Nevinnost

Nálepku pedofila ze sebe člověk těžko smaže, i když jím rozhodně nemusí být. Stačí jen pár nevinných lží. Pokud se film rozhodl vyprávět o těchto strastech, tak se bylo rozhodně na co koukat. Ovšem druhá část mi již přišla méně uvěřitelná a vcelku zbytečná. Přesto pochvala pro Hřebejka, že se jako jeden z mála českých filmařů dokáže pustit do natáčení takovýchto témat. (02.11.2011)

Když jsem u Kawasakiho růže pochválila ten vnitřní žánrový přeskok, nemyslela jsem to tak, aby to Hřebejk s Jarchovským teď už používali furt za každou cenu. V předchozím filmu luďkovský zlom zafungoval a vypadalo to, že tvůrci vědí, co se od nich čeká a jak s tímto očekáváním konstruktivně pracovat. Podle Nevinnosti to ale vypadá, že nevědí nic. S první částí filmu, která je jako taková slušnější epizoda z Komisaře Rexe s dobrými herci, jsem byla celkem spokojená. To, co na ni (ne)navazuje, je ale neuvěřitelně nedomyšlený a nepřesvědčivý děs, který veškeré pozitivní dojmy zrušil. (27.07.2011)

Pro mne asi nejlepší Hřebejk, technicky se mi film líbil neskutečně, obraz a hudba se doplňovaly tak jak sem už dlouho neviděl, v domácím filmu obzvlášť. Samotný děj mě pak uhranul, ponejvíc v kriminální fázi, na nic si totiž nehraje, všechno je v ní líčeno krásně přirozeně, snad jediná postava mi v ní nepřipadla umělá. Skvělá hudba, kamera, herci, scénář, režie, co víc chtít? (a k tomu ještě skvělej plakát, obzvlášť po skončení filmu se mi líbí ještě mnohem víc). PS: Verbal je dement, měl by vědět, že Jedličkárna je pro lidi s fyzickým postižením (04.11.2012)

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)

Veliká převeliká škoda té umanuté snahy tvůrců vše doříci a všechna vysvětlení podat divákovi až polopaticky, kdyby Petr Jarchovský ve svém scénáři nechal alespoň nějaké dějové linie otevřené a především v sobě utlumil touhu po překvapivé pointě a originálním finále za každou cenu a nechal svůj příběh někde v blízkém okolí chatové oblasti u Máchova jezera vyznít do ztracena, asi bych neváhal s maximálním hodnocením, tak moc se mi jeho psychologické drama zamlouvalo. Námět je skutečně silný, Jarchovský dobře zná své silné stránky a hlavně triumfuje s dialogy, o Hřebejkově bravurně zvládaném řemesle také netřeba spekulovat, navíc umí vést herce a v silných momentech je znát kvalitní casting (osobně děkuji za Luďka Munzara), nádherná je kamera, která častým snímáním scény v protisvětle navozuje zvláštní atmosféru, zajímavá je mizanscéna tvořící mix městského urbanismu a sterility nemocničního prostředí a výslechových místností policie, což dohromady dobře ilustruje motivy vyhoření a osobní i rodinné krize. Hřebejk s Jarchovským natočili (opět) silný film, škoda, že (zase) funguje spíše lokálně, než že by měl šanci oslovit širší evropské, potažmo světové publikum... (15.11.2011)