poster

Rosa Luxemburg

  • Česko

    Rosa Luxemburgová

  • Západní Německo

    Rosa Luxemburg

  • Slovensko

    Rosa Luxemburgová

  • Velká Británie

    Rosa Luxemburg

Životopisný / Drama

Západní Německo / Československo, 1986, 122 min (Alternativní: 117 min)

  • bohemia_regent
    ***

    První polovina se odehrála ve stylu nezáživné akademické nudy historických filmů Otakara Vávry ze 70. a 80. let. Druhá hodina přinesla výrazné zlepšení, ale na víc než slabší tři hvězdičky to není. -------- Film se promítal v českých a slovenských kinech pod oficiálním distribučním názvem Rosa Luxemburgová. V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1985.(11.5.2019)

  • Exkvizitor
    ****

    Tento film o Rose Luxemburgové natočený v polovině 80. let v západoněmecko-československé koprodukci funguje tam, kde o 14 let starší východoněmecký film "Navzdory všemu" o Karlu Liebknechtovi selhává. Zatímco liebknechtovský projekt se soustředí na (poněkud šablonovitě podanou) ideologickou stránku věci a libuje si v davových scénách ponechávajících minimum prostoru pro vnitřní svět hlavních postav, luxemburgovský projekt se naopak až úzkostlivě zaměřuje na hrstku hlavních hrdinů (zejména ústřední partnerskou dvojici Luxemburgová - Jogiches) a jejich vnitřní a intimní život, jejichž prostřednictvím jsou teprve nazírány jejich politické postoje a jejich společenská angažovanost. Film o Rose Luxemburgové - který se dokonce nebojí poukázat ani na některé (jakkoliv třeba nečetné) názorové rozpory mezi Luxemburgovou a Liebknechtem (v jedné scéně ke konci filmu Luxemburgová vyčítá Liebknechtovi, že hovoří v novinových frázích - jako by tušila film, který o něm jednou bude natočen :) - tak působí výrazně věrohodněji. Při porovnání obou filmů - bereme-li s jistou dávkou zjednodušení jeden jako reprezentanta "socialistického" východního bloku a druhý jako reprezentanta "buržoazního" západního bloku - se rovněž ukazuje (přinejmenším v tomto případě) neplatnost úvahy sovětského filmového teoretika J. S. Gromova, který ve své knize, jež vyšla v 70. letech v překladu i u nás, apeloval: „Proti reakčně mytologickému hrdinovi nutno postavit Hrdinu, opravdovou významnou lidskou osobnost, která koná velké a ušlechtilé činy. Ideologický spor s buržoazní kinematografií to je, v rozhodující míře, spor o hrdinu a spor hrdinů. (…) Soudobý kapitalismus objektivně nemá osobní zájem na opravdově heroických osobnostech, jsou mu cizí a nepřátelské."(8.6.2014)

  • tatopulos
    ***

    Podobné filmy: Mladý Karl Marx https://www.csfd.cz/film/433606-mlady-karl-marx/komentare/ Che https://www.csfd.cz/film/234144-che-guevara/komentare/ Stalo se v Turíně https://www.csfd.cz/film/25552-stalo-se-v-turine/komentare/ Atentát v Paříži https://www.csfd.cz/film/15872-atentat-v-parizi/komentare/(29.4.2019)

  • Marthos
    ***

    Vzestup a pád evropského socialistického hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století symbolizuje – alespoň v tom nejrširším obecném povědomí – kontroverzní osobnost Rosy Luxemburgové. I ona – podobně jako např. Friedrich Engels – pocházela z dobře situované rodiny, navíc židovské. Byla vzdělaná (získala doktorát na Curyšské univerzitě), emancipovaná, odhodlaná. Znalost marxistické literatury ji přivedla k socialistům – a později i na tribuny, odkud promlouvala k masám. Někde tady se zrodil mýtus jménem Rudá Rosa nebo také Krvavá Rosa (což je ovšem paradoxní). Výpravný koprodukční film Margarethe von Trotta sleduje životní oblouk této "první dámy evropského socialistického hnutí" v důmyslně propojených flashbacích, během nichž je Rosa Luxemburgová zachycena nejen jako neúnavná bojovnice za lepší zítřky, ale také jako milovaná a milující bytost, žena, která za své nekompromisní postoje zaplatila vším – neuskutečněným mateřstvím (které si tolik přála), zdravím (během svého života byla několikrát vězněna) a nakonec i životem. Filmu nepochybně prospěla skutečnost, že se na jeho vzniku podíleli tvůrci ze západního Německa, jejich pohled na tragický osud Rosy Luxemburgové není poznamenán tendenčním (nekritickým) obdivem, v lecčems je ale příliš akademický a málo výrazný. Barbara Sukowa, oceněná tehdy za svůj herecký výkon v Cannes, vytvořila ovšem strhující portrét ženy, jejíž přesvědčení ji vynáší nahoru a zároveň vtahuje do světa plného nejistoty a nebezpečí. Škoda, že výsledný dojem poněkud kazí nepříliš zdařilý dabing České televize, která film loni vůbec poprvé uvedla.(27.7.2020)

  • asLoeReed
    ***

    Komplikovaná struktura a osobně zřejmě velmi do postavy vžitá Barbara Sukowa; docela poctivá práce, odvážná politická intence tvůrkyně (a ráznost, s jakou diváka nutí s revolucionářsky naladěnou aktivistkou prvních dvou desetiletí minulého století soucítit: nechává ji psát dopisy, číst své názory a závěrečných několik minut s černým plátnem a emočně napjatou hudbou má být místem, kde pro samé slzy nad smrtí (zavražděním) hrdinky člověk nebude schopen vstát ze sedačky - žel, zřejmě to nikterak nezafungovalo; a v tom je hlavní "prohra" snímku).(19.11.2010)

  • - Točilo se i v zahradní restauraci pivovaru U Fleků, konkrétně politický mítink v čase 0:53:00. (Ganglion)

  • - V čase 15:47 při příjezdu vlaku, točeném na pražském hlavní nádraží, lze v odrazu na okně zahlédnout zvukařův mikrofon na tyči. (Ganglion)

  • - Asistentem režie za českou stranu byl také Milan Šteindler, v závěrečných titulkách uveden s chybou jako Šteinadler. (Ganglion)