Reklama

Reklama

„Svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího.“ Rosa Luxemburgová (*5. 3. 1871 – †15. 1. 1919) byla významná představitelka evropského socialistického hnutí a politička, která radikálně vystupovala proti válečnému konfliktu v Evropě. Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa. Von Trotta nahlíží na Rosu Luxemburgovou skrze její neobyčejně odhodlaný boj za myšlenkové ideály, ale zároveň ji zobrazuje v intimním prostoru přátelských a milostných vztahů či vnitřních dialogů, které odrážejí pochybnosti a strach. Mnohovrstevnatý životopisný portrét byl uveden v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes v roce 1986 a Barbara Sukowa zde byla oceněna za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek vznikl ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a natáčel se v řadě českých lokací a za účasti českých herců. Ve snímku proto můžeme rozpoznat interiér Obecního domu v Praze, ve vedlejších rolích účinkují Raoul Schránil, Míla Myslíková či Oldřich Vlach. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na významnú tvorkyňu nemeckého nového filmu trochu akademické, ale informačne bohaté a kto o Rose Luxemburgovej nič nevedel, tak sa toho veľa dozvie. Dozvedeli by sme sa samozrejme viac v nejakom podrobnejšom seriálovom spracovaní, pretože tu máme slušný časový rámec, ale to podstatné bolo vypovedané, aspoň film sa tak snaží pôsobiť. Ideály socializmu boli pred sto a viac rokmi v Európe niekde inde a nikto ešte netušil, do akých obludných rozmerov sa tento myšlienkový smer dostane a koľko ľudí pripraví o život. Z tohto hľadiska bola vlastne Rosa šťastná osoba, keďže sa toho nedožila a asi ešte šťastnejšia by bola, keby sa nedožila aj tej prvej svetovej vojny. Film slušne vykresľuje zapojenie socialistických hnutí do vzniku konfliktu a konfliktov všeobecne, až má divák dojem, že Rosa bola jedinou osobnosťou orodujúcou za mier, pričom táto charakteristika bola pre ňu ešte príznačnejšia než členstvo v nejakej socialistickej strane. Ako sama hovorí, tí proletári sa síce chcú spojiť, ale okrem toho sa chcú aj zabíjať vo vojne. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Žena, ktorá nemá môj obdiv, ale rešpekt áno. Jediné, čo mi na Rose imponuje bol jej boj proti militarizmu a že napriek komunistickému presvedčeniu odsudzovala násilie a boj Leninovho typu. Film môže väčšinu bežných divákov nudiť a niet sa čo čudovať. Z tých dvoch hodín je výrazná väčšina orientovaná na politické prejavy, citáty z traktátov, diskusie v salónoch, proste prezentáciu svetonázoru Rosy Luxemburgovej. Ale na pochopenie doby a situácie v Nemecku je film dobrý a myslím si, že Barbara Sukowa to zahrala nadmieru dobre. Sledovanie filmu v origináli si vyžaduje znalosť nemčiny aj poľštiny. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vzestup a pád evropského socialistického hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století symbolizuje – alespoň v tom nejrširším obecném povědomí – kontroverzní osobnost Rosy Luxemburgové. I ona – podobně jako např. Friedrich Engels – pocházela z dobře situované rodiny, navíc židovské. Byla vzdělaná (získala doktorát na Curyšské univerzitě), emancipovaná, odhodlaná. Znalost marxistické literatury ji přivedla k socialistům – a později i na tribuny, odkud promlouvala k masám. Někde tady se zrodil mýtus jménem Rudá Rosa nebo také Krvavá Rosa (což je ovšem paradoxní). Výpravný koprodukční film Margarethe von Trotta sleduje životní oblouk této "první dámy evropského socialistického hnutí" v důmyslně propojených flashbacích, během nichž je Rosa Luxemburgová zachycena nejen jako neúnavná bojovnice