Skomírající detektiv (S04E02)

Prvý krát počas sledovania Sherlocka neviem, čo si mám myslieť. Proste to musím vidieť znova a pretrepať si v hlave myšlienky. Všetko je tak extrémne prepálené, od scenára, cez strih až po vizuálne hrátky, že sa v tom strácam a nie som schopný ani odkryť klady. Že je Toby Jones výborný záporák, že sa pani domáca skutočne nezdá, že je na konci šokujúca pointa, ktorá inak s konkrétnym prípadom nijak zvlášť nesúvisí, to sú proste klady, ktoré stoja tak nejak pomimo môjho záujmu o tento diel a jeho ústrednú zápletku. Že je Sherlock zfetovaný automaticky neznamená, že sa tak musím 90 minút cítiť aj ja a dokonca si to ešte užívať. Nejak mi to dnes nešlo. VIDENÉ ZNOVA 12/22: kontinuálny rewatch celého Sherlocka mal za následok aj to, že mi aj na prvýkrát správne nepochopené epizódy prišli oveľa zaujímavejšie. Čím podotýkam, že jedine sledovanie celého seriálu za sebou má ten správny efekt. (09.01.2017)

Je až k neuvěření, jak si se mnou tahle epizoda pohrála. Celou dobu mě tenhle díl bavil zcela nejméně zatím ze všech shlédnutných epizod, hlavní záporák byl pro ně naprosto otravný, nezajímavý a pokud to srovnám s předchozími, tak i inteligenčně na dosti nižšní úrovni. Stačila ale závěrečná dvacetiminutovka, aby se všechno komplet přeházelo a kromě všudypřítomného smradu po Moriartym se ještě objevila zcela nová persona, která všechno staví na hlavu - ántré k závěrečnému dílu jak hovado !................moje hodnocení = 8 z 10. (25.01.2017)

Má to své nesporné problémy (mnohými zde trefně pojmenované), ale zároveň jde o jednu z těch lepších aktualizací původní látky (opomíjená povídka v rámci kánonu, která dala vzniknout jednomu z největších detektivních klišé). Tentokrát nepůsobí jako do děje povinně naroubovaná, ale naopak ta pofňukávací omáčka (fungující pouze díky ústřednímu hereckému duu) je vystavěná kolem ní. "(ne)Sherrinfordský" závěr okatě signalizovaný od samého začátku série; v tomto jsou už bohužel Moffat s Gatissem příliš průhlední. (10.01.2017)

„Mám pre teba najťažší prípad kariéry. Zachráň Johna Watsona.“ Najlepší diel. Toto som nečakal. Všímam si, že mnohým fanúšikom nevyhovuje, že sa táto séria vydala značne osobnejším smerom, ale za seba hovorím: „Jo! To je ono! Presne TOTO seriál potreboval!“. Nie hlášky a guľometné dialógy, ale pekné a silné scény, v ktorých sa Sherlock a Watson proste „len“ rozprávajú, objímajú a zdôverujú sa jeden druhému. Takto napísané to možno znie strašne, ale práve posledné minúty, kedy sa vzťah medzi nimi konečne oteplí, vyhnali finálne hodnotenie tejto časti k čistej stovke. Ale aspoň 80% by som zrejme dal i nebyť konca, pretože Toby Jones ma odpudivo mrazivý psychopat. A to som vám ešte zabudol spomenúť ten šokujúci twist s psychologičkou. "Ja nie som zlý človek. Proste mi to robí neskutočnú radosť." (15.02.2017)

Přepis Doyleho povídky je skvělý, jenže dávno je pryč čistota prvních dvou sérií. Umírající detektiv zabira tak dvě třetiny dílu, a ten zbytek je otřesný melodramaticky brak s cliffhangerem na konci. Vůbec z toho začínám mít pocit, že scénář se píše tak, aby tu byla možná i druhá interpretace, a to, že celé se to odehrává v Sherlockově hlavě, a že ten boj a postavy jsou jeho vnitřní zkušenost. No, tak či tak, spíš by se tento díl měl jmenovat Mary se jen tak nezbavite. (09.01.2017)