Mandingo

Mandingo je takové realističtější jižanské drama ukazující naplno jak to tehdy bylo s otroky. Nechybí tu bičování, je to (brutální) černošský fight a spousta sexu (velmi decentního). Syn majitele plantáže odpaňuje mladé otrokyně a s jednou udržuje vztah, majitelé otroky kříží (incest included) aby měli peníze z prodeje mimin... ale běda jak si začne panička s mužským otrokem. Hlavní je taková ta neutralita - bílí černé otroky prostě považují za něco jako domácí zvířata a většina černochů je s tím víceméně srozuměná (až na pár výjimek). Téma výborné, pěkná bluesová písnička, ale zbytek průměr - výprava je žalostná (otřískaná barabizna), herci slabí, hlavně přehrávající Susan George. A pořád je to jižanské vztahové drama - on si veme dívku, ale dívka není panna, načež se rozhádají, on dává přednost otrokyni a ona si začne taky s otrokem. Konec je přitažený za vlasy (SPOILER ta vražda manželky by neprošla ani v 40. letech 19. století). Zkrátka jako u většiny Fleischerových filmů solidní průměr na 3*. (09.05.2023)

Pozoruhodná dráma z čias otrokárskych Spojených štátov. Surová, priama, neberúca si servítky pred ústa čo sa týka otrokárstva a jej zaužívaných princípov. Mason je vynikajúci, ako keby sa priam narodil niekde na americkom Juhu. Príbeh má dobre vykreslené charaktery, svižný dej a aj občasné súboje sú fajn zmáknuté. A záver ma dostal. Nechápem síce, čo mala vtedajšia cenzúra proti nahote vo filme, kedže tej nahoty nie je až toľko, pokojne by som privítal viac, hlavne biele paničky sú až príliš oblečené. 70. roky práveže takýmto odvážnejším počinom priali. Akurát, keď si pozriem tých černošských otrokov, tak podľa režiséra asi príliš nehladovali - všetci urastení, svalnatí. (06.03.2019)

Kdykoli zazní na úvod blues (i když zrovna tohle je koncertní provedení a žádné zpívání v chaloupce strýčka Toma) víme, že se bude dít něco nekalého. A když potom spatříme jižanský palác, přičěmž i nepoučený obdivovatel architektury tuší, proč vypadá zrovna takto a k čemu slouží, je akční drama na snadě. Evropským desperátům (násilníci, sexuální abrevianti, žebráci) stojícím krok před propastí se podařilo prodloužit svůj poslední krok až přes oceán, a tam si za bukem založit své vlastní panství. Film Mandingo (v pidžin černoch s velkým penisem, tedy i velkou silou) se omezuje na pudový život (sex a násilí) bílých pánů jedné, dílem dvou, jižanských farem. Z mého pohledu je to škoda - a snesl bych i další půlhodinu -, kdyby, byl provázán s běžným žvotem. Jak tito lidé (a kde vzali na to čas) koncipovali osevní plán, projektovali sídliště, směňovali svoje výrobky,....? (12.10.2022)

Pod slovem kontroverze si představuji sice něco jiné, ale uznávám, na tehdejší dobu to muselo zapůsobit. Film o době plné paradoxů a o tom, jak si bílý muž frkne semenem, kde se mu zlíbí, bílá žena však musí držet hubu a krok, neb století a postavení si to žádá. Bezpochyby jeden z počinů, který inspiroval Tarantina, aby natočil očekávanou pecku Nespoutaný Django. (13.01.2013)

Ve své době ve společnosti, kde sex byl několikanásobně větší tabu než násilí, kde stále přežívaly rasistické stereotypy, bylo téma mezirasového sexu asi vhodně namíchaný dráždivý koktejl obého - zřejmě dobrý marketingový tah, který filmu zajistil kontroverzní pověst a tím zřejmě větší výdělečnost. Přitom tam ten sex nakonec samozřejmě prakticky ukázaný není, zatímco násilí běžně a často. Ten souboj černých zápasníků na život a na smrt je každému, kdo viděl Tarantinova Djanga, nějak povědomý. Je to prostě komerční film, byť s vůbec ne špatnými hereckými výkony, takže i ta demytizace „starého dobrého Jihu“ je pojednána s přívažkem senzace. (18.03.2014)