Pan Wonka a jeho čokoládovna

rodinny muzikal neni zrovna muj oblibeny salek limonady s ovocnym jogurtem a vajecnou omeletou, ale willy wonka & the chocolate factory jsem s trochou sebezapreni rozchodil. Pasaze kde hlavni hrdinove tancuji a zpivaji se daji prezit predevsim diky povedene hudbe,..melodie jsou chytlave takze pri druhem promitani si uz budete zpivat.. who can take a sunrise, sprinkle it with dew, cover it in chocolate and a miracle or two..tadydadydaaa,candymaaaaan caaaan:)No jo, jinak deti zvlady role pomerne dobre, maly kovboj nebo rozmazlena holka jsou supr a vlastne zde najdete i par docela povedenych vtipnych scen. Takze davam 3*, pro ty co maji tyhle druhy filmu radi za 4*. (03.08.2005)

Detský film, ktorý si užijú možno viac dospelí. Niekoľko vydarených vizuálnych fórikov, absolútna dada atmosféra a nedopovedanosť osudov zvyšných decák (tu bol Burton doslovnejší). Stuart si dáva načas, do továrne sa dostaneme pomaly až v polovici, ale to šialenstvo okolo zháňania lístkov nie je o nič horšie, ako následný okázalý vedomý gýč. Pôsobí to podobne ako Marry Poppins viac britsky, ako americky, čím si ma tvorcovia taktiež získali. Pesničiek nie je nijako prehnane veľa a neotravujú. (24.10.2015)

Tohle první zpracování zkazky o páně Wonkově čokoš ládovně :-) v muzikálovém hávu myslím si už poněkud zestárlo. Nu ano, příběh odsýpá jak správný čokostroj, občas se tu zpívá a choreograficky hýbe, ale celé to pomalu začíná nudit a na hollywood poněkud laciná kašírovanost kulis už po pětatřiceti letech taky neoslní. Ano, je to takový milý malý americký muzikálek pro nedělní rodinné odpoledne, když venku leje a kdesi umpalumpové se potýkají s vermicidními knídami... ;-) (14.06.2006)

Zbavování se pěti rozmazlených děcek bylo silně originální. Gene Wilder filmu dodal potřebnou jistotu. Myslím, že i po letech se jedná o klasiku, jenž remake nenahradí. Natočeno je to svižně a co říct k tomu, Roald Dahl film nenávidí? Jeho názor. Podle mě se jedná o velmi vydařený kousek za který se nemusí nikdo ze zůčastněných stydět. Jediná postava, která mi vadila byl Karlíkův děda, jehož otravnost byla obrovská. (15.07.2005)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)