Odcházení

Ha! Vel! Obrovské překvapení.. po všech možných kritikách (dušujících se, že hodnotí film, ne politiku či Havla samotného) jsem na tento exprezidentův filmový debut šel s jistotou, že se bude jednat o absolutně absurdní hloupost. Vlastně jí možná i tento film je, ale zatraceně hodně mě to bavilo. :) Když pominu nefilmovost tohoto dílka (opravdu to vypadá spíš jako natočená inscenace původní hry - což si troufám tvrdit, přestože jsem ji neviděl), zůstává mi zábavná hříčka, která pravděpodobně svou drzostí rozohnila zmíněné recenzenty a kritiky. "DOST BYLO HAVLA!" :D (03.05.2011)

Čekal jsem sračku nebeských rozměrů a byť jsem jí chvílemi dostal, chvílemi naopak překvapilo pár skutečně vtipných (ve všech významech toho slova) momentů. Občan Havel je už na toto uvědomění zřejmě stár, ale dnes už si prostě postmoderní Eintopf či schéma absurdního dramatu samo o sobě k okouzlení diváka nevystačí, ale věřím, že před pár dekádami to mohlo fungovat znamenitě. Nemohu se zbavit dojmu, že ujmout se tématu zkušenější filmový režisér a udělat z něj nákladnější zhruba tak hodinovou TV inscenaci, byla by to celkem bomba. Především druhá třetina filmu je trochu k nepřežití a nůžky by snesla. Havlovo cameo je okouzlující, díky za slona z Loděnic a to Budařovo tričko remixující Warhola a Klimta chci ! (31.03.2011)

Bezprostředně po uvedení Odcházení do kin zde bylo v módě házet ho do odpadu, nyní se do odpadu pro změnu házejí oni uživatelé. Zvláštní. Výsledná známka tohoto filmu tedy ani tak nevypovídá o jeho skutečné kvalitě, jako spíše o válce mezi tamními uživateli. Přistupme však k jádru věci. Režisérský počin Václava Havla je kvalitní, promyšlené a hlubokomyslné dílo. A to natolik, až to drtivé většině lidí, zkažené konzumním životem a polopatickými filmy, není po chuti. Víte, Odcházení není kinematografickým středoproudem. Je to divadelní hra přenesená na filmové plátno s mnoha odkazy jak na politický, tak společenský život, hra s humornými absurditami a důrazem na propracované detaily. Plně pochopit ji během první projekce nelze (soudě čistě subjektivně), to však ještě neznamená, že je hloupá a zbytečná! Naopak, přesně naopak. No a co technická stránka? Kamera úžasně umělecká, hudba úderná (jak jsme u Michala Pavlíčka navyklí), herecké výkony koncertní a celkové obsazení hvězdné. Přítomnost dvorních herců Havlových her, chartistů, bývalých politiků nebo členů tehdejšího prezidentského týmu, dodává Odcházení další a další rozměry. Tudíž ani okem není možné vstřebat všechny maličkosti na první pokus. A přitom, pozor, nelze hovořit o přeplácanosti. Suma sumárum - už pouhý fakt, že náš bývalý prezident Václav Havel natočil film, by měl být dostatečným lákadlem k tomu, abychom jej všichni zhlédli. Hodnocení je samozřejmě věcí individuální, jen se pokuste odprostit od předsudků. Toť vše, na závěr smekám před samotným Havlem, že si sám ze sebe dokáže udělat legraci. (24.04.2011)

