Mandingo

Nemůžu popřít, že jsem se na to díval díky Tarantinovce "Nespoutaný Django". Po shlédnutí musím konstatovat, že si právě z tohohle snímku Quentin urval hodně. Nebýt tohohle snímku, tak by Django nebyl v podobě jakého jsme viděli či by asi vůbec nevznikl. Teď už ale k snímku samotnému..............Velmi silný snímek, který vám poskytne jeden z nejhlubších pocitů, co se týče rasismu. Časté přirovnání afro-američanů k dobytku či jiné zvěři je opravdu zrůdné. V dnešní době si nedokáži plně ani představit, že to tak kdysi bylo a chvílemi to v mých očích zhnusuje lidskou populaci. Zlo v lidech je a je otázka, pokud vyjde ven či zůstane uvnitř skryté. 80% (13.12.2021)

Kdykoli zazní na úvod blues (i když zrovna tohle je koncertní provedení a žádné zpívání v chaloupce strýčka Toma) víme, že se bude dít něco nekalého. A když potom spatříme jižanský palác, přičěmž i nepoučený obdivovatel architektury tuší, proč vypadá zrovna takto a k čemu slouží, je akční drama na snadě. Evropským desperátům (násilníci, sexuální abrevianti, žebráci) stojícím krok před propastí se podařilo prodloužit svůj poslední krok až přes oceán, a tam si za bukem založit své vlastní panství. Film Mandingo (v pidžin černoch s velkým penisem, tedy i velkou silou) se omezuje na pudový život (sex a násilí) bílých pánů jedné, dílem dvou, jižanských farem. Z mého pohledu je to škoda - a snesl bych i další půlhodinu -, kdyby, byl provázán s běžným žvotem. Jak tito lidé (a kde vzali na to čas) koncipovali osevní plán, projektovali sídliště, směňovali svoje výrobky,....? (12.10.2022)

Ve své době ve společnosti, kde sex byl několikanásobně větší tabu než násilí, kde stále přežívaly rasistické stereotypy, bylo téma mezirasového sexu asi vhodně namíchaný dráždivý koktejl obého - zřejmě dobrý marketingový tah, který filmu zajistil kontroverzní pověst a tím zřejmě větší výdělečnost. Přitom tam ten sex nakonec samozřejmě prakticky ukázaný není, zatímco násilí běžně a často. Ten souboj černých zápasníků na život a na smrt je každému, kdo viděl Tarantinova Djanga, nějak povědomý. Je to prostě komerční film, byť s vůbec ne špatnými hereckými výkony, takže i ta demytizace „starého dobrého Jihu“ je pojednána s přívažkem senzace. (18.03.2014)

V době, kdy se z produkce blaxploitation filmů stahovala velká hollywoodská studia a dokonce i pro danou kategorii klíčová produkční firma American International Pictures, u níž byly největší hvězdy jako Pam Grier, Fred Williamson či Jim Brown, se do produkce orientované na afroamerické publikum pustil ambiciózní producent Dino De Laurentiis. Jeho spektakulární projekt dal afroamerickému publiku výpravný obraz amerického Jihu v době otrokářství, který si vzal za cíl demytizovat tradiční obraz doby a tehdejší plantážnické společnosti, jaký přinášely jižanské romány, potažmo tradiční hollywoodské tituly jako "Jih proti Severu" (ikonický plakát tohoto snímku ostatně tvůrci "Mandinga" parafrázovali při propagaci svého díla). "Mandingo" coby okatě šokantní plantážový blaxploitation film sestává ze sekvencí, které ukazují ideologické tmářství i excesivní rasismus ze strany bílých a fyzické i verbální ponižování černochů. Vyprávění pak demytizuje tradiční nepřítomnost tělesnosti a sexuality mezi zdmi plantážnických sídel. Zatímco klasické jižanské příběhy rázně separují bestiální přízemnost černochů od bohabojné cudnosti jejich bílých pánů, zde diváci utvrzují své domněnky o tom, jak si ve skutečnosti bílí pánové užívali s černoškami, ale i jak paničky dávaly průchod svému libidu s příslušně vybavenými černými samci. "Mandingo" se svého času stal velkým hitem, což vedlo ke krátkodobé popularitě plantážových blaxploitation filmů. Sám Dino De Laurentiis na hit navázal podobně koncipovaným a obrazoboreckým eposem "Drum" (1976). (16.04.2013)

Mandingo je takové realističtější jižanské drama ukazující naplno jak to tehdy bylo s otroky. Nechybí tu bičování, je to (brutální) černošský fight a spousta sexu (velmi decentního). Syn majitele plantáže odpaňuje mladé otrokyně a s jednou udržuje vztah, majitelé otroky kříží (incest included) aby měli peníze z prodeje mimin... ale běda jak si začne panička s mužským otrokem. Hlavní je taková ta neutralita - bílí černé otroky prostě považují za něco jako domácí zvířata a většina černochů je s tím víceméně srozuměná (až na pár výjimek). Téma výborné, pěkná bluesová písnička, ale zbytek průměr - výprava je žalostná (otřískaná barabizna), herci slabí, hlavně přehrávající Susan George. A pořád je to jižanské vztahové drama - on si veme dívku, ale dívka není panna, načež se rozhádají, on dává přednost otrokyni a ona si začne taky s otrokem. Konec je přitažený za vlasy (SPOILER ta vražda manželky by neprošla ani v 40. letech 19. století). Zkrátka jako u většiny Fleischerových filmů solidní průměr na 3*. (09.05.2023)