Den před krizí

Co jsem tu taky čekal jiného? Banda finančníků, ztvárněná bandou skvělých herců, zde předvádí absolutní lidské dno, jen bohužel s trochu nudným průběhem, který nezachrání ani nejlepší monolog filmu připsaný Jeremy Ironsovi na konci filmu. A pak, že je recese přirozeným procesem hospodářského cyklu...:-) (30.07.2019)

Ekonomiku jsem studoval na střední a můžu s čistým svědomím říct, že dodneška jí nerozumím, takže už nikdy víc! ;-) Možná o to víc se mi tento snímek líbil. Co herec, to skvělý herecký výkon (prim zde ovšem hraje jen jeden a to Jeremy Irons - jak on si tu svou roli užívá, to se jen tak nevidí) a hlavně téma, které se týká na všech - hospodářská krize. Je úplně jedno, jestli rozumíte ekonomice nebo ne, protože o tomhle Margin Call opravdu není. Je to o tom, abychom my, obyčejní lidé pochopili, jak tenkrát na to pohlíželi ti, kteří prakticky stáli u zrodu této krize a kteří ji vlastně i zavinili. Samozřejmě tento film není "based on a true story", ale věřil bych, že tak nějak to té noci vypadalo. Že tam byl nějaký hlavoun, který pronesl: "Jsou to jen peníze. Je to vymyšlené. Jsou to jen kusy papíru s obrázkem." Co mě ale nejvíce zaujalo, byl ten "vývoj", kdy SPOILER! nám je naznačeno, že ti největší "hráči" s těmito papírky, se vlastně nemění a zůstávají na svých pozicích, ať se stane cokoliv. KONEC SPOILERU! Holt není nad to, když občas se najde někdo, kdo nemá zavřené oči a může o něčem takovém vyprávět, jako pan Chandor. 100 %. (19.11.2012)

O finančnej kríze jednoducho a zrozumiteľne. Čiže presne tak ako pre ekonomického analfabeta môjho rangu. Menej formálne inovatívne ako napríklad Big short, ale pochopiteľnejšie a zároveň stále na vysokej úrovni. Vyzerá to ako adaptácia divadelnej hry a možno by nebolo od veci aj nejakú na základe filmu napísať. Aby sme si mohli tieto skryté, ale všehýbajúce momenty našej modernej histórie pripomínať častejšie, napríklad každý večer na jednom javisku. Koho viniť? Systém? Konkrétne osoby? Jednotlivé firmy? Ťažko povedať, ak vám bude z toho všetkého zle, choďte kopať jamy. Je to dobrý telocvik a niečo po vás aspoň ostane. (08.07.2017)

Znepokojivý pohled na pragmatickou tvář kapitalismu, kdy když jde do tuhého, tak se jde přes mrtvoly. A právě ona pragmatická chladnost v přístupu k neřešitelnému problému, kdy je to čistě o tom zda (ne)být tím prvním, kdo vyběhne ze dveří domnělého blahobytu a rozpoutá paniku ovlivňující celý (nejen) finanční svět, je na tom nejpůsobivější. Mohlo to být plné plamenných deklamací, zvýšených hlasů, brekotu, bouchání do stolu a házení věcí (a s tímto ansámblem by to asi i tak prošlo), ale není, protože takto to nechodí. V tomto je chladná korporátní kultura zachycena velmi přesně. Což neznamená, že je to emocí zbavené. Jsou tam pod povrchem jasně cítit a vytváří vnitřní tenze mezi jednotlivými skvostně napsanými i zahranými postavami. A právě na nich "morální" stránka toho všeho stojí. Ano, je to ve své podstatě "pouze" divadelní komořina o pár hercích klábosících jedné noci nad stolem/počítačem/kávou o byznysu, ale jde o to, jak dobrá ta "pouhá" divadelní komořina je. A tahle je setsakra dobrá, srozumitelná i naprostému laikovi ve finančních otázkách (protože je to hlavně o postavách) a především výtečně napsaná. (04.01.2016)

Precízny, vybrúsený scenár, napínavá atmosféra mrazivého komorného finančníckeho thrilleru, spleť osobností a postáv v príbehu, v ktorom behom najbližších hodín skupina mužov a žien, vysoko postavených zamestnancov firmy operujúcej na svetovej burze rozhodne o osude svetovej ekonomiky a o tom, kto prežije. Hviezdne obsadenie dáva priestor výstupu plejáde žralokov a drobných rýb, ktoré v priebehu prehlbujúceho sa problému zisťujú, že sa ocitli na súši, alebo si naopak vytvárajú únikové plány na vlastnú záchranu. Film má dva zásadné problémy, vďaka ktorým nakoniec nezískal Chandor Oscara: za prvé, už z titulu výberu témy sú niektoré údaje a fakty podané pomerne zložito a ľahko sa v nich dá stratiť (sám sa v tejto oblasti trochu orientujem, a samotný nastolený hlavný problém som plne pochopil až niekde v polovici filmu), lenže pri prílišnom zjednodušovaní by to zasa pôsobilo menej realisticky. Za druhé, nie je to až taký problém, ale takmer všetky postavy, s výnimkou Spaceyho, Tucciho, trochu Ironsa a možno Penna Bagleyho postrádajú akúkoľvek hĺbku, a sú to jednoducho iba postavičky s nálepkami v štýle "Hello, my name is Demi Moore". Objektívne však určite jeden z najzaujímavejších filmov roka. (21.12.2013)