Vašku, a jinak jsi netrpěl žádnou duševní chorobou? Nepřipadá mně úplně v pohodě, co jsi stvořil ještě, než si se odebral na věčnost. Surrealistické a bizarní dílo o stavu naší společnosti nebo záměrně absurdní politickou frašku. Od každého trochu, dalo by se napsat. Jenže vzniká rozpor, proč na to jít oklikou, a když chceš kritizovat totalitní režimy, proč najednou skrytě a formou metafor. Když se podívám na tu hereckou sestavu, tak nepřekvapí v ničem. Samý antikomunista nebo disident, co si chce zchladit nervy, jak hrozně za "totáče" trpěl. Nedodá, že za daného režimu dělali hovno, seděli s kafem a cigaretou u stolu, psali o píčovinách a kopali se nudou do prdele. To byl šílený odboj, panečku. Jenže v současnosti bych už přišel poněkud s lepším zpracováním, než je jen kopání do "chcíplé mrtvoly". Film pochopitelně vypadá po vizuální stránce dobře, jenže zkuste se zaposlouchat do dialogů, jejichž bizarní přesah, například u Havlové, je až nesnesitelně prázdný. S prázdným a vyčpělým obsahem dobrý film nenatočíš. Vašek na to nebral zřetel a hrozí tak Odcházení z kina a od televizních obrazovek. V takové slátanině opravdu nehodlám hledat odkazy, a kdybych je našel, jsou akorát dobré na obrazné vytření zadku. Doba je jinde, nejsou lidi, kteří by na to byli zvědaví. 20% (07.05.2012)

Za posledních pár dnů se o Odcházení napsala spousta blbostí. Většina z nich měla společného jmenovatele: Primitivní a apriorní odsouzení díla na základě autorova jména. Nechápu, kde se v lidech bere tak patologická nenávist, že jsou schopni se pro Havlovo iluzorní zesměšnění i registrovat na csfd, aby mohli pár dnů před premiérou (tedy aniž ho viděli) dát filmu nelítostný odpad! Unavuje mě to... Milicionáři imagologů se opět sešikovali, aby "humanitárnímu bombardérovi" ukázali zač je toho loket. V Odcházení je viděna nesmyslná slátanina, ale ten vyfabulovaný pojem jakož i celá víra v rovnici "symbol doby = zlo doby", jsou brány téměř jako axiom. Kolik těch odpadistů v komentářích pode mnou dokáže na okamžik rozlišit své přesvědčení a umělecké dílo? Kolik z nich v životě slyšelo o Králi Learovi či Višňovém sadu, vidělo předchozí autorovu hru nebo četlo nějaký esej? To se najednou rojí vzdělanců a arbitrů umění... Odcházení není nejlepší Havlova hra, ale je aktuální. Ve vrstevnatém textu je ukryta poměrně zdařilá reflexe a kritika nejen doby, ale i komunikačních mechanismů. Vyprázdněnost slov, banálnost, bulvarizace myšlení, absurdita... Témata jako stvořená pro absurdní divadlo, absurdní film... Havel v těchto tématech nevyniká originalitou, ale jeho významný přínos je v zprostředkování poučeného pohledu z mocenských pozic. Ovšem v Odcházení rozhodně nelze spatřovat primitivní symboliku Havel = Rieger, Klein = Klaus! Tato rovnítka vůbec neplatí; vždyť postavy jsou v mnohých rysech svým domělým předobrazům naprosto protikladné. Nehledě na to, že autor očividně vyjadřuje svůj distanc vložením svého jména do Riegrových úst. Havel jako režisér je zajímavý: je netknutý filmařskými trendy a netrpí rutinou. Má několik zajímavých nápadů a dokáže spojit grotesknost s těžce existenciálními myšlenkami (odcházení vs. neschopnost odejít), aby přitom vše drželo celistvý tvar. Podařilo se mu vytvořit zajímavou klaustrofobickou atmosféru. Postavy jsou plny obav, napjatého očekávání, odhalují se a... opakují! Herci celkem zvládli i požadavek "nepitvořit" se, který dramatik v libretu doporučil režisérovi. Z filmu je cítit typický nadhled a sebeironie, která je však ne moc štastně akcentovaná závěrečným Havlovým cameem. Velmi podstatnou složkou je kamera a hudba. Nemyslím si, že by film trpěl přílišnou divadelností, a zajímavá kamera na tom má velký podíl. Odcházení není vynikající film, ale je to dobrý debut a zajímavá interpretace zajímavé hry. (3 a 1/2 *) (26.03.2011)