Rozhněvaný muž

Ten krapet sentimentální závěr mi dojmy sice trochu zkazil, ale naštěstí ne tak, abych tomu ten plný počet nedal. Hodně mile mě to totiž překvapilo. Není to sice nic moc náročného, ale v rámci svého žánru to podle mě funguje skoro až dokonale. Má to skvělou a neskutečně působivou atmosféru, napínavý příběh, dobře a inteligentně gradující děj, skvělého Lino Venturu i ostatní herce a jestli mě na tom něco oslovilo nejvíc, tak to, že zde hlavní postava neustále pátrá po svém synovi a přitom chodí po všech čertech a na všemožná místa, kde se ho snaží dopátrat. Je to totiž trochu podobně vedené jako Collateral, akorát tady se nejezdí, ale spíš chodí a taky tu rozhodně nejde tolik o život, ale napínavé to je skoro stejně a ten motiv putování tu v jisté formě je taky. Takže ano, tohle si ode mě ten plný počet opravdu zaslouží. Slabých 5* (15.10.2022)

Maličko nostalgický příběh z minulého věku, který byl v mnohém vyváženější, rovnější, zemitější ... PRAVDIVĚJŠÍ ... ve svých slovech i ve svých činech - bez ohledu na přezíravé úšklebky samolibého věku současného. Protože mu vládli opravdoví chlapi. Nebyli nepřemožitelní, mnohdy dokonce nedisponovali ani palnými či sečnými zbraněmi, kterými by mohli své protivníky rozstřílet či rozsekat na cimprcampr. Leč měli své zásady a uměli se rvát se životem a se vším, co jim postavil do cesty - pokud usoudili, že je to nezbytné. Počínali si s těžko uvěřitelnou houževnatostí a svým jednámím vzbuzovali respekt. Kde je jim konec ? Vnášeli do příběhu mužnost ... a ženy - jakožto jejich protipól - zase ženskost ... se vším, co obnáší ... neboť v těch idylických pokrokových časech ještě neexistoval pavědecký pojem "genderová vyváženost", reprezentující postmoderní ideologii, která popírající genetiku a nemá pranic společného s rovnoprávností. (02.10.2017)

Čas strávený s Lino Venturou je jako večerní posezení s přítelem u dobré kávy. Zajisté tento film ve své době měl solidní ohlas u diváků a bezpochyby se dá napsat, že i dnes si najde své příznivce. Vždyť právě Lino Ventura, jehož herecký kumšt zdobí nejeden napínavý film, je obvyklou zárukou chlapácké porce adrenalinového zpestření. Bylo by nošením dříví do lesa, psát o jeho kvalitách. Příběh je natočen s kombinací akčních scén docela zdařile. Sem a tam dostal Romain Dupre (Lino Ventura) nakládačku a za chvilku běhal zase jako křepelka-:) Nutno dodat, že to je v jistém smyslu charakteristické pro tento žánr. Je třeba si povšimnout i jiných věcí. Například zajímavých momentů atmosféry ulic kanadského Montrealu nebo příjemné hudby, která skvěle zapadá do děje. Z úcty k již shora zmíněnému herci dávám čtyři hvězdičky. Káva je už dopita, film skončil a jen prázdný šálek je svědkem prožité večerní pohody. (10.04.2011)

Filmy s Lino Venturou vždycky byly (a jsou) zárukou kvality a ani v tomto případě tomu není jinak. Příběh sice není z nejoriginálnějších, ale přesto jsem si film užil od začátku do konce. Je to totiž poctivá práce, dokonce tak poctivá, že nebýt příliš ukvapeného závěrečného rozuzlení, uvažoval bych i o maximálním hodnocení. 80%. (25.12.2017)

Možná až příliš minimalistické krimi, kde Ventura předvádí svou kalsickou polohu tvrdohlavého nemluvného buldoka. Zde tedy bez aury nezničitelného drsňáka, což je do jisté míry i sympatické a dává prostor pro vyniknutí i někomu jinému. Podařilo se to Angie Dickinson, kterážto si mě podmanila hned svým entrée a jejíž další vstup do dění během dramaticky vypjaté chvíle o něco později  mne opravdu potěšil.  Bohužel však hlavní zápletka o složitém vztahu otce a syna mne příliš nenadchla, pouze snesitelné klišé s tragickou smrtí matky.  Pro účely náčrtu dění dobré, pro hlubší souznění s postavami završené vítáním happyendu nedostatečné. Pinoteaův realistický přístup pak v závěrečné akci dostal až lehce směšné kontury, kde se všechna vejce (kriminální gang) vcelku nesmyslně sejdou v jednom košíku, zde lesíku a jejich pochytání českému divákovi připomene geniálního inspektora Trachtu -  "tak si taky nastupte". Což u vážně laděného filmu není zrovna vítaná asociace.  Tři. (06.10.2022)