Poznáš, až to přijde?

Jak mohl takto dopadnout film s takovým obsazením a režisérem a scénáristou filmu Lepší už to nebude? Film, který se rozhodně tváří tak, že by mohlo jít o jednu z těch inteligentnějších a příjemnějších komedii. Jenže veškerá má očekávání opadla už snad hned po deseti minutách. Já bych tento film ani do komedie nezařadila, nevzpomínám si, že bych se u filmu nějak smála. Z herců mi byl tentokrát nejsympatičtější Paul (Jack je zde skutečně hodně vedlejší postavou). Scénář postrádá jakýkoliv šmrnc, který by zaujal alespoň něčím, nějakým momentem. Navíc naprosto zbytečně dlouhá stopáž film sráží ještě dolů. Možná bych i dala 3*, jenže to bych po skončení filmu musela být schopná, alespoň trochu říci, o čem ten film vůbec byl, ale já to zkrátka nedokážu, protože ten film je vážně o ničem. Hrozně mě mrzí, že musím dát tak nízké hodnocení (především kvůli obsazení), potenciál byl rozhodně vyšší. How Do You Know tak zůstane naprosto zbytečný film, na který se hned zapomene. (16.03.2011)

Jasně, že to poznáš: když vidíš blbost, je ti to jasné na první pohled. _____To, že někdo přijde o kariéru a druhý o snoubenku s vidinou vězení v tomhle filmu nehraje vůbec žádnou roli, jen se to zmíní a místo toho se jede jakási variace na schůzku na slepo, která dopadne zoufale, přesto hrdiny k sobě něco asi přitahuje ... No, leda tak scenáristova lenost. Film není ani romantický, ani zábavný a nejenom, že nemá nápad, on se o něj ani nepokouší. Záhadou je mi slušné herecké obsazení. (27.09.2017)

Ach, ty pocity! Chcete strávit nezapomenutelný romantický večer, plný lásky, něhy, chytrého a citlivého humoru? Strejda verbal vám poví, jak na to! Nejdůležitější je moment překvapení a síla okamžiku, která dostane vaši milovanou do kolen! V žádném případě tedy nesmí nic tušit. Doporučuji proto, zavřít ji třeba do skříně, a to až do doby, kdy první chervánky smutně zakrvácí oblohu jako truchlivá stigmata umírajícího slunce. Pokud plán se skříní z jakéhokoliv důvodu selže, je nanejvýš nezbytné chovat se nenuceně, aby absolutně nic netušila a nepostřehla vaší proměnu. Všechno musí vypadat jako běžná denní rutina. Proto od rána klopíme lahváče, hlasitě prdíme, mlaskáme u oběda a celé odpoledne ošoupáváme tlačítka ovladače při přepínání mezi hokejem a Ligou mistrů, což doprovázíme halasným kurvováním, pokud nějaký vypatlaný čutálista nesplní naše očekávání bezchybné hry. A večer s velkým V je tu!! Hlavně nezapomenout na svíčky! Spoustu svíček, to mají mazlíčci rádi! Bydlíte li v blízkosti hřbitova, jako já, stačí svižná podvečerní procházka slzavým údolím a máte vystaráno! Vždyť nebožtíci přeci přejí lásce! Začneme lehkou večeří, která zvýrazní naše vzájemné touhy a příjemně nás naladí! Grilovaný bůček podtržený jemně tříslovitou chutí zaprášené lahve archivního Chateau de Rybíz, ročník 82, splní svůj účel dokonale! Urazíme hrdlo, abychom umožnili "vínu" dýchat, přičemž mezitím naservírujeme labužnicky zčernalý plátek stoprocentního tuku na dva obří, sněhobílé talíře a rychle oběhneme se zapalovačem všech stopadesát svíček, mistrně rozmístěných tak, aby mdlé, třepotavé světlo nádherně dokreslilo hustou atmosféru propukající vášně. A neignorovat hudbu!!! Jakmile tedy stiskneme tlačítko PLAY a potemnělou kuchyní se začnou tklivě linout první tóny obřího hitu britského homosexuála pod názvem "Can you feel my dick tonight", je čas oslnit naši Nejdražší! Vyprostíme ji proto konečně ze skříně, konejšivě ji zašeptáme do ouška něco o lásce a věčném milování, zhluboka se nadechneme, jemně, jakoby letmo se ji dotkneme ústy a ................... foukáme tak dlouho, dokud její plné rty nevykrouží ono vzrušující, lascivní "O", které dává našemu životu smysl! Dále to již, milé děti, ponechám jen a jen na vaší fantazii! Jen bych doporučil jedno: až po dvouhodinovém, intenzivním milování, které dá vašemu vztahu zcela nový rozměr, vyplivete kousky latexu uvízlých mezi zuby a padnete na záda do propocených prostěradel, vytáhněte z peněženky dvousetkorunu a demonstrativně ji spalte jako radostnou připomínku toho, že jste na tuhle nudnou, trapnou, kýčovitou peachovinu nemuseli do kina. Její ohořelé zbytky pak spláchněte do hajzlu. (23.03.2011)

Víc sterilní film bez nápadu, akce a jakékoliv jiskry jsem už dlouho neviděl. A hlavně mi tam přišli všichni úplně tupí, či snad mentálně retardovaní. Naráželi snad na problematiku profesionálních sportovců? Promiskuity? Jardu Jágra? Ať už měl vyvolat příběh tragédů v divákovi jakékoliv pocity, já byl naprosto stoicky odloučený od všeho, co se tam dělo. Kdyby alespoň scénář nebyl naprosto jasný a předvídatelný. Mám nutkavý pocit, že i kdyby to bylo v čínštině, mělo by to na mne stejný dopad. Ubohý výkon. 40% (16.01.2020)

Toto že natočil režisér jednej z najlepších komédií všetkých čias, kde Helen Hunt a Jack Nicholson popri fenomenálnom čiernom humore hrajú tak živo a prirodzene, že vám žáner "romantická komédia" v žiadnom prípade nie je cudzí?! Tejto witherspoonovskej romantike chýba žhavá irónia, vtipný nadhľad, posmešné dialógy presiaknuté sarkazmom a celkovo som mala dojem, že režisér chvíľami dej nevie posunúť do ďalšieho levelu. Scény s Witherspoon a Wilsonom boli po dialogickej stránke tak hlúpe a rozpačité, až boli vtipné. Kŕčovité 3* dávam za sympatickú hereckú zostavu a vynikajúceho Nicholsona, ktorý dokáže zachrániť aj to, čo vyzerá byť už stratené. (01.10.2011)