Things to Come
Things to Come
Things to Come
Things to Come
Režie:
William Cameron MenziesScénář:
H.G. WellsHudba:
Arthur BlissHrají:
Raymond Massey, Edward Chapman, Ralph Richardson, Cedric Hardwicke, Derrick De Marney, Ann Todd, Patricia Hilliard, Terry-Thomas, George Sanders (více)Obsahy(1)
Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)
(více)Recenze (75)
Možná jsem čekal více, ale na rok 1936 je to ucházející. Určitě stojí za shlédnutí. ()
Zábava to sice není, ale spusta zajímavých myšlenek a postav tomu dávají něco navíc. I když některé postavy mají zbytečně moc prostoru na úkor jiných ()
Jsem na rozpacích. Film byl sice zajímavý, ale strááášně dlouhý, tím pádem i dost nudný. Zrovna jsem viděl tu 130 min. verzi. ()
Roztomile nostalgicka podivana na paradni sci-fi vizualy ala tricata leta. Za jedno zkouknuti to urcite stoji, ale zadne veledilo (myslim napr. slavny Metropolis) to neni. ()
Možná první mluvený sci-fi, které je přesně takový, jak jsem si myslel - starý a šíleně naivní. Film je rozdělený na tři pasáže - nejprve přijde předlouhá válka, která ale funguje stejně jako první světová - plyn, zákopy, ostnaté dráty, a dokumentární válečné scény. Pak je tu postapo pasáž, kde v ruinách města funguje nějaký lokální warlord a plete se mu do toho nějaká tajemná organizace, která myslí na světové dobro. A pak následuje éra budování, která má vést k pokroku pro všechny, blahobyt. Ta ústí do sterilní budoucí společnosti, jejímž vrcholem je obří dělo, které má vyslat posádku na Měsíc. Myšlenka - musí přijít velká válka a chaos, abychom mohli překonat sami sebe je pěkná, stejně jako slušný základ pro budoucí sci-fi filmy. Ale to zpracování bez jakýchkoliv postav, s šíleně patetickými proslovy a celkem slabou scenérií (až na poslední s obřím dělem) je dnes k neusledování. Z úcty k roku vzniku za 3*. PS: A celá ta "mírová" organizace se svým postojem (mírový plyn, neuznáváme národní státy, musíme vyčistit zlo) je děsivá až do morku kostí. ()
Svět za sto let je sci-fi film, kterému je již přes osmdesát let. To je sama o sobě velmi nebezpečná kombinace, která je nevhodná na hodnocení současným pohledem. Ve své době se jistě nezdály triky zastaralé, spíše mohly být hodny obdivu. Děj je zajímavý v tom, že dokáže obsáhnout zhruba jedno celé století, ve kterém se střídá období rozmachu, válek a technologického pokroku. Samotné dialogy všech postav moc děj neposouvají, spíše jsou to jakési vizionářské projevy, které mě osobně ale zaujaly. Proto dávám ve finále čtyři hvězdy, i když ta poslední je trochu menší. ()
Pozoruhodný filmík na ktorom sa podieľal sám H.G Wells, nevypráva tradičnú story s niekoľkými hrdinami, ale mapuje 100 rokov fiktívnej histórie. Začína rokom 1940 kedy začne vojna, avšak na rozdiel od tej čo poznáme trvá táto dlhé desiatky rokov až z celého sveta zostanú len ruiny kde medzi rozvalinami rozbombardovaných záchodov poletujú morové bacile. Práve táto prvá devastačno-apokalyptická polovica filmu je neprekvapivo zaujímavejšia než tá druhá technokraticko-budovateľská. Na rok vzniku značne drsné a efektné scény deštrukcie, nasledované nekompromisným strieľaním nakazených jedincov potulujúcich sa medzi troskami. Naviac všetkému vládne Mussoliniovský diktátor v mohutnom kabáte z mamutích kožiek, ktorý neustále šteká absurdné požiadavky. To všetko zaujme, ale potom prídu na scénu dobrý vedci