Lidská stonožka

veľa psychopatickej šokovo-hororovej muziky za pomerne málo peňazí, európa znova "preštila" hollywood a áziu. film nie je založený na nechutnostiach v zmysle gore efektov a rôznych trikov, ale nechutnosti nápadu, zvrhlosti námetu a dokonalého, komorného a minimalistického prevedenia scenára do jednej naozaj ťažko stráviteľnej šialenosti, ktorá je veľmi znepokojivá - hlavne po odhalení rôznych prípadov kadejakých bláznov, ktorí v skryte pivníc a svojich odľahlých domovov robia kadejaké zverstvá. téme spájania siamských dvojčat spracovaná menej filozoficky ako napríklad v greenawayovom Z.0.0., no rozhodne oveľa zvrhlejšie a temnejšie. Film pre vybrané publikum. Dieter Laser diabolský a úchylný. Ten ústredný nápad je vážne tak uletený, že vlastne ani nevadí, že celá hodina a pol nemá nejakú extra veľkú príbehovú líniu, oblúk a v podstate sa toho "dramaticky" čo do deja veľa nestane. V žánri rozhodne pozoruhodný prírastok, ktorý sa rýchlo stáva kultom. (24.07.2011)

Do análů hororové kinematografie se Lidská stonožka asi nezapíše, ale místama se vám zaryje poměrně hluboko. V úvodu téměř parodické, šílený doktor správně předémonizovaný a přehrávající a Němci tradičně úchylný prasata. Místama opravdu znepokojující a zvrácené, jen ne tak řemeslně a herecky precizní jako Martyrs. Nebýt onoho sick nápadu je to vlastně schematický horor - klasický úvod a závěrečný masakr ve stylu francouzské nové vlny. Tři stačí, nelogičnosti to opět sráží dolů. (05.05.2010)

Skvělý nápad toť vše... Začalo to "úžasným" dialogem ohledně píchlého kola, pokračovalo "velmi logickým" hledáním pomoci uprostřed hlubokého lesa, následovala návštěva u velmi "věrohodného" dr. Heitera a vše skončilo "velmi profesionálním" zásahem policie... Nevím v jaké fázi filmu jsem rostl nejvíce, jedna byla totiž "lepší" nežli druhá... - 35% (23.08.2010)

Fajn, musím uznat (asi jako většina hororových fandů), že nápad byl docela zajímavý (lehce zvrácený), ale to je tak asi všechno pochvalného, co jde k tomuto kusu říct... Děj žádný, herecké výkony neskutěčně tragické (až na Lasera, z toho bych se posral snad i já), takže se nikdo nemůže divit, že už někde v polovině filmu jsem měl velké problémy udržet pozornost a neusnout... I když má být pokračování mnohem brutálnější, ještě si pořádně rozmyslím, jestli se na něj podívám... (14.11.2011)

Film o jednom nápadu, který "drží pohromadě" pouze díky tomu, že se veškeré postavy chovají jako debilové. Film založený na grotesknosti může být znepokojující i zvrhle humorný současně, ale stejně tak může sklouznout jen do nechtěné směšnosti. Aby byl znepokojující je potřeba podmanit si pozornost diváků tím, že vyprávění přemůže jejich instinkt dílo zpochybňovat. Právě v tom "The Human Centipede" selhává na plné čáře. Pouze v posledních pár vteřinách se podaří opravdu na diváky zapůsobit drastickou tečkou, která výmluvně ukazuje, proč předchozích více jak 80 minut nemohlo fungovat. Zde totiž mizí smích vyvolávající absurdita, okatá vyhrocenost, karikatura sklouzávající do parodie, vnitřní nelogičnosti i nesmyslné natahování a filmařská nevyhraněnost. Namísto toho nastupuje scéna sama o sobě obsahující tragiku, zoufalství, krutost a bezmoc. "The Human Centipede" je v prvé řadě egomanský projekt Toma Sixe, který měl pouze za cíl na něho navzdory zjevným filmařským a tvůrčím nedostatkům upoutat mezinárodní pozornost a udělat z něho sledovaného režiséra. Jenže tato sláva je příznačně Facebookové době krajně prchavá, neboť statut autora nechutného filmu mizí v momentě, kdy přijde někdo jiný a Sixovu mizernou kartu přebije. To naštěstí záhy provedl funkčnější "Srpski film". (22.10.2010)