Jsem číslo čtyři

Cervenakov komentár ma skoro obmäkčil, aby som dala 3*, napriek tomu, že je to hrozne blbé - ale potom som sa pozrela na Čarodejníkovho učňa (toho s Kejdžom) a ten dostal iba 2*. Som číslo 4 si teda viac nezaslúži. A ja som dokonca čítala aj knihu (recenzný výtlačok), ktorá bola rovnako blbá. Bohužiaľ v očiach diváka/čitateľa (a hnusného cynika ako som ja) tomu hrozne škodí prioritné zameranie na presladenú tínedžerskú love story až za hrob. Ak je človek precitlivelý na tieto elementy - a ja som teda po čítaní knihy bola - tak jednoduchučký a klišovitý sci-fi príbeh je zatlačený do úzadia a zostávajú skôr tie negatívne dojmy, sem-tam vylepšené vedľajšími postavami. (28.08.2011)

Dobrý dej, fajnové efekty, sympatické herecké obsadenie, kde scenár tiež nieje úplne najhorší a kde hudba príjemne doplňuje "obrázky" ,ale aj keď to znie ako dobrý recept na film, tak ma to ku koncu sklamalo.Zo začiatku je to dosť zaujímavé a udržuje si to s časti tajuplnosť, ale ku koncu keď sa už schyľuje k finále, nepochopiteľne padajú tupé hlášky, ktoré uberajú filmu na atmosfére a podobne.Akcie sú dobre a premakané, ale je to len akcia sem a akcia tam.Zo začiatku ma to bavilo a veľmi, škoda toho konca.Moc som sa ale pri tom nenudil, pretože film ma celkom svižné tempo, čo je dosť veľké plus.Pri tomto filme sa nezišla zla zostava ľudí, len to nedotiahli do konca. 70% - 3* (17.06.2011)

Zajímavý nápad, který je v konečném důsledku scénáristicky strašlivě nedotažený. Pokud č. 1, č. 2 a č. 3 byli zlikvidováni potichu a beze svědků, proč pro zabití č. 4 padne prakticky celé město? Má nějaký smysl, aby se č. 4 bránil svým pronásledovatelům, když proti němu stojí celá mimozemská civilizace? Jaktože se všichni mimozemšťani bez ohledu na rasu tolik podobají lidem? Není zvláštní, že si hlavní hrdina za nejlepšího kamaráda vybere náhodou zrovna člověka, který má v celém příběhu svou roli? Měl ten ťuťuňuňu pejsek nějaké hlubší poslání, než aby skupina pubertálních slečen v řadě za mnou při jeho poslední scéně sborově pronesla empatické: "Och!"? Normálně nejsem nějaký šílený rýpal, kterému vadí, že je děj historicky nepřesný nebo obsahuje chyby v kontinuitě (aneb v posledním záběru bylo pět jablek a v dalším je jich šest), ale autor I Am Number Four zjevně neovládá ani tu nejzákladnější logiku. Škoda, protože díry ve scénáři a digitálně velkolepý konec zabíjejí jinak poměrně originální námět o tom, jaké to je, když jste číslem v řadě těch, kteří mají zemřít. Nedůležitá poznámka: Vzhledem k lehce otevřenému závěru očekávám, že už teď se připravuje pokračování ve stylu I Am Number Five. (05.03.2011)

SCI-FI? V žádném případě! Jediné sci-fi co tam bylo, tak to byl ten modrý kámen. Rozhodně 60 minut z filmu probíhalo jako romantická láska dvou studentů na střední škole okořeněná mírnou šikanou. Občas se na pár sekund objevili LEBKOUNI. Ke konci se vše zvrtlo v roztomilou bajku. Objevili se draci, drakopsíček a princezna číslo 6. Film hodnotím pouze jako teenagerovskou romantiku za 50%. Hele, nezdá se Vám, že ten hlavní hrdina Alex Pettyfer, má nějak velkou hlavu? :-) (09.05.2011)

Líbivý kompilát poskládaný z prověřených prvků. Je tu něco ze Supermana, něco z X-Menů, něco z Beverly Hills 90210 něco s Akt X, ale originálního ani co by se za nehet vešlo. Téměř tři čtvrtiny filmu se nic moc nestane, jen hlavnímu Kenovi občas svítí ruce, občas na někoho bafnou poněkud vybledlí Sithové po lobotomii, a střední škola si žije obvyklým filmovým životem pečlivě dbajíc na dodržování všech klišé, které se během let v dané kategorii nastřádaly. Až na "Šestku", která má skvělý nástup, je i ta bitva v závěru taková uhlazená a tradiční, včetně obvyklých rádoby vtipných poznámek, včetně toho, že pejsek přežije, Ken a Barbína si slíbí lásku až na věky a při velkém loučení se naznačí vztahy do dalšího případného dílu. Protože co by to bylo za hit, kdyby si nemyslel na minimálně tři pokračování, že? (18.11.2011)