Sbohem, pane Chips

Reziser Sam Wood /Kobylkari 1937, Pycha Yankeeu/ natocil prijemny, ale stale len priemerny film o ucitelovi v podani Roberta Donata /The 39Steps 1935/, ktory sa po X oducenych rokoch obracia s5 a hlasi na svoju karieru. Sam som ucil kedysi na akejsi zakladke, akurat neviem, ake to bolo ucit v 30. rokoch minuleho storocia. Ale su tu prijemne veci na pozeranie ako spolocensky ples a dialogy su tiez na urovni. 60 % (23.02.2016)

Exkluzívny nadhľad do histórie kariéry perfektného učiteľa napriek niekoľkými desaťročiami prostredníctvom hereckého výkonu Roberta Donata,ktorý s prehľadom zvláda rolu p.Chippinga,alias Chipsa,ktorý sa cez retrospektívu pozerá do svojej minulosti,koľko žiakov sa mu postavilo pred tvár,koľkých mával na hodinách,koľkí sa neskôr ocitli na hranici života a smrti,lebo keď sa posúva vek,posúvajú sa udalosti,ktoré prechádzajú a dotýkajú sa aj jeho... Snímok za zaoberá udalosťami spätými s vypuknutím 1.svetovej vojny cez jej priebeh až po koniec,snímok prišiel do kín v roku vypuknutia 2.svetovej vojny,ktorá je extrémne brutálnejšia oproti prvej. Excelentné je ako dokáže herec hrať postavu,ktorá je situovaná na desiatky rokov,kde začína ako zelenáč cez prirodzenú tvár Roberta Donata,postupom sa pridáva make-up,roky,aby niekedy stál na mieste a obzrel sa za svojim doterajším životom,cez krásnu ženu,ktorú spoznal úplne náhodou,Greer Garson,je tu na chvíľu,zabudnúť na na ňu, nie je možné,krátky výkon,ktorý jej vykachličkoval cestu na ten pamätný vo Wylerovom Mrs.Miniver. Prestížna škola žiakov,kde sa vystriedali generácie rodín v oku učiteľa,ktorý mal možnosť spoznať nekonečné množstvo charakterov a zažiť lásku aspoň na chvíľu...Film,na ktorý sa viac ako dobre pozerá. (06.04.2014)

Krásně archaicky natočený snímek podle klasického románu Jamese Hiltona. Nutno říci, že románu dosti zidealizovaného, jelikož britské školství se více než na školy podobalo na nápravní zařízení. Tematiky se dotkla již Charlotte Brontëová ve svém románu Jana Eyrová (1847), a udělala tak mnohem realističtěji. O filmu Kdyby... (1968) ani nemluvě. Výborný výkon Roberta Donata. V rámci žánru za 4. (25.04.2021)

Tento úžasný film o učiteli a jeho žácích, natočený podle stejnojmenného románu Jamese Hiltona, je jedním z nejsentimentálnějších filmů vůbec. Obsah příběhu, včetně jeho názvu, má za úkol tahat za srdce nostalgií po romantické historické době. Robert Dona získal za hlavní roli Oscara, a to právem. Jeho výkon je fenomenální a nestárnoucí. Pro dnešní dobu je příkladný. Dalo by se ho přirovnat k českému herci Františku Smolíkovi, který hrál podobného učitele, třídního profesora Málka, ve filmu Vyšší princip (1960). Oba hráli své učitele upřímně a nevinně. Film o učiteli Chippingovi, později známém jako Chips, je životopisem jeho učitelské dráhy, od doby, kdy začínal až po zlomek jeho života. Sám Chips to divákům sděluje ve svých pamětech. A nejúžasnější na celé věci je, že zahrnuje období od doby, kdy mu bylo 25 do 88 let, a celé toto období hrál právě Robert Donat, kterému bylo v době natáčení 34 let. Ano, Oscar byl zasloužený. Příběh je nenáročný a svým způsobem roztomilý. V učiteli se můžeme vidět. Všichni jsme se někdy v životě ocitli v nepříjemných situacích a bezradní nad tím, co děláme špatně. Tento film na straně diváka zaujme i svou emocionální stránkou. A každého, kdo si celý koncept správně přebere, i kdyby film viděl po desítkách, samotný závěr vždy dostane. (04.08.2023)

Takovou úžasnou manželku jako měl pan Chips bych taky chtěl, akorát by nesměla dopadnout stejně jak ve filmu, v opravdu skvělém filmu. Příběh ukazuje 60.let ze života výborného učitele. Svou obsažností se liší od filmů jako Panu učiteli s láskou, nezaměřuje se jen na vyučování, ale komplexně vykresluje celý život tohoto skvělého člověka, všechny jeho strasti i slasti. Moc povedené. (19.01.2006)