za lepší zítřky, ale také jako milovaná a milující bytost, žena, která za své nekompromisní postoje zaplatila vším – neuskutečněným mateřstvím (které si tolik přála), zdravím (během svého života byla několikrát vězněna) a nakonec i životem. Filmu nepochybně prospěla skutečnost, že se na jeho vzniku podíleli tvůrci ze západního Německa, jejich pohled na tragický osud Rosy Luxemburgové není poznamenán tendenčním (nekritickým) obdivem, v lecčems je ale příliš akademický a málo výrazný. Barbara Sukowa, oceněná tehdy za svůj herecký výkon v Cannes, vytvořila ovšem strhující portrét ženy, jejíž přesvědčení ji vynáší nahoru a zároveň vtahuje do světa plného nejistoty a nebezpečí. Škoda, že výsledný dojem poněkud kazí nepříliš zdařilý dabing České televize, která film loni vůbec poprvé uvedla. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tento film o Rose Luxemburgové natočený v polovině 80. let v západoněmecko-československé koprodukci funguje tam, kde o 14 let starší východoněmecký film "Navzdory všemu" o Karlu Liebknechtovi selhává. Zatímco liebknechtovský projekt se soustředí na (poněkud šablonovitě podanou) ideologickou stránku věci a libuje si v davových scénách ponechávajících minimum prostoru pro vnitřní svět hlavních postav, luxemburgovský projekt se naopak až úzkostlivě zaměřuje na hrstku hlavních hrdinů (zejména ústřední partnerskou dvojici Luxemburgová - Jogiches) a jejich vnitřní a intimní život, jejichž prostřednictvím jsou teprve nazírány jejich politické postoje a jejich společenská angažovanost. Film o Rose Luxemburgové - který se dokonce nebojí poukázat ani na některé (jakkoliv třeba nečetné) názorové rozpory mezi Luxemburgovou a Liebknechtem (v jedné scéně ke konci filmu Luxemburgová vyčítá Liebknechtovi, že hovoří v novinových frázích - jako by tušila film, který o něm jednou bude natočen :) - tak působí výrazně věrohodněji. Při porovnání obou filmů - bereme-li s jistou dávkou zjednodušení jeden jako reprezentanta "socialistického" východního bloku a druhý jako reprezentanta "buržoazního" západního bloku - se rovněž ukazuje (přinejmenším v tomto případě) neplatnost úvahy sovětského filmového teoretika J. S. Gromova, který ve své knize, jež vyšla v 70. letech v překladu i u nás, apeloval: „Proti reakčně mytologickému hrdinovi nutno postavit Hrdinu, opravdovou významnou lidskou osobnost, která koná velké a ušlechtilé činy. Ideologický spor s buržoazní kinematografií to je, v rozhodující míře, spor o hrdinu a spor hrdinů. (…) Soudobý kapitalismus objektivně nemá osobní zájem na opravdově heroických osobnostech, jsou mu cizí a nepřátelské." ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Komplikovaná struktura a osobně zřejmě velmi do postavy vžitá Barbara Sukowa; docela poctivá práce, odvážná politická intence tvůrkyně (a ráznost, s jakou diváka nutí s revolucionářsky naladěnou aktivistkou prvních dvou desetiletí minulého století soucítit: nechává ji psát dopisy, číst své názory a závěrečných několik minut s černým plátnem a emočně napjatou hudbou má být místem, kde pro samé slzy nad smrtí (zavražděním) hrdinky člověk nebude schopen vstát ze sedačky - žel, zřejmě to nikterak nezafungovalo; a v tom je hlavní "prohra" snímku). ()

Galerie (25)

Zajímavosti (3)

  • V čase 15:47 při příjezdu vlaku, točeném na pražském hlavní nádraží, lze v odrazu na okně zahlédnout zvukařův mikrofon na tyči. (Ganglion)
  • Točilo se i v zahradní restauraci pivovaru U Fleků, konkrétně politický mítink v čase 0:53:00. (Ganglion)
  • Asistentem režie za českou stranu byl také Milan Šteindler, v závěrečných titulkách uveden s chybou jako Šteinadler. (Ganglion)

Reklama

Reklama