v čiernych kombinézach ktorý všetkých špatošov spacifikujú svojim mierovým plynom a povedú svet k zajtrajškom tak žiarivým, že bez zváračskej masky vám vypália dieru do hlavy keď sa pokúsite si ich čo len predstaviť. Posledná epizóda z mesta budúcnosti je už bohužiaľ z príbehového hľadiska rýdzi utopistický blábol, vypchatý hromadou obludne patetických preslovov nie nepodobných drístom ktoré poznáme zo slávnych čias komunistického dobývania vesmíru. Nebyť toho dal by som aj vyššie hodnotenie, ale Wellsova júchúúú technofília to v konečnom dôsledku trošku posrala. ()
Herecké prejavy a dialógy sú to, čo tento film totálne pochováva. Postavy majú neustálu potrebu vypúšťať z úst kadejaké patetické prehlásenia a tváriť sa pri tom ohromne ušľachtilo. Ten strojený spôsob reči je miestami až neznesiteľný a do filmu sa vôbec nehodí. Celé to pôsobí skôr ako divadelné predstavenie, čomu napomáhajú divadelné kulisy (hlavne v prvej časti) a takmer ustavičný pocit uzavretého priestoru. Efekty v prvej časti filmu vo mne občas vyvolali až výbuch smiechu, tvorcovia boli až príliš ambiciózni a jednoducho nemali techniku na to, čo sa snažili predviesť. V druhej a tretej časti to už bolo, čo sa týka trikov, podstatne lepšie, aj výtvarná stránka celkom uśla (hlavne v tretej časti). Nemôžem sa vyhnúť porovnaniu s Metropolisom, ktorý je skoro vo všetkých ohľadoch výrazne lepším filmom. Potvrdzujú mi to aj vyhlásenia H.G. Wellsa, ktorému sa Metropolis vôbec nepáčil a žiadal nakrútenie presného opaku Metropolisu, čo sa, myslím, tvorcom aj podarilo. Len s ohľadom na to, že ide o priekopníka sci-fi žánru a na obsiahnuté myšlienky, som ešte v hodnotení dosť mierny. ()
Zajímavý děj zpracovaný do prapodivné formy, kde se toho za 90 minut stane hrozně moc a tím pádem je to takové rozkouskované. Radši bych si přečetl knihu, která bude jako vše od Wells určitě skvělá. Nicméně 2 SV předpověděli dokonale. ()
Na svou dobu velmi dobre triky a dekorace, ale dej je plitky az beda. Za shlednuti to ale stoji. Jinak Zeman natocil Cestu do praveku az v roce 1955 devatenact let po vzniku tohoto snimku, to je jako srovnavat hrusky s jabkama :). ()
Nemůžu pořádně hodnotit tento počin, protože jsem ho neshlédl v ideální formě-tj. v klidu a bezepčí domova:-) Nicméně je to výborná sonda do myšlenkových pochodů první půlky 20.století zprostředkovaná z pera H. G. Wellse. Jistě, současné měřítko nemůže být spokojeno, efekty, herecké výkony a logičnost v dnešním slova smyslu chybí, na druhou stranu oceňuji originalitu, megalómánii, nápad a režii a především scénář. ()
Wellsova utopická představa o světě možná trochu zastarala, ale sledovat skvělé britské herce a zajímavé kulisy je dostatečnou náhradou za menší zastaralost myšlenek. Koneckonců část z nich platná dodnes je (minimálně konec je velmi realistický s dnešním pojetím humanistického cítění) a navíc lze snímek brát i jako základ pro budoucí filmy a knihy s utopickou tématikou. ()
Na svou dobu úctyhodné triky, to se musí uznat, ale dějově neskutečně nudné a ubíjející. Během projekce odešla nemalá část lidí ještě před koncem a to o něčem svědčí. (LFŠ UH 2017) ()
Vzhledem k dobe mi pripomnel protivalecna dila K.Capka - Valka s mloky, Matka... I s odstupem casu je to velmi dobry film. ()
