Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po filmu Klauni (1970) na jedno z Felliniho oblíbených témat, prostředí cirkusů, vznikly krátce po sobě dva snímky věnované místům, která Fellini miloval. Amarcord (1973), ve kterém vytvořil obraz malého přímořského městečka, kde se narodil a prožil dětství. A rok předtím film Roma - s městem Římem v hlavní roli. Po pohledu zúženém na svět římské smetánky v dřívějším Sladkém životě se tentokrát Fellini vyznal ze své lásky ke krásnému i rozporuplnému velkoměstu a "svým" jedinečným Římanům, a z obdivu k jeho historii. Mozaiku obrazů, faktů i fantazie skládá z opět nezakrytě autobiografického pohledu: chlapec z Rimini, pro kterého je Řím téměř legendárním městem z vyprávění, se s ním setkává jako mladý muž, a je pohlcen jeho pulzujícím životem, doslova vtažen "do víru velkoměsta". Ve třetí části filmu se už jako zralý muž - filmař - snaží postihnout obraz města mnohem plastičtěji a hlouběji, s důrazem na jeho historii a její propojení se současností. Ve své široké fresce kombinuje Fellini téměř dokumentární pasáže se snovými vizemi. Sám o filmu Roma řekl, že je jakousi kompilací filmů, které dosud natočil, i těch, které ještě nenatočil. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (76)

ad 

všechny recenze uživatele

Velkolepé vyznání lásky jednomu městu, VELMI VOLNĚ svázaný s Amarcordem (jen ve scénách vzpomínek, které později Felliny rozvinul do celovečerního formátu)... Vizuálně opět působivé, i když oproti Felliniho nejlepším dílům (8 1/2, Sladký život, Amarcord...) o něco málo slabší... Věřím ale, že kdybych byl rodilý říman, užiju si film beze zbytku... pořád je film ale kvalita, která nemá v kinematografii obdoby! PS. : Mastroianniho jsem také ve filmu neviděl... :) ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Můžu to být způsobeno několika promilemi alkoholu, který koloval onoho večera v mé krvi, ale přiznávám se, že Mastroianniho jsem v tomto filmu vůbec neviděl (!) a pokud si vzpomínám, tak Fellini je v záběru asi dvě vteřiny z celé stopáže. Jinak Řím je snímek velmi zvláštní a nejlépe popsatelný asi slovy typu filmová anarchistická koláž či svérázná filmová esej prosycená italským temperamentem. - Není zde žádná ucelená narace, ale pouze řada vzájemně se střídajících a prolínajích výjevů, které (prosyceny typicky felliniovským magickým realismem) představují Věčné město zhruba v rozmezí 30. - 70. let, kdy zjišťujeme, že výjevy masových fašistických přehlídek vystřídaly pláně plné hippies apod. - Inu, pozoruhodný film. ()

Reklama

902 10 

všechny recenze uživatele

pokud chcete videt film, nepoustejte si romu od felliniho. nepoustejte si ji, ani pokud chcete videt marcella mastroianniho (jehoz uvedeni v credits je zavadejici, protoze jeho cameo ma jen par sekund). pokud chcete videt trochu divny dokument z rima, kde vetsinu casu zaberou nicnerikajici rozhovory s kolemjdoucimi, vicemene zabavna intermezza (mimo jine i odkryvani archeologickych nalezu) a vzpominani felliniho na prichod do rima z rimini, je roma ta spravna volba. forza roma! ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Film, který jsem osobně shledal jako zcela úchvatný. Fascinuje mě na něm několik věcí, v první řadě ovšem naprostá tvůrčí volnost, kterou Fellini (který se ve filmu dokonce na malou chvíli objeví) disponoval. V tomto filmu téměř naprosto rezignuje na jakýkoli příběh, celý film je jen pospojováním volně spjatých obrazů a scén, které v první řadě vzdávají hold věčnému městu (ostatně celá řada dlouhých scén je zcela beze slov, protože prostě nejsou potřeba, kamera jen neúprosně zabírá vybrané lokace a zprostředkovává vzrušující vizuální zážitek). V tomto smyslu není od věci Felliniho ŘÍM porovnat s filmem Paola Sorrentina Velká nádhera, kdy první jmenovaný nepochybně posloužil svému novějšímu protějšku jako vydatný inspirační zdroj. Celá řada sekvencí z Felliniho snímku je nezapomenutelná: mezi nimi u mě vede prokopání se do podzemních prostor s římskými freskami, které zničí přístup čerstvého vzduchu, fascinující scény z návštěvy bordelu, kde se kurvy nabízejí doslova jako zboží na trhu, a "módní přehlídka" sakrálních oblečků pro papeže - něco tak neuvěřitelného člověk uvidí ve filmu snad jen pákrkrát za život. V tomto ohledu mi přišlo zajímavé, že tento film na člověka působí dojmem, že buď muselo stát strašné prachy to celé natočit, nebo to naopak muselo být strašně levné (bohužel se mi informace o rozpočtu snímku nepodařilo dohledat) - i v tom vidím tu neuvěřitelnou Felliniho svobodu, kdy si prostě mohl dělat co chtěl. Osobně mám sice od Felliniho více v oblibě jiné filmy, a ne vše mi zde sedlo (finální scéna s motorkami mě třeba vyloženě otrávila), ale ve výsledku jsem si pouze utvrdil svůj respekt k tomuto velkému filmaři. Po zhlédnutí tohoto filmu má člověk hned chuť vyrazit si aspoň na víkend do Říma - ale tak strašně moc! ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Na Felliniho poměry nečekaně ploché a myšlenkové prázdné. Římanům možná film řekne více, ale mně nedokázal za ty dvě hodiny sdělit takřka nic a některé scény, například "módní přehlídka" za přítomnosti církevních hodnostářů, mi nedávaly v kontextu celého díla naprosto žádný smysl (a to se mi u Felliniho stalo poprvé)... Chápu sice účel toho všeho a obdivuji zdařilý variabilní styl vyprávění, ale tohle všechno šlo opravdu mimo mě.... ()

Galerie (69)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu hraje i česká herečka Marie Párová, která žila dlouhodobě v Itálii. (M.B)
  • Ve scénáři bylo plno věcí, které se nakonec nenatočily – sekvence o noční tramvaji objíždějící Řím; fotbalový zápas Řím – Lazio s fanouškem, který prohrál sázku a musí skočit do fontány na náměstí Hrdinů; sekvence o římských ženách; o západním větru a o oblacích a také o Veranském hřbitově. (Rattlehead)

Reklama

Reklama