občas krásné momenty, až trochu symbolické - objětí na budoucím místě činu. Precizní minimalizmus s návratem motivú, rekvizit, nepríliš okatě. I melodrama je téměr, až na konec, únosná. Jenže co z toho, když bych chtěla vidět ten Petzoldúv Přesah ještě pár minut po "dokonání" filmu... "Nemůžeš milovat bez peněz" přeci skvěle pojmenovává téma filmu, problémy postav a zdroj konflitku! (25.08.2016)

Možná až příliš jednoduchý melodramatický příběh s nyní v německu populárním tureckým nádechem. Já táhnut skvělým Fürmannem, jenž zde hraje svůj oblíbený charakter "raněného lva." Petzold pracuje s barvami i herci velmi dobře, vypráví pomalu a citlivě, občas jsou některé scény až moc ukecané a spousta děje se jen odříká místo, aby se něco doopravdy dělo. Ale atmosféra tu je, co hrát také a hezky se na to kouká. Evropský nadstandard po řemeslné stránce a standard po stránce příběhu. Thomas se vrací domů, aby dal svůj život dohromady a přitom pozná pár jenž dělá pravý opak... 80% (28.08.2011)

Film som chcel vidieť hlavne kvôli Nine Hoss, ale v prvej polovici nedostala veľký priestor. Jej čas prišiel neskôr keď prepukne tajná láska...Manželstvo medzi tureckým podnikateľom Alim a krásnou blondínou nie je tak romantické ako by sa na prvý pohľad zdalo. Jej počiatočný nezáujem k novému pomocníkovi v ich podnikaní Thomasovi je iba skrytý strach. Ali je neskutočne podozieravý a žiarlivý a nový šikovný pomocník prinesie iba ďalšie problémy... Režisér jednoduchým spôsobom dokázal navodiť dusnú atmosféru. Divákovi je naznačené , ža Ali neodletel do Turecka a tak netrpezlivo čakáme čo tento podozieravý a chytrý Turek vymyslí. Herecky výborne zahrané, vystačili si traja herci a zopár komparzistov. Finančne možno nie príliš náročný film, ale kvalita sa fakt zadarila. Nemci valcujú. +++ Netušil som čo má názov Jerichow znamenať, ale tento nápis si možno všimnete na Aliho dodávke, takže je to buď názov mestečka alebo sa tak volá jeho firma. +++ 80%. (22.01.2017)

Existují na tomto světě literární náměty, které byly zfilmovány už tolikrát, že si i volnomyšlenkář klade otázku, zda by se taková forma přebujelého parazitování neměla na příslušném úřadě zatrhnout. Dobře, uznejme, že výjimečně i nějaká nesčetná variace na stotisíckrát převařené, strávené a vydávané téma může přinést něco nového či přinejmenším provokativního (že si pak člověk spokojeně povzdechne: "To jsem se zase nasral."). Ale kdo chce proboha ještě vidět tisící prvou mdlou filmovou verzi všech těch Fantomů opery, Bídníků, Dr. Jeckyllů a pánů Hydeů... Kdo chce po tísící prvé vidět neinvenční uchopení Pošťáka, co zvoní vždycky dvakrát - se kterým přichází tento Petzoldův film? - Snímek Jerichow disponuje ne zas tak často vídanou magickou harmonií: Všechny jeho formální i obsahové složky jsou pozoruhodně harmonicky nezajímavé (aniž by se snad daly označit za vyložené špatné) a do paměti se mohou vrýt zřejmě jedině právě tímto svým paradoxním rysem. Jerichow připomíná postavu kolemjdoucího důstojníka ze známé Vodňanského povídky, o němž autor praví, že "byl příliš neurčitého zevnějšku, než aby stál za zevrubnější popis". A proto se nezlobte, že zde s textem končím a jdu si dát sklenku vína. (03.04.2009)