Odsun

Tento film má velký handicap v tom, že už jen těžko může přinést něco nového. U filmů s tematikou holocaustu je to přece jen pořád dokola, divák už vše viděl, a už ho ty hrůzy, ač to zní nepěkně, neberou tak moc, jako když to bylo poprvé, podruhé... Když se tedy objeví snímek, který přes všechnu "otrlost" dokáže diváka upoutat velmi citlivým režijním přístupem, díky vkusným a přesvědčivým hereckým výkonům donutit spoluprožívat příběh a nakonec takřka dohnat k slzám dojetí, musím konstatovat, že to je dobrý film. Domnívám se, že na celkovém výsledku má svůj velký díl skutečnost, že tento film natočila žena. (07.02.2011)

Bohuzial, ak samotna tematika deportacie Zidov (v tomto pripade sa dokonca jedna o hlavne postavy deti), ktora ma dokaze rozplakat vzdy a vsade nesplni tuto hlavnu zasadu, tak sa tvorcom nepodarilo splnit misiu. Film na mna posobil az prilis chladne, tak nejako nerealisticky a prilis zdlahavo. Bohuzial sa naozaj nemozem stotoznit s ostatnymi hodnoteniami, pretoze lepsich filmov s touto hrozostrasnou a nepochopitelnou temou najdete ovela viac, ako prave tento snimok. Velka skoda a premarneny potencial. PS: Postava maleho Noeho Zyglera bola nadherna, hlavny predstavitel, respektive dvojicky, to zahrali bravurne! (20.09.2010)

Velmi emociální film z 2.světové války, kdy se Hitler vyrovnával se židovskou otázkou. Vzdáleně mi připomínal "Sofiinu volbu", samozřejmě, že nemohl asi americkému filmu finančně konkurovat. V tomto francouzském dokumentu nebylo absolutně nic vymyšleno. Každička postava včetně děti existovala a vše, co je tam možno zhlédnout, se stalo. JEAN RENO jistě přijal tu úlohu rád, protože jako lékař zřejmě fyziognomii nejvíce připomínal lékaře Scheinbauma. Mě se film velmi líbil, chvílemi jsem měla dojem, že je to dokumentární film (tak byla vynikajícím způsobem zahrána scéna, kdy odebírají matkám děti). Jen mládí, které neví co je to hrůza války, může mít nejapné připomínky o nudě. Přála bych dnešní hodně mladé generaci, aby nikdy nepoznala hlad a žízeň, ale hlavně VÁLKU a STRACH. (09.01.2012)

Trošku přidávám kvůli námětu. Film téměř dokumentárního střihu, který je silný hlavně tím, že popisuje skutečné události, aniž je příliš komentuje, a nechává je působit svou vlastní vahou. Pro mne je zajímavý i tím, že popisuje epizodu druhé světové války, o níž jsem toho příliš nevěděl, totiž odsun židů z území "svobodné" Francie do koncentračních táborů. (25.04.2011)

16. července proběhne v Paříži vojenská akce, během níž jsou všichni Židi sestěhováni do obrovského Velodromu d´hiver. Po několika dnech, během nichž žijí v nepředstavitelných hygienických podmínkách, jsou deportováni dále po Francii do dalších sběrných táborů. S jednou skupinou jede i židovský lékař Jean Reno a zdravotní sestra-protestantka Melanie Laurent. Na venkově není situace o mnoho lepší, ale po nějaké době se přece jen zlepší. Jak už to ale bývá, po každém zlepšení následuje nacistická facka. Neviděla jsem zatím mnoho francouzských filmů s tematikou druhé světové války. Respektive ano, ale La Rafle se od nich liší. Je zaměřený na francouzské Židy, na psychiku davu, ve kterém jedinec ztrácí svou autonomii a stává se součástí většího celku. Reno i Laurent jsou skvělá dvojice a doufám, že se společně ještě v nějakém dalším filmu objeví. Film se dá shrnout takhle: "Rasistická čistka, jejímž spolupachatelem je Francie." Je to zhruba takové, jako bychom my natočili film o Čurdovi. "Spojenci by to nedovolili" - jak směšně zní tahle věta od Francouzky. (24.06.2012)