Režie:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin (více)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
Být mladší, tak jsme z podobně laděného snímku určitě více nadšený. Prostředí pohádkově zajímavé, ale současně věděcky věrné přináší zajímavý pohled do lidského těla a dává možnost maximálně využít stávajících efektů. V roce 66 však efekty zdaleka nebyly na dnešní úrovni, ale přesto působí velmi zajímavě a dobře, což dokazují i dva Oskaři(da speciální efekty a výpravu), které si film jednoznačně zaslouží. Sci-i příběh má slušné tempo a představuje vnitřní vesmír (jak je i název podobného filmu s Meg Rayn:)) poutavým způsobem. Bohužel, jak jsem řekl, dříve by to pro mě byla možná i bomba na hranici 4-5, ale dnes už mě to tolik neohromí, takže slušné 3*. ()
Víc se mi líbil komediální remake Innerspace, ale zajímavé, hlavně výtvarné, pojetí zde bylo. Jenom, ehm, stupído elementy vyprávění trochu přetloukaly ty populárně naučné, nebo jak to říct... Myslím, že CGI zase o generaci pokročila a je na čase to natočit opravdu seriozně realisticky... (což se ostatně podle všeho chystá). ()
Tahle „scifárna“ možná v době vzniku dokázala na tehdejší publikum zapůsobit, u současného diváka je však tato šance mizivá. Jestli bych měl jmenovat alespoň něco, kvůli čemu se má na tenhle film smysl dívat (i když ho rozhodně nedoporučuju), byl by to Donald Pleasence a alespoň po nějakou část stopáže docela solidní detektivní složka filmu hledající sabotéra ve vlastních řadách, to je bohužel vše (ok, pánská část publika by si ještě teoreticky mohla přidat Raquel Welch v upnuté kombinéze, ale popravdě řečeno, spíš mě ty detailní záběry na ni nutily k úsměvu, než aby ve mně vyvolávaly nějaké choutky). A vůbec celý film na mě působil víc směšně než jakkoliv napínavě nebo nějak zvlášť zajímavě, až ať už šlo o slabé triky (i na tehdejší dobu), scénáristické berličky (zvláště náhlé prosvícení myslí obou vojenských pohlavárů mě málem sundalo ze sedačky) nebo pojetí času (ještě bych snad byl ochotný přistoupit na to zpomalené odpočítávání v lidském těle, i když opravdu jen s velkým sebezapřením, ale v žádném případě ne tomu, které probíhalo v laboratoři). A jako Čech nevím, jestli se mám stydět za hloupost tvůrců nebo naopak být potěšen tím Benešem (asi jenom někdo hodně naivní může tvrdit, že pojmenování postavy po našem druhém prezidentovi byla úplná náhoda). V každém případě to vidím pouze na 2*, docela slabota. ()
Fantastická cesta v miniaturní ponorce uvnitř těla jednoho důležitýho vědce (kterej se náhodou jmenuje Beneš) za účelem odstranění krevní sraženiny v mozku. No co se dá čekat od 40 let starý scifárny? Čas se holt nedá zastavit a filmový triky a speciální efekty jsou dneska úplně někde jinde. Pohled na herce zavěšený na lanech mezi kulisama z papundeklu, který maj představovat lidský tělo, je spíš k smíchu, ale to se dá překousnout. Nedá se ovšem překousnout, že to byla pěkná nuda a nějaký akce se dočkáme až úplně na závěr. Od chvíle, co se spustily úvodní titulky, který teda byly docela solidní úlet, mi to připadalo, jak kdyby se natáčenim všichni prohulili. Prostě samý barvičky, divný zvuky, rádoby filozofický bláboly, kdy se vědci bavěj o duši a o bohu... Největšim kladem na filmu tak zustávaj vnady Raquel Welch. Jenom je trochu škoda, že nám toho neukázala víc. Ovšem nejvíc mě nasralo, že nám ve filmu neukázali, jak dopad ten týpek, když se mu v hlavě zvětšila ta skvělá ponorka, kterou tam naši hrdinové zanechali na pospas bílejm krvinkám :-) Radši se snad podívejte na videoklip Scooter - Let me be your valentine. Myslim, že v tom 4-minutovym klipu je v podstatě všechno důležitý z celýho filmu :-) ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Kdysi to byla asi bomba, ale dnes mne cesta v miniponorce do cév pacienta po technické ani trikové stránce až tolik nenadchne. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=3o8vsU0Dw-4 ()
Galerie (98)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation

Zajímavosti (14)
- Vydavatelství Bantam Books získalo práva na paperbackové vydání a požádalo legendárního autora sci-fi Isaaca Asimova, aby se ujal novelizace scénáře. Kniha byla vydána půl roku před premiérou filmu, což vedlo řadu lidí k domněnce, že Fantastická cesta vznikla podle knihy Isaaca Asimova. (Epistemolog)
- Ve scénáři byla i závěrečná scéna, v níž si doktor Beneš (Jean Del Val) už nepamatuje na svůj princip miniaturizace. Nebyla však nakonec použita. (Terva)
- V roce 1966 znala většina filmových fanoušků pouze takzvanou "kosmickou sci-fi" a jejich představivost proto naprosto uchvátila filmová výprava do "vnitřního vesmíru" lidského těla. (ClintEastwood)
Reklama