V obsahu filmu jsem si mohl velmi dobře potvrdit, jak málo se mění lidská touha po zábavě a rozptýléní. Rok 1936 či 2O1O, je to celkem jedno, kina vyprodávají fantazie a apokalytické vize, prohra společnosti na všech frontách a zároveň osobní výhry jedinců, které můžou přerůst až v nadnárodní věhlas. Poselství ukryté ve snímcích jako je Za sto let, je jedno z nejsilnějších, a vždy bude umět diváky zaujmout ať už je příběh o čemkoliv. Zde se přidala odvážná vizualnost, na svou dobu velmi dobře provedená a s detailem zrealizovaná. K vizuálnodti, tvůrci přidali krkolomný děj, se širokým záběrem jednoho století a jednou malou soukromou ságou, kde nastupující generace má už po krk žít v chybách svých předků a berou vývoj světa do svých rukou. Forma filmu a realizace si zaslouží své vysoké neotřesitelné hodnocení. Tvůrci své veliké představy umě ztvárnili. Příběh místy působí nedovařeně a přes koleno lámající se, ne však v takové míře aby mě od vyprávění odháněl. Film jsem do sebe nasál bez vážnějších problémů. Málo která scéna dělala dojem naivity či nechtěné komedie. Jen některé dialogy zapůsobili divadelním a teatrálním dojmem. Ale to patří k době realizace. Hudba mysteriózní a pod kůži se zarývající. Zkomponovaná s citem a přehledem. Herci. Nevím, mám ale dojem, že všichni hráli nějak stejně. Hodně ploše abez výraznějších individualit. Dnes po třech dnech ani nevím jak hlavní postavy vypadaly. Asi nešlo v tomto filmu tak o herecké projevy, jako spíše o marast lidského hemžení. Nicméně film řadím k těm povedenejším počinům světové kinematografie, a mrzí mě, že mě není tak dvacet, nepíše se rok 1936 a já nečekám v Londýně na Baker Street před kinem ve frontě na vstupenky. ()
Na rok vzniku je to sice solidní, ale když to beru z pohledu dnešního člověka, takřka o 80 let později, nemůžu si pomoct a musím říct, že to byla fakt kurevská nuda. Některý scény byly sice zajímavý, ale naopak při některých jsem přemejšlel o vypnutí, protože to byla nuda. ()
Zvláštní, na svoji dobu bezmála geniální film. De facto první natočené sci-fi vůbec. Obzvlášť mrazí při pomyšlení, že pouhé 3 roky po uvedení tohoto filmu 2. světová válka skutečně začala, a neměla o mnoho lepší účinek na celou civilizaci, než je zde vyobrazeno. Herecké výkony průměrné, vyniká jen Raymond Massey. 90. ze 1001 ()
Na svou dobu výborné vizuální zpracování se vším všudy. ()
Nejpřínosnější je film z pohledu zachycení atmosféry obav z následující války. Zaujala mě i představa budoucího a "dokonalého" světa, o to víc, když si uvědomím, že přesně takový ho jisté společenské skupiny chtějí. ()
Opět jeden z filmů, který nebudu hodnotit. Je poplatný své době, je poplatný hereckým výkonům a patetismu té doby. A jako takový možná nedosahuje filmařské nadčasovosti ještě staršího Metropolisu. To ovšem nemusí znamenat, že je špatný a rozhodně je natolik zajímavý, že se vyplatí jej vidět. Jde totiž o pravý sci-fi film starý přes sedmdesát let, nikoliv nějaké moderní retro jako Svět budoucnosti. Nedívá se na budoucnost s nadhledem, nýbrž ji předkládá s fascinujícími výjevy. Je to jiná budoucnost, než ji známe: tuto totiž po zničující válce ovládli vědci a technici, zatímco tu naši politici a popové hvězdičky. A tak pokrok je hlavním jejím hybatelem. Civilizace ale nakonec dospívá do tak vysokého stádia životní úrovně, že se objevují samozvaní aktivisté odhodlaní ve jménu falešných ideologií pokrok zastavit (co mi to jenom připomíná...) Vesmír nebo nic! Co z toho si vybereme? ()