Hrbáč

Mnó (stručný přibližný překlad - nevím, jak začít). Bála jsem se toho dost a byla jsem si téměř jistá, že svého rozhodnutí budu litovat. Ale protože každého zbabělce čeká zasloužený trest, rozhodla jsem se býti udatnou a zkusit to. A nemohla bych s čistým svědomím tvrdit, že toho lituju. Možná také proto, že filmům nezřídka připočítávám k dobru, když si na nic nehrají a nesnaží se být ani velkým uměním, ani nástupcem původní verze. Když jsou celkem poctivou šermířskou podívanou s pohlednou výpravou a hlavní hrdinkou, nekomplikovaným příběhem, který beztoho všichni dávno známe, a slušnými herci. I kdybych chtěla, nemohla bych být na Auteila ošklivá a říct, že Maraisovi nesahá ani po kotníky. Řekla bych, že ke kolenům to dotáhl. Potíž je v tom, že Marais byl docela vysoký. (27.07.2007)

Klasická francúzska šermiarska kostýmovka, až som sa v prvej časti dosť nudil. Ale v druhej časti o šestnásť rokov neskôr prišla na scénu Aurora v podaní Marie Gillain, do ktorej som sa niekedy veľmi dávno zamiloval. Pokračuje to síce podobne, ale oveľa radostnejšie sa na to pozerá. A za ten záver by sa nemusela hanbiť ani Angelika. Prekvapivá bola tá brutalita majstrovského šermiarskeho zamordovania aj s detailným záberom, dokonca niekoľkorát vo filme, to by dnes asi len tak neprešlo. –––– Ty! Kolikrát tě musí člověk zabít, abys opravdu chcípnul? (14.01.2018)

To byly kdysi časy, co ...? Krušné. Co by člověk neudělal pro čest. Taky šermovat, mrštně jako lasice kolčava skákat ze strany na stranu uprostřed drtivé přesily a přitomto svírat v náručí dítě ovšem není jen tak. Jen díky Fortuně se Lagardere s Aurorou, coby nemluvnětem, dostali do bezpečí kočovné společnosti. Tím spíš nechápu, jak by bylo možné vzplát láskou jinou než mateřskou ke chlapci, kterému bych jako miminu utírala zadek. To mi připadá krapet zvrácené. Nu, jiná doba, jiné zvyky. Pokud pominu tento detail, tak se mi jinak zdálo být vše hezky vyvážené. Viděli jsme zradu, lásku, strach, akčnost, souboje, chytrost a oddanost. (05.10.2014)

Originál s Maraisem neznám nebo si ho už nepamatuji, z tohoto hlediska jsem tento remake nemusel porovnávat se zajisté lepším originálem. Daniela Auteuila mám jako herce v oblibě a Marie Gillainovou jsem už v něčem asi viděl, před pětadvaceti lety to bylo půvobné děvče. Šermování bylo naštěstí méně než v některých nudných filmech na tomto "umění" založených, takže zbývá jen napínavý a dobře převyprávěný děj. (28.12.2023)

Osobně jsem nikdy moc nepochopila, co bývá pohnutkou točit remake něčeho, co je již jednou kvalitně filmově zpracováno - v tomto případě klasika s Maraisem. Výsledek zde sice není úplně špatný a tvůrci se vysloveně nemají za co stydět - kouzla a kvalit té původní verze z roku 1959 to ale bohužel nedosahuje. Průměrná televizní podívaná. (13.10.2018)