The Loved Ones

The Loved Ones přináší retro-metalový high school torture, kde lidi jezdí v suprových veteránech a poslouchají drsný metal. V hlavní roli máme pošahanou děvčicu, jejíž posedlost Xavierem Samuelem přerostla až do brutálního extrémna. Její pomatená rodinka mi připomínala tu z originálního Texaského masakru. Měla jsem dojem, že u hlavní (anti) hrdinky se snímek inspiroval tragickými postavami Carrie a May. Také jsem tu zahlédla něco z Martyrs a Misery. Snímek má v sobě časté náznaky černého humoru a velmi vkusně s tím dokáže pracovat. Během děje je nám také odhaleno, že Brent vlastně není první obětí Lolo. Její vražedná šňůra totiž byla možná započata již velmi dávno... Robin McLeavy je ve své roli výborná, stejně jako její "tatík." A závěr je dokonalý (že by lehká parodie na tradiční hororové konce a odolnost maniaků?:) Stejně jako song Not Pretty Enough. (14.05.2016)

Nejlepší násilnostní exploiťák, co jsem teď za delší dobu viděl. Sympatickýho emáckýho vlasáče przní šílená teen princeznička, kterou si doma hýčká lehce pedofilní tatínek. Jelikož ’blbe, nepřijal’s pozvání na ples - nevadí, budu tě mít doma na hraní místo Kena a uděláme si svůj vlastní ples’. Ono brutálu tady vlastně zase tolik není, ale ten kontrast natřpytěný barbie růžovosti a zvrhle sadistický ujetosti mě prostě dostal. Plus srandy typu ’vytuněná’ máti, jáma s překvapením nebo rande tragéda s gotičkou. A uznejte, že navrtání díry skrz čelo na mozek a zalití jí vařící vodou, to je přece kurva dobrej nápad! Přes značnou odlehčenost ten film ale neztrácí ani na vážnosti - viz. katastrofa na začátku, vztah matky se synem a převrácená revenge. Takže doporučuji, daddy a jeho princess (rozmazlená svině, ale stejně jí mám rád) vítězí. (04.10.2010)

V hraniciach subžánru sa jedná o naozaj jedinečný zážitok, ktorý si vychutnajú len tí, ktorí budú na niečo podobné pripravení. Dejová línia je takmer ako z céčkového braku, no režisér veľmi dobre pochopil, čo je potrebné spraviť s kamerou, ako načasovať strih a ohromiť divácke zmysly zvrátenými scénami tak, aby to prinieslo žiadúci efekt. Film však odhalí slabšie žalúdky až v druhej polovici, ktorá ak by neprišla, tak škrtám štvrtú hviezdičku. Rozjazd teda trošku pomalší, ale o to efektnejší záver. Navyše vedľajšia dejová línia mala svoje opodstatnenie. Či už príbehové, ale najmä striedanie explotation scén s pomalými majo svoje čaro a zmysel, aby sa divák nepresýtil. 80%. (09.10.2013)

Připomíná Misery nechce zemřít, zhrzená, celým světem přehlížená a v mučení si libující tatínkova princeznička maximálně krutě trýzní ty, které miluje, respektive ty, o kterých si myslela, že je miluje, dokud nezjistila, že jejím vysněným princem není nikdo menší než... a víte vy co? Zjistěte si to sami! A schválně, co řeknete. Že by stejně jako já: holko v růžovém, holko v růžovém, ty jsi vážně ukázkový případ pro psychiatra, tobě už nepomůže nic než lobotomie? 80% Horror Season Tour 2016 (12.02.2016)

Syrové, drsné a uchylné. Film, který by v 80. letech byl označen za vrchol perverze a nepřístupnosti. Dnes běžný produkt hororového žánru. Scénář je prostý a v podstatě vše stojí na mučení, které nebylo předem nijak zatajované, naopak se na něm postavila všechna propagace filmu. Mučení je skutečně "výživné" a to co následuje celkem dostávající, přesto tomu něco chybělo. Takhle se z toho stala prvoplánová efektní řezničina, která za každou cenu chtěla znechucovat diváka. Žádná skrytá narážka, ani poučení. Proto pouze 75% 09.10. 2010 (09.10.2010)