Velké manévry

Posmutnělá komedie o poručíkovi, který se musel zbavit svého dětinského názoru, že život nemusí bolet a láska, že má jen bavit. Gérard Philipe v podobné, ale o něco vážnější roli než byl jeho slavný Fanfán. Jeho Armand je naprosto okouzlující, ale zároveň tak zoufale nedospělý, že se paní Riviérová zdá být jedinou dospělou ženou ve městě, protože jeho povrchní floutkovskou vrstvu neakceptuje, ač s tím poručík de la Verne slavil doposud v provinčním městečku takové úspěchy. Velmi pěkně zachycená atmosféra konce 19. století a jejích libůstek. Kontrast mladíka, který bezstarostně ohrožuje mravy či pověst velmi ochotných dam městečka a ženy, která tvrdou daň za "zkaženou" pověst musí pokryteckému městečku platit. (24.08.2007)

Jedině hořký konec byl tím jediným, co mě na filmu zaujalo. Jinak nákladná studiová produkce s živými barvami a dobrými hereckými výkony, hlavně Michéle Morganové. Na hodnocení se podepsala i moje averze k podobným kostýmním snímkům s vojáky, duely a věčným, zdlouhavým flirtováním. Navíc Bardotová zde vůbec nevypadá smyslně. (09.06.2009)

U viacerých trojhviezdičkových filmov po opakovanom pozretí pridávam komentár odoberám hviezdičku. V prípade Veľkých manévrov hviezdičku pridávam. Nemám preto racionálny dôvod, ale keď som vo filme prehliadol to okázalé ľahtikárstvo, bujarosť, pokrytectvo a ďalšie motívy, ostalo tam Clairovo majstrovstvo, jeho drobnokresba, ktorú som mal možnosť obdivovať až pri opakovanom pozretí. Možno sú to slabé štyri hviezdičky, ale nemyslím, že by boli nezaslúžené. (27.09.2020)

V lecčem mi to připomínalo Červeného a černého. Gérard Philipe v roli vypočítavého fešáka, pro kterého jsou pletky oblíbenou volnočasovou aktivitou – až do chvíle, kdy se do jedné své „oběti“ zamiluje – není nepodobný egocentrickému a neméně krásnému Julienu Sorelovi, a postava Michèle Morgan se madame de Rénal podobá nejen vzhledově. Velké manévry se sice neberou tak vážně jako Stendhalovy filmové adaptace, ale přesto na příběhu lehkomyslného poručíka, který si tak dlouho hrál, až prohrál, nic moc komediálního neshledávám. (18.03.2013)

Veľké manévre sú oproti takému Carnému Deťoch raja (1945) odľahčenejšou variantou melodrámy s humornými vsuvkami a krásnym farebným záberom. Práve ono svižné konverzačné vodítko dejového rytmu je najdôležitejšie, samotný milostný trojuholník je neustále oživovaný a v kurze. Lenže príde aj na také to typicky francúzske líčenie romantiky a to až tak dokopy so všetkými týmito atribútmi nejde. Čiže, ak to mám trocha zjednodušiť - vizuál okulahodiaci s výbornými kulisami, elegantnými kostýmami a šarmantným lišiakom Philipem. Zvyšok nanajvýš priemerný, hoci prevažuje dramatická štruktúra a nie komediálna. (19.11.2015)