Velké manévry

S potěšením jsem po letech uvítala promítání tohoto skvělého dramatu. Má vše, na čem kdysi stavěly svou popularitu historické filmy – romantický příběh, skvělou kostýmní výpravu, sympatického hrdinu a krásné ženy. Gérard Philipe zazářil v roli mladého okouzlujícího floutka, který přes lehkomyslně uzavřenou sázku k opravdové lásce a její následné ztrátě přišel. I když s odstupem času ztrácí film něco ze svého kouzla, nostalgie vítězí. (21.03.2014)

Když už teda romantický film, tak jedině z doby, kdy pánové mohli z dámy na první schůzce spatřit obnažený maximálně kotníček. Dost se mi po této době stýská, jako né, že bych ji přímo zažila, samozřejmě je mi méně než sto let, ale fakt se mi líbí ten starosvětský způsob dvoření, kdy každé gesto mělo svůj smysl a všechno nezačne a neskončí jen tím, že vás kluk zatáhne nad ránem na záchodky. Srdce ženy se napřed muselo po rytířsku dobýt, stálo to hodiny nadbíhání, vymýšlení lichotek, kupování dárků a výsledek byl nejistý. Což ale neplatí, když jste vojáček v parádní uniformě, protože na frčky holky prostě letí, to jde pak všechna cudnost stranou, to vám povídám. Já jdu teď své ctěné mamince říct, aby mě v mém pokojíčku pro jistotu zamkla na sedm západů, protože naší vesnicí mají v brzku projet dragouni a já teď nepotřebuji žádný problémový pletky. (25.02.2015)

Povedal by som, že René Clair dokázal obdariť svoj kostýmový úlet 50. rokov väčším zmyslom, ako napríklad Renoir. Veľké manévre ťažko radiť do kategórie komédia, skôr sa jedná o romantickú drámu. Natočenú však natoľko svižne, že sa nebude nudiť ani najväčší cynik. Príbeh milostného trojuholníka, ktoré obvykle nekončia šťastne. Každý máme nejakú minulosť a zbaviť sa jej nie je tak jednoduché. Pokiaľ sme raz sklamali a klamali, prečo by nám mal veriť človek, s ktorým to myslíme skutočne vážne? Prečo dávajú ženy prednosť mužom v uniformách? Nepáči sa im iba tá uniforma? René Clair natočil Veľké manévre s vymazlenou výpravou a citom pre načasovanie scén. Ďalší film, pri ktorom som si postupne uvedomil, že som ho videl kedysi veľmi dávno na čiernobielej televízii v starom byte. No a tie Gerardove uši.... (09.03.2014)

Film, který klame tělem, protože je lehounký jak šumivé víno a přitom přináší těžkou deziluzi. René Clair snímá kostýmní drama jako příběh ze starých časů, které už pominuly. Proto se na něj můžeme dívat s romantizující nostalgií, ale zároveň s připomínkou, že staré zlaté časy - pro ty, kteří je prožívali - nikdy nebyly opravdu zlaté. Mnohé scény tak kamera rámuje jako vzdálené záběry, viděné například kukátkem, skrz okno, nebo přes kvetoucí rostliny. Jakoby nás režisér upozorňoval: nahlížíte pouze skulinou do časem i mravy odlišného světa. Aby celým snímkem zároveň dokázal, že lidé se zas až tolik nemění. _____ To mu umožňuje podat jednoduchý příběh se šarmem a elegancí, kdy je skoro každá scéna vystavěná jako anekdota. Režisér využívá náznaků, mnohé je vysvětleno pouze pohledy. V uzavřené maloměšťácké společnosti, která se děsí skandálů, stačí jen nepatrné gesto k rozpoutání bouře pomluv, intrik a reje malosti. Jediný darovaný kvítek dokáže podle způsobu, jakým ho žena přijme, odhalit, koho miluje, a jaký bude osud druhého nápadníka. I nový šálek na čaj může rozpoutat žárlivou scénu. _____ Láska krásného a sobecky lehkovážného dragouna k důstojné Marii-Louise, která je terčem pomluv pro svůj pařížský původ, rozvedený stav i pro svou ušlechtilou povahu, tak odlišnou od pokryteckých měšťanek libujících si v drobných společenských krutostech a skrývaných nevěrách, je zákonitě hořkosladká. KOUSEK DĚJE Marie Louisa nemůže volit jinak, než nakonec zvolila. Ona ví jen to, že Armand na ni používá stejné triky, jako na desítky žen před ní. Netuší, co ví divák, že tentokrát Armand svými sladkými řečičkami a roztomilostí vyjadřuje skutečný cit. Nikdo ale neví, jestli je opravdového citu Armand vůbec schopný a jestli jeho láska není jenom poblouznění z ženy, která mu dlouho unikala. Jestli si ho sám jenom nenamlouvá, protože se děsí vlastní prázdnoty. Možná je vše pouhým okouzlením, které by stejně rychle přešlo a on by se vrátil k předešlému způsobu života. ____ Ale valčík, kdy v objetí protančí celý sál a vzájemně se přitom jeden druhému utápějí v očích, je přímo esencí vášnivé lásky. ______Konec filmu je tragický. Pro Armanda, protože skončí jako pokoutní děvkař a opilec. A hlavně pro Marii-Louisu, které se pokrytecké posádkové městečko nikdy nepřestane vysmívat kvůli zničené pověsti. /15. 9. 13./ (15.09.2013)

V lecčem mi to připomínalo Červeného a černého. Gérard Philipe v roli vypočítavého fešáka, pro kterého jsou pletky oblíbenou volnočasovou aktivitou – až do chvíle, kdy se do jedné své „oběti“ zamiluje – není nepodobný egocentrickému a neméně krásnému Julienu Sorelovi, a postava Michèle Morgan se madame de Rénal podobá nejen vzhledově. Velké manévry se sice neberou tak vážně jako Stendhalovy filmové adaptace, ale přesto na příběhu lehkomyslného poručíka, který si tak dlouho hrál, až prohrál, nic moc komediálního neshledávám. (18.03.2013)