アタシんちの男子
My Boys - More Than Family But Less Than Lovers -
Scénář:
Šógo MutóHudba:
Akio IzucuObsahy(1)
Termín „bezdomovec" se dostal do nového rozměru. Nyní se tak i označují mladí lidé, kteří nemají práci ani místo k žití, zato se velmi rádi poflakují kolem internetových kaváren. Jedním takovým „bezdomovcem" je i dvacetiletá Čisato, která svůj čas tráví tím, že utíká před vymahači dluhů jejího otce. Ale to se jednoho dne změní, v ten den se Čisato potkává s mužem jménem Šinzo. Je to velmi bohatý, postarší muž, který Čisato slíbí, že ji zbaví všech dluhů, když si jej vezme a stane se matkou jeho šesti adoptovaným synům. Čisato nabídku přijímá. Jenomže žít pod jednou střechou se šesti mladíky s roztodivnými povahami není jednoduché. (Zíza)
(více)Recenze (13)
3-4 hvězdy. Bavila jsem se, to ano, ale beru to jako spíše jednorázovou zábavu, na kterou asi nebudu nijak zvlášť vzpomínat, protože příběhem to zkrátka je takové. Proto spíše sklouzávám ke třem hvězdám, než abych dávala čtyři. Počáteční zhruba tři díly navíc nezaujaly tolik, jak bych očekávala. Některá japonská doramata umí diváka zaujmout hned od prvního dílu, jiná naopak ne - a to je právě ten případ. Trvá nějakou chvíli, než si na množství postav zvykneme a oblíbíme si je. Nejdřív to moc nefunguje a některé scény jako by působily až moc uměle, čímž však nemyslím trhlost celého příběhu, který by se nemohl stát (na to jsme u některých japonských doramat docela zvyklí). Nedokážu to popsat, ale snad se na tom podílí i režie. Teprve u nějakého čtvrtého dílu jsem byla schopná se do toho trochu vžít a oblíbit si postavy, které jsou každá jiná, se svou vlastní povahou. A to je na tom to zábavné (Líbil se obzvlášť "okama model", kterého hrál Yamamoto Yusuke :)). Přidejme k tomu tak trochu pohádkový a šílený hrad a Horikitu Maki jako bezdomovce a ve výsledku je to nakonec příjemná zábava s milým humorem. U toho to však zůstává. ~(3,4★)~ ()
I když se mi tenhle seriál líbil, tak byl zatím nejslabší z toho, co jsem z japonské seriálové tvorby viděla. Na japonský humor a pitvoření některých postav jsem si už zvykla, takže jsem se bavila a sem tam se i smála nahlas. Ale to co mi asi úplně nesedlo byly některé vážné scény. To byly chvíle, které mě docela nudily, což se mi u doramy stalo snad poprvé. Naštěstí jich nebylo zase tolik, abych se na Atashinchi no danshi nekoukla časem znovu. Takže u mě dobrý, ale srdeční záležitost to není. ()
Na takovém hradě bych si jako malá přála žít, a v takové společnosti bych si přála žít teď. Ty jejich saunovací dýchánky mě opravdu moc bavily. Celé to bylo samozřejmě potrhlé - splnění matčiných cílů, bodyguardi z internetové kavárny, zázračně se zjevující právnička, brýlatý asistent, podivná služebná a hlavně šestice synů. Občas trochu přehnané, občas překombinované, ale Atashinchi no danshi nenudí a není trapné. ()
Je to legrace. Je v tom špína. Jsou v tom prachy. Jsou v tom pěkní kluci. Hraje zde Maki Horikita. Nenudila jsem se a chtěla pořád vidět další a další. Jedno z lepších dorama roku 2009. Mrkněte a uvidíte. Ale to s Čisato jsem tušila X-D Přeloženo. ()
Pomalu propadám kouzlu japonských seriálů - tento patří opravdu mezi skvosty (alespoň pro mě). Děj je nápaditý a neokoukaný, hlavní postavy jsou propracované do detailů a jejich "proměny" jsou perfektní + je zde opět herečka Maki Horikita, kterou mám velmi ráda a většina mužského osazenstva jsou fešáci (Osamu Mukai, Džun Kaname). Na japonských seriálech se mi líbí, že netlačí na pilu a seriály jsou tak krásně uvolněné a dokonale vás naplní pocitem štěstí, který vám vydrží překvapivě dlouho (mně teda rozhodně)! 5* ()
Reklama